BOZP, pracovnělékařské posudky a pracovněprávní návaznosti 2

Robert Křepinský, který seminář moderoval, podal přehled o právních předpisech, které tuto problematiku upravují. Právní úpravu zhodnotil jako velmi dobře zpracovanou, zvláště ve srovnání s ostatními členskými státy EU, i když se může jevit jako složitá. Zopakoval právní předpisy, které se k pracovnělékařským službám vztahují a upozornil na problematická ustanovení a záležitosti, ve kterých se stále v praxi chybuje.

Významná novela zákona č. 373/2011 Sb., která nabyla účinnosti 1. listopadu 2017, přinesla řadu změn. Ty už zde nebudeme jmenovat, neboť je už čtenáři BOZPinfo znají, jen si připomeneme důležitost vyhlášky č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů, na kterou se často zapomíná, kde je spolu s vyhláškou č. 79/2013 Sb. uvedeno, co má obsahovat lékařský posudek.

S účinností od 19. října 2020 vstoupilo v platnost Usnesení vlády č. 1049, které stanovilo, jak postupovat v oblasti pracovnělékařských prohlídek v souvislosti s nouzovým stavem. Oproti bývalému usnesení vlády zjara, které upravovalo nahrazování vstupní prohlídky čestným prohlášením u všech zaměstnanců, zde je to možné pouze u zaměstnanců v I. nebo II. kategorii a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jiným právním předpisem nebo v příloze č. 2 části II vyhl. č. 79/2013 Sb. s výjimkou bodů 1, 2, 4, 5 a 13. Periodické lékařské prohlídky není třeba v době trvání nouzového stavu provádět. 

V čem se stále chybuje

Chybí důležité náležitosti v lékařských posudcích (např. poučení o možnosti vzdání se práva na přezkoumání posudku) i v žádosti o pracovnělékařskou prohlídku. Podle Roberta Křepinského by žádost měl tvořit hlavně vedoucí zaměstnanec, ten ví nejvíce o rizikových faktorech na pracovišti. Někdy se stává, že zaměstnavatel uvede, že zaměstnanec je v kat. 3 například kvůli hluku, ale neuvede kat. 2 například z důvodu psychické zátěže. Zaměstnavatelé žádosti podceňují, ale kvůli špatné žádosti je v rámci správního řízení posudek zrušen. 

Pokud je zaměstnanec převeden na jinou práci a nová práce je konána za odlišných podmínek, je nutné provést vstupní prohlídku. Pokud v době delšího přerušení práce například z důvodu nemoci skončila zaměstnanci platnost periodické prohlídky, nemůže po nemoci opět nastoupit do práce z důvodu překážky na straně zaměstnavatele, protože nemá platnou periodickou prohlídku. Pokud má, tak nastupuje do práce a do 5 pracovních dnů ode dne nového započetí výkonu dosavadní práce je vyslán na mimořádnou prohlídku (§ 12 vyhl. č. 79/2013 Sb.). V případě souběhu mimořádné a periodické prohlídky žádá zaměstnavatel o obě prohlídky. Provádí se periodická prohlídka, která musí svým obsahem zahrnout i prohlídku mimořádnou a vydává se lékařský posudek z prohlídky periodické.

MUDr. Dana Kuklová, CSc. upozornila na možnost řetězení smluv, které po poslední novele nabylo na významu. Jde o smluvní zajištění části pracovnělékařských služeb (PLS) pověřeným poskytovatelem PLS na základě písemné smlouvy a dohody v písemné smlouvě se zaměstnavatelem, ale nesmí být dotčen postup podle § 42 odst. 1 z. 373/2011 Sb. (i pověřený poskytovatel musí znát podmínky, vydává posudky svým jménem, musí být zachován stejný postup jako u smluvního poskytovatele). Uvede se ve smlouvě nebo v dodatcích smlouvy, že poskytovatel PLS přenese část své činnosti se souhlasem zaměstnavatele na dalšího poskytovatele PLS a uvede se, o jakého poskytovatele se jedná.

V praxi se objevily případy, že zaměstnavatelé naváděli zaměstnance, aby sdělili, že nemají registrujícího poskytovatele zdravotních služeb, od kterého musí být vyžádán výpis ze zdravotnické dokumentace, a tím urychlili pracovnělékařskou prohlídku. Pokud by tak ale zaměstnanec učinil, posuzující lékař má právo, pokud nabyde podezření o změnách zdravotního stavu, které by ovlivnily posudkový závěr, rozšířit vyšetření o další odborná vyšetření.

Dalším nešvarem jsou nekvalitně provedené pracovnělékařské prohlídky, přestože obsah vyšetření je dán vyhláškou č. 79/2013 Sb. To by si měl zaměstnavatel ohlídat.

Někdy poskytovatelé PLS chybují i co se týče závěru lékařského posudku. „Například pokud poskytovatel PLS vydá lékařský posudek se závěrem zdravotně způsobilý/á s podmínkou, nikdy nesmí jít o podmínku, která blokuje základní výkon práce, ale pouze o takovou, která není pro výkon práce zásadní,“ zdůraznila MUDr. Kuklová.

