Zvláštní činnosti jsou ty, které např. nebývají běžnou náplní aktivit kolektivů dětí a mládeže. Při takových činnostech hrozí zpravidla zvýšené riziko ohrožení, úrazu a vzniku škody. Jak napomoci eliminaci těchto rizik se dočtete v tomto Tématu týdne.
Vždy před začátkem akce či výcviku zkontrolovat technický stav lyží, při sjezdovém lyžování požadovat na nezletilých účastnících potvrzení o správném seřízení bezpečnostního vázání (od profesionální firmy či alespoň od rodičů).
Výcvik na lyžích může dle vyhlášky č. 106/2001 Sb. probíhat nejvýše 6 hodin denně s výjimkou celodenního výletu a u dětí do 12 let musí být vždy po 90 minutách přerušen alespoň 15minutovou přestávkou.
Obzvlášť za snížené viditelnosti (mlha, vánice) pozor na ztracení dětí, jít pořád na dohled, často čekat, v nouzi se navázat navíc provázkem a zároveň se držet za ruce (psychická podpora), sledovat tyčové značení (ve velehorách značení „mužíky“ - malými pyramidami kamení). Počítat s časovou rezervou (zlomená běžka v půlce trasy řádně naruší program), nechat si rezervu v návratu před setměním.
V případě ztracení v terénu v horách při snížené viditelnosti (tma, mlha, vánice) je mnohem bezpečnější zůstat stát na místě, najít si či zbudovat úkryt před povětrnostními podmínkami, výrazně ho zvenčí označit a nehledat zpáteční cestu, počkat, až nás najde záchranná akce (pokud o nás a naší cestě někdo ví - či jsme mohli ztracení ohlásit např. mobilním telefonem, pokud o nás nikdo neví, tak alespoň vyčkat zlepšení počasí, vyčkat do rozednění, atp.).
"V březnu 1986 jsem byl s kamarádem horolezcem na Brnčalově chatě ve Vysokých Tatrách. Chata je v široké, ale svahy a lesem jednoznačně ohraničené kotlině o průměru přibližně jeden a půl kilometru. Jeden den byla od rána hustá mlha. Čekali jsme na lepší počasí v chatě, ale když ani po obědě ke zlepšení nedošlo, vyrazili jsme se ve dvou jen tak na chvíli projít ven. Poměrně brzy jsme sešli z cesty, ale vzhledem k malé ploše nám to nedělalo starosti. Po chvíli bloudění mezi trsy kosodřeviny s hlubokým sněhem a s viditelností ani ne na jeden metr jsme však zcela ztratili orientaci. Asi po půl hodině hledání chaty či alespoň cesty začal vát prudký vítr, vánice, ochladilo se a mlha zůstala. Po dalších třech hodinách bloudění jsme začali prochládat a ztrácet sílu. Až po další hodině jsme uslyšeli ve vichřici zvuk motorového generátoru chaty a podle zvuku zakrátko došli úplně vysíleni do bezpečí. Čtyři a půl hodiny jsme bloudili na ploše něco přes dva kilometry čtvereční, kterou by za dobrého počasí bylo možno přejít napříč za necelou půlhodinu."
Poučit děti, že při uklouznutí na ledové ploše (klouzání po svahu) mají vždy roztáhnout ruce a nohy do široka (zabrání se kutálení a „sjezd“ se stane alespoň do určité míry řiditelný) a snažit se brzdit (nejlépe zabodnutím bodce lyžařské hůlky, klackem, nohama a rukama), na ledových polích a ledovcích se provádí jištění spojením účastníků pomocí horolezeckého lana (toto jištění má svá pravidla, rozestupy, správný průvěs lana, atp., aby v případě pádu jednotlivce nebyla na ledový svah či do trhliny stržena celá skupina).
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.