Bezpečnost při provozu plynových spotřebičů a otravy oxidem uhelnatým

Část 1.

Část 1.

Jak frekventované jsou případy otravy oxidem uhelnatým?

Přestože není v ČR vedena přesná statistika otrav ze spalin plynových spotřebičů, lze tento počet odhadovat na téměř 300 případů otrav ročně. Hlavní příčinou otrav je vysoká koncentrace oxidu uhelnatého - CO ve spalinách provozovaného spotřebiče. Podle informací, které mám k dispozici, patří situace v České republice k těm horším.

Skutečnost, že účinnou prevencí otrav oxidem uhelnatým je servis plynových spotřebičů B, dokládá praxe z Velké Británie. Podle tamního zákona a pravidel správné praxe musí být každý plynový spotřebič zkontrolován 1x ročně registrovaným technikem plynových zařízení a podrobován pravidelnému servisu ve lhůtách stanovených návodem výrobce; pokud není lhůta stanovena, doporučuje se servis provádět jedenkrát ročně, pokud registrovaný technik plynových zařízení nedoporučí lhůty jiné. Při servisu se provádí mj. i kontrola, případně údržba odvodu spalin. A výsledek: okolo 14 obětí otravy oxidem uhelnatým v zemi s asi 60 milióny obyvatel. To by odpovídalo asi 2 smrtelným otravám v České republice. A skutečnost v České republice: okolo 300 smrtelných otrav, tj. na stejný počet obyvatel asi 150 násobně více než ve Velké Británii. Tento obrovský nepoměr v počtu smrtelných otrav oxidem uhelnatým v zemi s povinnými kontrolami odborníkem v oblasti plynových zařízení a povinným servisem plynových spotřebičů na jedné straně a v zemi s legislativně vynucovanými protipožárními kontrolami odvodů spalin od plynových spotřebičů ukazuje zcela jednoznačně, která země zvolila účinnou prevenci.

A jak je to v Česku? Zde jsou právním předpisem vynucovány protipožární kontroly odvodů spalin od plynových spotřebičů, tedy odvodů spalin, u nichž žádné nebezpečí požáru nehrozí. O tom svědčí skutečnost, že u těchto odvodů spalin není, na rozdíl od odvodů spalin od spotřebičů na pevná a kapalná paliva, vyžadována požární odolnost proti vyhoření sazí. Spaliny od těchto spotřebičů jsou tak mnohdy odváděny kouřovody z plastů.

Sdělovací prostředky koncem minulého roku informovaly, že v důsledku otrav oxidem uhelnatým ze spalin plynových spotřebičů v ČR každoročně zemře 150 lidí. Skutečně je množství případů takto vysoké?

Jak jsem již uvedl výše, množství případů se dokonce uvádí dvojnásobné. Počet případů je skutečně alarmující a je nejvyšší čas udělat konkrétní kroky pro účinnou prevenci.

Na základě šetření otrav více osob v závěru roku 2013 jsme 13. ledna  2014 nabídli sdělovacím prostředkům včetně České televize informace o možnostech účinné prevence otrav oxidem uhelnatým ze spalin plynových spotřebičů. A výsledek? Ani jeden z oslovených na nabídku sdělení informací ani nezareagoval.

V souvislosti s prevencí se nejčastěji hovoří o pravidelné revizi kotlů a dalších částí topného systému. Jsou tato opatření dostačující? Jaká další byste případně doporučil?

Z hlediska rizik otrav spalinami je to právě kategorie spotřebičů „B“, která vyžaduje pravidelný servis, podotýkám servisním technikem plynového spotřebiče, neboť řada občanů se domnívá, že provedením kontroly spalinové cesty podle nařízení vlády č. 91/2010 Sb. má vše vykonáno pro bezpečný provoz. To je nejčastější omyl uživatelů, občanů. Samozřejmou povinností servisního nebo revizního technika plynových zařízení je ověření správné funkce spotřebiče včetně ověření funkce spolehlivého odtahu spalin. Pokud si uživatel plynového spotřebiče připojeného na kouřovod a komín objedná kontrolu spalinové cesty, doporučuji VŽDY požadovat doklad o provedení alespoň měření ve spalinové cestě, který poctivý zhotovitel vytiskne na místě z měřicího přístroje – pro informaci uvádím vzor takového dokladu:

Uvedený doklad dokumentuje hodnoty, kdy došlo ke smrtelné otravě v koupelně bytu.

Pro základní orientaci uvádím komentář ke třem důležitým hodnotám, které si může zkontrolovat každý uživatel:

I. Hodnotu ppm CO (jedovatý oxid uhelnatý), která by podle platných předpisů (TPG 704 01) měla dokumentovat dobu nutnou do provedení servisu např.:

• Do 50 ppm - servis do 1 roku
• 100 ppm - servis cca do 9 měsíců
• 200 ppm -  servis cca do 6 měsíců
• 300 ppm - servis cca do 4 měsíců
• 400 ppm - servis cca do 3 měsíců
• 500 ppm - servis cca do 2 měsíců
• 700 ppm - servis cca do 1 měsíce
• Nad 1000 ppm - ZÁKAZ PROVOZU!

II. Hodnotu tahu komína

Doporučuji hodnotu porovnat s hodnotou uváděnou v technických parametrech spotřebiče v návodu pro instalaci a užívání, doporučuji nejméně  hodnotu 5 Pa, při jiné hodnotě konzultovat další postup s revizním technikem plynu, servisním technikem spotřebiče, revizním technikem spalinových cest, kominíkem.

III. Teplota spalin

Doporučuji hodnotu porovnat s hodnotou uváděnou v technických parametrech spotřebiče v návodu pro instalaci a užívání. U běžných plynových kotlů a karem se teplota spalin pohybuje cca 120 až 140 °C, u kondenzačních spotřebičů cca 60 až 70 °C.