BOZP, pracovnělékařské posudky a pracovněprávní návaznosti

Srovnání z různých úhlů pohledů poskytli: MUDr. Dana Kuklová, CSc., lékařka Státního zdravotního ústavu, Centra hygieny práce a pracovního lékařství a MUDr. Dana Šviráková, lékařka pracovního lékařství ve Zdravotním ústavu se sídlem v Ostravě, za poskytovatele pracovnělékařských služeb (dále jen „poskytovatel“); za zaměstnavatele a zaměstnance Robert Křepinský z Rady vlády pro BOZP, který zároveň akci moderoval, za orgán ochrany veřejného zdraví MUDr. Ivan Kučera, Ph.D, ředitel Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje, a z právního hlediska advokát JUDr. Martin Mikyska.

I když je tato problematika již známá, Robert Křepinský se stále setkává s případy, že některé organizace o právní úpravě pracovnělékařských služeb neví a neposílají zaměstnance ani na prohlídky. Nebo chybují v zásadních věcech. Zaměstnavatel měl například ve vnitřním předpisu uvedeno, že náklady na prohlídku zaměstnanci uhradí až po skončení zkušební doby, pokud u něj zaměstnanec setrvá, což je samozřejmě neplatné. V této souvislosti připomněl, že je potřeba si přečíst také zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 373/2011 Sb. už od § 41 (posudková péče a lékařské posudky) a ne až od § 53, kde začínají pracovnělékařské služby.

Nová právní úprava měla zjednodušit postupy při vydávání lékařských posudků, snížit administrativní a ekonomickou zátěž pro posuzované osoby stanovením možnosti nahrazení výpisu potvrzením o nezměněném stavu, umožnění se vzdát práva na přezkoumání pro posuzovanou a oprávněnou osobu, umožnění poskytování pracovnělékařské péče i jiným poskytovatelům, se kterým má zaměstnavatel uzavřenou smlouvu. Zjednodušení, které měla nová právní úprava přinést, Dana Šviráková nevidí. "Ceny za výpis ze zdravotní dokumentace jsou stále vysoké, posuzované osoby mají problém se vzdáním se práva na odvolání. Musíme vysvětlovat, co to vlastně znamená, někteří to nechtějí podepsat," vyjmenovává negativa. Na posudku by mělo být uvedeno, že je možnost vzdát se práva na odvolání, ale poučit by měl zaměstnance nejlépe zaměstnavatel před odesláním na prohlídku.

Právě v oblasti lékařských posudků se stále chybuje. Díky nevědomosti poskytovatelů dochází až ke kuriózním záležitostem, které upřímně řečeno poskytovatelům příliš nelichotí. Stalo se, že poskytovatel dodal zaměstnavateli lékařský posudek v podobě seznamu zaměstnanců, po nějž napsal: schopni. Další napsal, že noční vrátný je zdravotně způsobilý s výjimkou práce v noci, nebo u zedníka zdravotně způsobilý s podmínkou – nesmí zvedat těžké věci. Jiné lékařce zase museli psát, jaká má provést vyšetření. V jedné firmě měli na každou činnost zvláštní posudek – na řízení vysokozdvižných vozíků, manipulaci s břemeny apod., což je také nesmysl.

Lékařský posudek může vydat pouze lékař všeobecného nebo pracovního lékařství. Někdy posudky a žádosti o provedení prohlídky nemají správné náležitosti. Nesprávně napsaná žádost o prohlídku může zapříčinit, že lékař prohlídku neprovede a zaměstnanec jede třeba 40 km zbytečně. Robert Křepinský doporučil, aby žádost o provedení prohlídky psal vedoucí zaměstnanec, nikoli personalista, jak bývá zvykem.

V pořádku není, že zaměstnavatelé posílají zaměstnance na prohlídku pro práci (například v noci, řízení služební vozidla), kterou nevykonávají s tím, že by ji někdy eventuálně vykonávat mohli. Také nelze napsat do posudku zdravotně způsobilý s podmínkou a jako podmínku uvést něco, co je nedílnou součástí práce – například je způsobilý na 4 hodiny práce. „Zde by mělo by dojít k dialogu, co je nutné z pracovní činnosti vypustit a jestli to vůbec jde, například, zda je možné převést některé činnosti na jiného zaměstnance," upozorňuje Dana Kuklová.

Předat posudek oprávněným osobám je povinností poskytovatele. Posudek lze předat osobně (posuzovaná osoba ho může převzít také pro zaměstnavatele), poštou, elektronicky, například přes datovou schránku. Oprávněná osoba, která přebírá posudek jménem zaměstnavatele, musí při převzetí vypsat číslo průkazu totožnosti. „Zaměstnavatel by si měl předání posudku ohlídat, zaměstnanec, který má posudek zaměstnavateli předat, ho nemusí předat včas a plyne lhůta k podání návrhu na přezkoumání,“ uvádí Dana Kuklová a doplňuje, že by si zaměstnavatel měl rovněž ohlídat datum další periodické prohlídky, které se na posudku neuvádí.

Dana Šviráková vidí jako problém situaci, kdy je nutné pro posouzení zdravotní způsobilosti indikovat další doplňující vyšetření u specialistů (například u psychiatra, kardiologa). Potvrzení o vyšetření dává zaměstnanec svému zaměstnavateli kvůli platbě, a tudíž se zaměstnavatel dozví, kde se dotyčný léčí. Dana Kuklová doplnila, že by to bylo možné vyřešit úhradou veškerých vyšetření prostřednictvím poskytovatele.

