Bezpečnost při provozu plynových spotřebičů a otravy oxidem uhelnatým

Část 3.

Část 3.

Jaký je Váš pohled na povinnou instalaci detektorů výskytu oxidu uhelnatého do všech domácností?

Předepsání povinné instalace detektorů výskytu oxidu uhelnatého je již řešeno u některých technologií např. plynových kotelen podle ČSN 07 0703 čl. 15.1, a to u právnických a podnikajících fyzických osob. Povinnou instalaci detektorů do všech domácností na základě legislativního předpisu nevidím příliš reálnou a podle mých dostupných informací není tento požadavek běžný ani v okolních zemích.

V každém případě je třeba vidět v použití detektorů výskytu oxidu uhelnatého možnost účinné prevence před otravami. Praxe ze šetření případů ukazuje, že k otravám dochází náhle a bez většího varování.

Jakým způsobem funguje detektor a o jak nákladnou záležitost se jedná? Je potřeba jeho pravidelná údržba?

Doporučit lze zařízení pracující s nejnovější technologií založené na elektrochemickém článku zajišťující přesnost a spolehlivost. Pozornost je třeba rovněž věnovat nabízené záruce na bezúdržbový provoz. Výrobky renomovaných firem nabízejí záruku a životnost až 10 let.

Jde nepochybně o jednu z cest, jak zajistit prevenci před otravou spalinami. Použití těchto přístrojů však vyžaduje také splnění určitých předpokladů a je tedy dobré se poradit s odborníkem, neboť řada zejména levnějších zařízení nesplní požadavky, které zákazník očekává. Dále je třeba si uvědomit, že každé takové technické zařízení vyžaduje určité požadavky na provoz, životnost senzorů, baterií, kalibrace apod.

Pokud jde o pravidelnou údržbu, je třeba si uvědomit, že každé technické zařízení vyžaduje určitou údržbu. Údržba většinou bude vyžadovat kontrolu příp. výměnu napájecích baterií, tam kde je použito síťové napájení to bude pak výměna záložní baterie napájení. Dalším požadavkem bude po určité době výměna senzoru, který má vždy určitou životnost, příp. celého detekčního zařízení.

Doporučuji proto ještě před vlastním pořízením detekčního zařízení se důkladně informovat o podmínkách záruky, životnosti a údržby příslušného zařízení a pořizovat si tato zařízení od renomovaných výrobců. Výrobky renomovaných firem nabízejí záruku a životnost až 10 let.

Z hlediska nákladů se pořizovací cena těchto zařízení pohybuje od cca 1.200,- Kč.

Jsou nějaké možnosti tzv „laické“ kontroly průniku spalin do prostoru bytu a jakým způsobem v těchto případech reagovat?

V praktických podmínkách se nebezpečný stav průniku spalin do prostoru projevuje několika snadno kontrolovatelnými způsoby, které si může uživatel při troše pozornosti snadno ověřit.

Na následujícím obrázku schématicky uvádím tyto možnosti tzv. laické kontroly.

Pokud takovou situaci kdokoliv zpozoruje, doporučuji ihned odstavit spotřebič z provozu, začít intenzivně větrat prostor instalace s plynovým spotřebičem a celou problematiku neprodleně řešit se servisním technikem, revizním technikem apod.

Jaké jsou příznaky otravy oxidem uhelnatým a jakým způsobem poskytnout první pomoc?

Oxid uhelnatý je plyn bez barvy a zápachu, vzniká nejčastěji při nedokonalém spalování. Po proniknutí do organizmu se váže na hemoglobin, tato vazba je zhruba 200 – 300 x pevnější než vazba kyslíku. Příznaky otravy jsou zčervenání (cihlově červený obličej), bolesti hlavy, zvracení, závratě, poruchy zraku, zrychlení dechu a tepu a poruchy vědomí až bezvědomí. První pomocí je zajištění přísunu čerstvého vzduchu, popř. umělé dýchání, lékařská první pomoc spočívá v podávání kyslíku.

V případě, že spaliny obsahují vysoký podíl koncentrace jedovatého oxidu uhelnatého, tak je jen otázkou, v jaké koncentraci a čase dojde k fatálním následkům. Pro ilustraci působení oxidu uhelnatého na lidský organismus jsou v následující tabulce uvedeny potřebné informace.

Oxid uhelnatý a jeho působení na člověka

Základní první pomocí je vynesení postiženého na čerstvý vzduch!

Vždy zajistit odsun postiženého na čerstvý vzduch a lékařské ošetření, v případě potřeby provádět podpůrné dýchání nebo resuscitaci, protože postižený vždy trpí nedostatkem kyslíku.

Poločas mizení karbonylhemoglobinu z krve je v takovém případě asi 4 hodiny. Účinnější je podání čistého kyslíku kyslíkovou maskou  z kyslíkové bomby, což vede ke zkrácení poločasu mizení karbonylhemoglobinu z krve přibližně na 90 minut. Nejvýhodnější je nechat pacienta dýchat čistý kyslík pod zvýšeným tlakem v přetlakové komoře (hyperbarická oxygenoterapie), neboť poločas mizení karbonylhemoglobinu se tím zkrátí až na 15 minut.