JUDr. Martin Mikyska upozornil na významné judikáty z této oblasti. Jedním z nich je rozsudek Nejvyššího soudu 21 Cdo 1804/2015 Sb., který vyvolal v praxi značný poprask. V upravené verzi jsme ho publikovali zde. Má určitou pozitivní i negativní stránku. Podle něj jsou lékařské posudky jen odborným dobrozdáním a nejsou závazné pro zaměstnavatele a pro soudy. Těžko si lze ale představit, že by posudek měl být jen jako odborné dobrozdání, jestliže by konstatoval dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti k práci. Ale podle JUDr. Mikysky je zde i druhá, pozitivní stránka věci, a sice, že podle Nejvyššího soudu v případě pochybností o věcné správnosti lékařského posudku, byť byl potvrzen jako správný rozhodnutím krajského úřadu, to neznamená, že v rámci soudního sporu nemůže být tato věcná problematická správnost namítána.

Otázku, zda může zaměstnanec získat odstupné, když dá sám výpověď z pracovního poměru ze zdravotních důvodů, řešil Nejvyšší soud v judikátu 21 Cdo 5825/2016. Tento rozsudek otevřel otázku, kdy a za jakých podmínek může zaměstnanec požadovat odstupné pro dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Jde o pozitivní odpověď Nejvyššího soudu na případy, když zaměstnavatel situaci neřeší jednou z možných variant - převedení na jinou práci, dohoda o změně pracovní smlouvy, rozvázání pracovního poměru a zaměstnanec dá sám výpověď. Nezbavuje se tím nároku na odstupné.

Ještě předtím než Mgr. Kateřina Gerö z odboru zdravotnictví Krajského úřadu Libereckého kraje sdělila posluchačům své zkušenosti s přezkumem lékařských posudků, upozornila na Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS). Zaměstnavatelé často hledají poskytovatele PLS a zde si mohou dle kraje – okresu – obce – oboru péče – vyhledat poskytovatele zdravotních služeb.

Informaci o podání návrhu na přezkoumání lékařského posudku (LP) poskytovatel PLS bezodkladně oznámí oprávněné osobě. Vyhoví-li poskytovatel návrhu v plném rozsahu, bezodkladně zruší napadený LP, na základě zjištěných skutečností (popř. nového posouzení zdravotní způsobilosti) vydá nový LP. Lhůta pro vydání nového LP počíná běžet dnem podání návrhu na přezkoumání LP.

Nevyhoví-li poskytovatel návrhu v plném rozsahu, postoupí spis s návrhem, společně s podklady potřebnými pro přezkoumání LP a svým stanoviskem, správnímu orgánu (krajský úřad – odbor zdravotnictví) do 10 pracovních dnů, jde-li o LP o zdravotní způsobilosti, do 45 pracovních dnů, jde-li o LP pro účely pracovněprávních vztahů, do 30 pracovních dnů, jde-li o LP v ostatních případech. V některých případech lze lhůty prodloužit.

Správní orgán do 30 dnů ode dne doručení spisu s návrhem na přezkoumání lékařského posudku tento návrh na přezkoumání zamítne a napadený lékařský posudek potvrdí, nebo napadený lékařský posudek zruší a vrátí věc poskytovateli k vydání nového lékařského posudku, nebo napadený lékařský posudek zruší.

V roce 2019 se v Libereckém kraji setkali celkem se 17 návrhy na přezkoumání LP (z toho 9x nemoc z povolání); z toho 9x byl návrh zamítnut a napadený LP potvrzen; 4x byl LP zrušen a věc vrácena poskytovateli k vydání nového LP; 4x byl napadený LP zrušen.

Podle poznatků z praxe může dojít k nepřezkoumatelnosti lékařských posudků z důvodu, že je nedostatečně vedena zdravotnická dokumentace, posudek je zmatečný, návrh na přezkoumání je podán neoprávněnou osobou nebo není úplně zjištěn zdravotní stav posuzované osoby.

Otázky a odpovědi

Na závěr se odborníci museli vypořádat s řadou dotazů účastníků semináře, některé z nich zde předkládáme.

Co dělat, když máme zaměstnance v kat. 2R a poskytovatel nechce pracovnělékařské služby provádět s odkazem na nouzový stav?

Podat stížnost na příslušný krajský úřad. Poskytovatel blokuje činnost zaměstnavatele, tady čestné prohlášení nepřichází v úvahu.

Když má zaměstnanec brýle pouze na dálku a je řidičem, má to zaměstnavatel uvést v žádosti o pracovnělékařskou prohlídku?

Nemusí. Součástí pracovnělékařské prohlídky je klinické vyšetření, jehož nedílnou součástí je vyšetření zraku, sluchu apod.

Kdo zajišťuje evidenční číslo lékařského posudku u pracovnělékařské prohlídky?

Každý poskytovatel musí mít nějaký deník vydávání LP a tam se mu čísla přiřazují. Upozorňujeme, že evidenční číslo posudku není evidenční číslo zaměstnavatele.

Má praktický lékař v době současného nouzového stavu omezení k vydávání výpisu ze zdravotnické dokumentace?

Nemá oporu v právním předpisu, blokoval by tak vydání LP.

Pokud se změní kategorie práce na stejné pozici - riziko 3. kat na riziko 2. kat, musí se provést výstupní prohlídka a zároveň vstupní prohlídka?

Výstupní a vstupní prohlídka se provádí najednou v době, kdy končí riziko. Je nutné mít řádně zmapovaný zdravotní stav. Vydává se potvrzení z výstupní prohlídky a LP ze vstupní prohlídky.

Může být žádost o provedení vstupní i výstupní prohlídky najednou?

Každá by měla být zvlášť.