BOZP v praxi a pro praxi

Zákon o inspekci práce, k němuž měla Hospodářská komora ČR řadu výhrad, začal platit od 1. července 2005. Připomínky, jichž bylo několik desítek, ovšem zohledněny nebyly, v zákonu zůstaly také některé chyby. Již dnes se předpokládá, že pár měsíců po svém vzniku bude muset být opět upravován.

Poslanecká sněmovna na červnové schůzi přehlasovala návrh na zamítnutí Senátem i prezidentovo veto a schválila tak zákon č. 521/2005 o inspekci práce, který nahrazuje zákon č. 174/1968 Sb.  o státním odborném dozoru nad bezpečností práce. Nově vzniká Státní úřad inspekce práce (SÚIP) se sídlem v Opavě a osm oblastních inspektorátů. Tím zároveň zanikají Český úřad bezpečnosti práce a příslušné inspektoráty bezpečnosti práce. Úřad bude řízen ministerstvem práce a sociálních věcí a jeho hlavní náplní je zajišťovat kontrolu bezpečnosti práce a pracovně právních vztahů. Z tohoto důvodu mají být úřad i oblastní inspektoráty posíleny o zaměstnance z úřadů práce a celní správy. Vzhledem k tomu, že období legisvakance bylo mimořádné krátké, nelze předpokládat, že personální zabezpečení výkonu kontrolní činnosti je včas a dostatečně zajištěno.

Hospodářská komora ČR situace kolem nového zákona pečlivě monitorovala a řadu nedostatků v připomínkovém řízení i řádně předložila. Bohužel, připomínky nebyly vzaty v úvahu a v současné době nastává situace, kdy se začíná otevřeně hovořit o potřebě zákon novelizovat.

Kritika bez odezvy

Komora BOZP  a PO ČR se snažily upozorňovat na nedostatky již v průběhu jeho přípravy. Bohužel marně. Proto budou podle slov prezidentky Komory BOZP Lidmily Kleinové, chtít iniciovat úpravu některých jeho pasáží. Kritizují jak nepřipravenosti výkonného aparátu, který by měl inspekci práce provádět, tak nejednoznačný výklad určitých pasáží. Dále jí i dalším odborníkům z Komory BOZP vadí, že zákon má především represivní charakter, který spolu s vžitým postojem, že u zaměstnavatele nelze nenajít nějakou chybu, tzn. že se musí vždycky zahájit správní řízení s navrženou pokutou, není a nebude motivující. A pokud nebudou stanovena jednoznačná pravidla pro stanovování pokut, nebudou odlišeny fyzické osoby bez zaměstnanců od zaměstnavatelů, tj. fyzických a právnických osob se zaměstnanci, a nebudou odlišeny mikro, malé, střední a velké firmy (podniky), může to vést k likvidaci dalších, zejména mikro a malých firem. V této rovině obecnosti bez návaznosti na další dokumenty (přílohy, právní předpis nižší úrovně, apod.) umožňuje subjektivní hodnocení situací a rozhodování o výši pokut včetně možnosti korupčního jednání. Odborníci z Komory BOZP připravili pro podnikatele manuál, který obsahuje práva a povinnosti inspekčních orgánů i kontrolovaných (právnických či fyzických) osob a jsou připraveni zodpovídat dotazy podnikatelů také v rámci projektu Informační místa pro podnikatele Hospodářské komory ČR.

Úředník není bezpečák, k čemu taková praxe? – rozhovor

Co říkáte novému zákonu o bezpečnosti práce?

Po přečtení zákona jsem nabyla dojmu, že tvůrce pouze opsal pasáže zákoníku práce, zejména v části věnované přestupkům a správním deliktům a doplnil k nim sankce za porušení těchto pravidel. Podle jakého klíče mně ani kolegům skutečně není jasné.

Jak to bude s odborným školením těchto lidí?

Ono se připravuje... Jak je možné, když účinnost zákona je od 1.7.2005? Není nic připraveno, kdo a kde je bude školit, a to mě děsí. Kromě toho podle nového zákona může být uložena pokuta za nesprávné umístění výstražných tabulek na místě stavby do výše dvou milionů korun. Jednak mi přijde tato částka naprosto neadekvátní, jednak samotný zákon nevysvětluje, co je správné umístění. Kdo to bude a jakým způsobem hodnotit, že má být udělena pokuta dva miliony a ne třeba 200 tisíc? Podle jak objektivních kritérií či metodik bude probíhat hodnocení? Posouzení a výše pokuty je ponecháno pouze na inspektorovi.

