Budeme pracovat méně hodin za stejné peníze? Tentokrát zaměřeno na BOZP

Vít Samek z ČMKOS připomenul, že v roce 2019 oslavíme sté výročí Úmluvy Mezinárodní organisace práce č. 1 o pracovní době v průmyslu, která se velmi podobá Směrnici EP a Rady 2003/88/ES o některých aspektech úpravy pracovní doby, citujme například: „Ve všech podnicích průmyslových, veřejných nebo soukromých, nebo v odděleních k nim přináležejících, nechť jsou jakéhokoliv druhu, vyjímaje podniky, v nichž jsou zaměstnáni výhradně členové jedné a téže rodiny, nesmí délka pracovní doby zřízenců převyšovati 8 hodin denně a čtyřicet osm hodin týdně..." Výjimkou může být "Pracuje-li se ve směnách, může býti délka pracovní doby prodloužena přes 8 hodin denně a čtyřicet osm hodin týdně pod podmínkou, že průměr pracovních hodin v období tří neděl nebo v období kratším nepřevýší osm hodin denně a čtyřicet osm hodin týdně."

Jitka Hejduková ze Svazu průmyslu a dopravy ČR zdůraznila v podstatě v souladu se závěry minulé konference, že v dnešní době, kdy je nedostatek zaměstnanců, nelze zkracovat pracovní dobu bez snížení mzdy.

Eva Dandová z ČMKOS informovala o dotazníkovém šetření z 5 odborových svazů, 80 odborových organizací, což zahrnovalo více než 130 tis. zaměstnanců. Kromě odpovědí na dotazy ohledně pracovní doby nebo pracovní úrazovosti v organizacích mělo toto šetření poskytnout také náměty na zlepšení právní úpravy pro další jednání o novelizaci zákoníku práce. K nejčastějším podnětům patřilo zkrácení pracovního týdne na 4 dny, uzákonění 5 týdnů dovolené pro všechny, zrušení konta pracovní doby, zdůraznění výjimečnosti práce přesčas nebo také započítávání přestávky do pracovní doby.

Postup při kontrolách oblastních inspektorátů práce u zaměstnavatelů sdělil účastníkům Jaroslav Stádník z Ministerstva práce a sociálních věcí a doplnil ho generální inspektor Státního úřadu inspekce práce Rudolf Hahn s údaji ohledně kontrol BOZP oblastních inspektorátů práce. V oblasti BOZP působí kolem 200 odborných inspektorů rozdělených ještě do cca 8 odborností. V roce 2017 bylo provedeno 7 224 kontrol v oblasti bezpečnosti práce a vyhrazených technických zařízení. Na základě podnětů bylo provedeno 725 kontrol. Bylo zjištěno 17 164 nedostatků v oblasti bezpečnosti práce a vyhrazených technických zařízeních. Oblastní inspektoráty práce provedly 672 kontrol příčin a okolností pracovních úrazů. Za nedostatky v oblasti bezpečnosti práce a vyhrazených technických zařízení bylo uloženo 708 pokut ve výši 28 439 000,- Kč. V podnětech si zaměstnanci stěžovali zejména na neplnění povinností zaměstnavatele při pracovních úrazech, na neuznání pracovního úrazu; neposkytování vhodných ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů; neposkytnutí dostatečných a přiměřených informací a pokynů o BOZP, a to zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště; nezajištění bezpečného pracoviště; provozování strojů a technických zařízení, jejichž technický stav neodpovídá bezpečnostním požadavkům. V posledních letech se snižuje počet smrtelných pracovních úrazů, v roce 2005 bylo smrtelných pracovních úrazů těsně pod 200, v roce 2016 mírně nad 100. V roce 2017 se do 31. 10. stalo 76 smrtelných pracovních úrazů. U několika z nich sehrál roli alkohol, jeden dokonce se 4 promile alkoholu, čímž došlo k fatálnímu selhání vedoucích zaměstnanců a uplatnění sankce vůči zaměstnavateli.

Libuše Bělohlávková z Rady vlády pro BOZP informovala o činnosti této instituce, o Národní politice BOZP a Národním akčním programu BOZP (podrobnosti v tomto článku). Za zásadní z hlediska pracovní doby považuje zejména dodržování přestávek v práci v souladu se zákoníkem práce a bezpečnostních přestávek u specifických profesí.

Viktor Kempa jako zástupce Evropského odborového institutu (ETUI) a Evropské konfederace odborových svazů (ETUC) představil činnost těchto organizací a upozornil na problémy, kterými se evropské odbory zabývají - nová ochrana před karcinogeny, problematika stresu, muskuloskeletální problémy. Zdůraznil také, jak negativní vliv má prodloužená pracovní doba na pracovní úrazovost.