Tato informace, že by zaměstnavatel neměl vědět, že se zaměstnanec léčí například na psychiatrii, vyvolala nesouhlasnou reakci v publiku - měl by to vědět a zařídit se podle toho. Když není informován, může takový zaměstnanec ohrozit ostatní. „Od toho má zaměstnavatel lékařský posudek, jestli je zaměstnanec zdravotně způsobilý. Psychiatr má povinnost informovat ošetřujícího lékaře, že se u něj pacient léčí, a ten by to měl uvést do výpisu ze zdravotnické dokumentace,“ upozorňuje Dana Kuklová.

Martin Mikyska doplnil, že lékař má povinnost mlčenlivosti, ze které vyplývá i obrovská odpovědnost, a zaměstnavatelé si musí dát pozor při přijímání zaměstnance a jeho sledování při práci. „Případ, který se stal například v Uherském Brodě (třiašedesátiletý muž zastřelil v restauraci 8 lidí – pozn. redakce) je preventivně neošetřitelný, stávat se to bude, jako zaměstnavatelé máme právo chtít perfektní službu, ale musíme se smířit s riziky a s tím, že některý zaměstnanec nebude po celou dobu permanentně zdravotně způsobilý,“ říká.

Jako další negativum uvedla Dana Šviráková to, že chybí tzv. systém jakosti v poskytování pracovnělékařských služeb. Pracovnělékařskou služba není příliš kontrolovatelná, snad jen částečně zaměstnavatelem nebo Českou lékařskou komorou.

Také Ivan Kučera by přivítal, kdyby se kvalita pracovnělékařských zvýšila. „Zaměstnavatel by měl mít přehled, jaká vyšetření přesně hradí. Například jsme byli svědky situace, jak poskytovatel rozdával posudky na vrátnici a vyšetření vůbec neproběhla," líčí případ z praxe, který skončil ze strany krajské hygienické stanice dopisem na krajský úřad. Žádný postih však dotyčný nedostal a „posuzuje“ dál.

V § 92h zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, jsou uvedeny přestupky na úseku ochrany zdraví při práci a zajištění pracovnělékařských služeb a pokuty s nimi spojené, oprávnění a povinnosti zaměstnanců orgánů ochrany veřejného zdraví a povinnosti kontrolovaných a dalších osob jsou uvedeny v § 88 tohoto zákona, ale přáli by si mít větší personální zajištění. V oddělení, které má na starosti 200 tis. zaměstnanců, pracují 3 osoby.

V závěrečné diskuzi dostaly velký prostor dotazy z pléna. Některé uvádíme v tomto článku.

Jak postupovat, když zaměstnavatel dá návrh na přezkoumání lékařského posudku a ani po 45 dnech lékař nereaguje?

D. Kuklová: obrátit se na krajský úřad, nebo ještě předtím ho upozornit a pak dát na krajský úřad.

Svářeč zařazený do 3. kat. práce potřebuje odborné oční vyšetření, ale je možné se na něj objednat až za půl roku. Co s tím?

D. Kuklová: Jedině vyslat ho dřív, jinak to nelze vyřešit.

Je správně, když do lékařského posudku je na základě dohody mezi zaměstnavatelem a poskytovatelem zakomponována žádost zaměstnavatele o prohlídku, tzn. všechno na jednom papíře?

D. Kuklová: Může to tak být. Sníží se admininistrativní zátěž a možná chybovost.

Nemáme pro zaměstnance, který pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost, práci. Šetří se jeho nemoc z povolání, je doma z důvodu překážky ze strany zaměstnavatele a pobírá plnou mzdu. Směje se nám a přeje si, aby šetření trvalo co nejdéle. Jak to řešit?

R. Křepinský a M. Mikyska: Dal bych výpověď podle podle § 52 písm. e) zákoníku práce: pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost, s tím, že se zaměstnancem lze uzavřít dohodu, že pokud mu bude nemoc z povolání uznána, dostane odstupné a další náhrady podle zákoníku práce.

Bylo zde řečeno, že odborná vyšetření zaměstnance musí být až po návštěvě u poskytovatele. Proč? Narůstá doba, kdy dotyčný "chodí po doktorech", a pak stejně musí znova k poskytovateli pro posudkový závěr.

D. Kuklová: Tam nemusí, ten se dá poslat. Když půjde k odbornému lékaři předem, tak ten o něm nemá žádné informace. Když ho vysílá lékař (poskytovatel), je povinen sdělit výsledky dosavadních vyšetření, výsledek je tedy kvalitativně výše, než kdyby tam zaměstnanec šel sám bez jakýchkoli informací.

Jak vyřešit dohled na pracovišti u velké organizace, kde je 20 objektů, ze kterých zaměstnanci pouze vyjedou a pracují mimo.

D. Šviráková a R. Křepinský: Je důležité, aby dohled byl přímo v místě výkonu práce. Může být vykonán na typických pracovištích, někdy prostě není reálné vykonat dohled na všech pracovištích.

Na dohled poslali pracovníka poskytovatele, ale nebyl to lékař. Je to možné?

D. Kuklová: Ano, to je možné. Stává se to často, zvlášť u velkých organizaci poskytovatelů s působností po celé republice.

Jak je to s posuzováním zdravotní způsobilosti pro praktickou přípravu, kterou student zahajuje ve škole a pokračuje u právnické osoby? Má posudek od registrujícího lékaře.

R. Křepinský: Něco jiného je, že má v rámci přihlášky posudek od praktického poskytovatele s ohledem na vzdělávání a něco jiného je posouzení zdravotní způsobilosti před zahájením praktického vyučování. To musíme oddělit. Upravuje to § 51 zákona č. 373/2011 Sb.  Pokud uplyne pár měsíců od té první prohlídky, tak se prohlídka před praktickým vyučováním neprovádí a provede se až po 1 roce.