Čili prostor pro korupci...?

To bezesporu ano. Uvedu jednoduchý příklad umístění tabulek – inspektorovi se nebude líbit a udělí pokutu, nebo se snad dohodnou jinak? Víme to všichni, zejména na tento jev jsme opakovaně upozorňovali. Je známo, že prezident HK ČR Jaromír Drábek přímo jednal s ministrem Škromachem a výslovně upozornil na absenci metodik. Výsledek? ...“by měly být zpracovány metodiky“... bez termínu, nezávazně... Považuji za skandální, že zákon který nepodepsal prezident, je nakonec přijat.
Podnikatelé, kteří pravidla dodržovali, v tom budou pokračovat, ti, kteří je obcházeli, si díky tomuto zákonu velmi snadno najdou cestu, jak příslušného úředníka podplatit. Nedodržením povinností spojených se šetřením pracovního úrazu se zabývá dokonce šest odstavců zákona, výše pokut, které v těchto případech mohou být uloženy dosahuje 5,5 milionů korun. Zda-li i v těchto případech bude posouzení dodržení nařízení ponecháno na subjektivním hodnocení inspektora, těžko dnes říci, přitom menší firmě by pokuta již na polovině této částky způsobila značné problémy.

Jakým způsobem budou kontroly probíhat?

To se ovšem čeští podnikatelé v zákoně o inspekci práce nedočtou. Zákon naopak pamatuje na to, že si inspektoři ke své práci mohou přibrat „odborníka“. Jakým způsobem budou odborníci vybíráni, ale zákon neříká, přesto je povinností podnikatele tohoto odborníka respektovat. Podnikatel podle litery zákona nemusí být předem o kontrole informován, ale musí vytvořit podmínky k výkonu kontroly.

Jak je zajištěna aplikace nového zákon organizačně?

Na jednotlivé oblastní inspektoráty práce i na státní úřad má přejít asi 100 pracovníků z úřadů práce a celní správy. Státní úřad a oblastní inspektoráty nahrazují bývalý Český úřad bezpečnosti práce a inspektoráty bezpečnosti práce. Noví lidé, při vší úctě, nemají o bezpečnosti práce ponětí. Není ani zřejmé, kdo, jakým způsobem a podle jakých manuálů je bude školit. Ještě pikantnější je, že mají být do těchto úřadů přivedeni i někteří celníci, ti však nevědí nic ani o pracovně právních vztazích, ani o bezpečnosti práce.

Jak bude vaše komora postupovat se zajištěním dostatečné informovanosti o tomto zákonu?

Slíbila jsem prezidentovi HK ČR, že zpracuji materiál včetně návrhů opatření. Obecná část je hotová, na jednotlivých opatřeních se ještě pracuje. Tyto podklady budou uveřejněny na našich OKM, další informace zhotovíme podle potřeby.

Co podle vás bude podnikatele zajímat?

Jaké má podnikatel právo a jaké právo vůči němu má úřad, jaká jsou práva a povinnosti inspektorů, kontrolovaných osob apod. včetně návrhů opatření. Pečlivě zpracováváme část týkající se přestupků a správních deliktů, opět s návrhy opatření. Naše komora je součástí HK a naši odborníci jsou připraveni poradit a pomoci všem, kteří to budou potřebovat.

Dá se již teď odhadnout, z čeho je třeba mít největší obavy?

Ano, protože díky každodenní praxi máme opravdu bohaté zkušenosti. Je to například stanovení, resp. nestanovení kritérií toho, kdo přijde hodnotit. Můžete mít dokumentaci zpracovanou v souladu s předpisy a přijde-li někdo, kdo tomu nerozumí nebo dokonce někdo, kdo to zpochybní, máte problémy Vy, jako odborník i jako kontrolovaná osoba. Je velmi důležité stanovit jednoznačná kritéria, aby nemohl být dán prostor ke korupci a dalším negativním jevům s tím spojeným.

ZDROJ:
Sánchezová, Ilona – Plívová, Viktorie. BOZP v praxi a pro praxi. Podnikatelské lobby, č. 9, 2005, s. 26 – 27.