Flexibilními formami práce nazýváme takové způsoby organizace práce, kdy je zaměstnanci umožněno jiné časové uspořádání práce, případně také jiné místo výkonu práce, než je tradiční plný pracovní úvazek a práce na pracovišti zaměstnavatele. Hovořil o nich Marek Nechvátal z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i. Zákoník práce upravuje v § 317 obecně výkon zaměstnance, který nepracuje na pracovištích zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje. Zaměstnanec může konat práci kdekoliv mimo pracoviště zaměstnavatele, kde to vyhovuje povaze sjednané práce a bude to se zaměstnavatelem dohodnuto, tedy nejen z domova. V současnosti je právní úprava týkající se domáckých zaměstnanců v České republice velmi kusá. Zaměstnavatel musí vycházet z platných právních předpisů BOZP vztahujících se na všechny zaměstnance. Je tedy jen na něm, jak je použije.

Konference měla i bohatou zahraniční účast. Andrea Čajková z Vysoké školy Danubius ze Slovenska rozebírala výhody a nevýhody atypických forem práce - home office (zaměstnanec může část pracovní doby pracovat z domova), homeworking (trvalá práce z domova), teleworking (práce pro zaměstnavatele na dálku za pomoci vnitřních IT systémů ve společnosti); konto pracovní doby; pružný pracovní den; pružný pracovní týden; pružné čtyřtýdenní pracovní období nebo například možnost odpracovat 4 dny práce v delších směnách a 5. den mít volno, a volit si tak pracovní čas podle potřeby. Možné je také sdílení pracovního místa (dva zaměstnanci si dělí jedno pracovní místo na plný úvazek), které má výhody pro obě strany - kvalifikovaní pracovníci se vzájemně mohou zastupovat, komunikují mezi sebou, kontrolují se, učí se mezi sebou, vyměňují si informace.

John Reynolds ze společnosti SAMI Consulting z Velké Británie nastínil 4 scénáře života v budoucnosti, co se týče dopadu informačních a komunikačních technologií. Anton Szalay ze Slovenského odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb pohovořil o sociálním balíčku, který se chystá na Slovensku od 1. 5. 2018. Například se plánuje navýšit příplatky za noční směny z 20 % na 50 % minimální hodinové mzdy a 100 % příplatek k platu za víkendy a práci ve svátek (v současnosti příplatky za práci o víkendu povinné nejsou). Kris De Meester z Belgie se zamýšlel nad tím, jestli je čas dobrý indikátor. „Někteří lidé zvládnou práci třeba za 4 hodiny, když jim dáte možnost rozhodování, čas není dobrým měřítkem kvality práce, hodně pracovních pozic se neomezuje na čas, jde o výsledek,“ řekl. Stan De Spiegelaere z ETUI z Belgie zmínil program z USA z doby působení prezidenta Roosevelta (viz obr. vlevo), který měl za cíl přivést více lidí do práce tím, že firmy měly zvýšit mzdu o 10 % a zavést 4denní pracovní týden a tím vytvořit příležitost pro více pracovníků. Některé firmy na to přistoupily a prezident propagoval produkty od těchto firem a působil na veřejnost, aby je kupovala.

Zajímavé postřehy zazněly i z pléna v rámci závěrečné diskuze. „Bojujeme, aby zaměstnanci v náročných profesích mohli jít dříve do důchodu, ale jak definovat, co je náročná práce?“, ptal se jeden z diskutujících. Další hovořil o nehodách způsobených mikrospánkem u řidičů z důvodu mnoha přesčasových hodin. Prezident Unie orchestrálních hudebníků upozornil na to, že bychom sice chtěli kratší úvazky, ale členové této unie musí mít ještě úvazky další, aby uživili rodinu. Stejně tak je tomu ve zdravotnictví.

Závěry konference shrnul Dušan Martinek, hlavní metodik a manažer projektu. „Tento projekt ČMKOS nemá ambice, aby zkrátil pracovní dobu, ale abychom hovořili o všem, co se zkracování pracovní doby týká, a uvědomili si, zda vůbec chceme zkracovat pracovní dobu. V kolektivních smlouvách u zaměstnavatelů se dostáváme často do konfliktu. Není problém zkracovat pracovní dobu, ale problém by byl, kdybychom měli zkracovat pracovní dobu a ponechat plnou mzdu. Slyšíme, že někde to nepřichází v úvahu. Když budeme vědět, kde by to šlo, tak je také nutné vědět jak. Na závěr projektu chceme vydat dokument, který by motivoval zaměstnavatele, aby přistoupil na zkrácení pracovní doby s náhradou mzdy s tím, že jsme našli způsob řešení. Zazněla tu řada negativ, ale mně tato konference zněla v uších pozitivně už z toho důvodu, že se v roce 2017 snížila velmi výrazně smrtelná pracovní úrazovost.“

Více informací o projektu na webových stránkách ČMKOS.