Zvláštní činnosti jsou ty, které např. nebývají běžnou náplní aktivit kolektivů dětí a mládeže. Při takových činnostech hrozí zpravidla zvýšené riziko ohrožení, úrazu a vzniku škody. Jak napomoci eliminaci těchto rizik se dočtete v tomto Tématu týdne.
Pro cyklistiku obecně (nejen cyklistické výlety, ale třeba i použití jízdního kola pro zásobování tábora, v rámci her a soutěží atp.) platí zejména ustanovení §§ 57, 58 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. Cyklistika je „zvláštní činností”, pro kterou musí být vedoucí zvláště proškolen, v tomto případě jde o znalost zákonů a vyhlášek o pravidlech provozu na pozemních komunikacích a znalost technických vlastností kola. Jednoznačným dokladem o způsobilosti vést takovou akci je například řidičský průkaz a určitá minimální praxe v jízdě na kole. Řidičský průkaz lze nahradit vhodnou formou proškolení zodpovídajícího vedoucího v této oblasti (Český svaz cyklistiky školí trenéry III. a II. třídy, trenéři I. třídy jsou školeni na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK). Určité proškolení „neřidiče“ však může provést i jiná osoba, která držitelem řidičského průkazu je. Před počátkem akce (i před každou jednotlivou jízdou) je třeba zkontrolovat technický stav kola. Před akcí by jej měl zkontrolovat vedoucí, před jízdou uživatel. Jednou ročně bychom měli dát kolo na kontrolu a seřízení do servisu. Za technický stav kola v případě úrazu dítěte do 15 let zodpovídá organizace pořádající danou akci, resp. její pověřený vedoucí (pokud v přihláškách na akci nepřevezmou tuto záruku na sebe rodiče dětí). Nad 15 let je odpovědnost dána okolnostmi, věkem a zkušeností cyklisty atp. Každý cyklista by měl ovládat pravidla provozu na pozemních komunikacích, základní znalosti u dětí může opět „proškolit” a vyzkoušet každý držitel řidičského průkazu, což lze udělat i formou hry „na autoškolu“ i se závěrečnými teoretickými a praktickými zkouškami (jízda zručnosti na připravené dráze) atp.
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, § 3, odst. 2 uvádí, že: Řídit vozidlo /v tomto případě kolo/, nebo jet na zvířeti může pouze osoba, která je dostatečně tělesně a duševně způsobilá k řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti a v potřebném rozsahu ovládá řízení vozidla nebo jízdu na zvířeti a předpisy o provozu na pozemních komunikacích.
Dle § 99 vyhlášky č. 102/95 Sb. o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích je povinným vybavením kola pro silniční provoz: oba blatníky, přední i zadní brzda, přední bílý světlomet a zadní obrysové červené světlo propojené se zdrojem elektrického proudu, přední odrazka bílé barvy, zadní odrazka červené barvy, oranžové odrazky na obou stranách pedálů, nejméně jedna oranžová odrazka na každé straně kola, umístěná na paprscích předního či zadního kola, funkční a dostatečně znělý zvonek, kryt řetězu (registrované cyklistické organizace mají z uvedených zásad výjimky - licence). Cyklisté mohou samostatně vyjet na silnici od 10 let, pod 10 let jen pod dohledem osoby starší 15 let (což je citace zákona 361/2000 Sb., která však nezbavuje plnoletého vedoucího obecné odpovědnosti za bezpečnost svěřeného dítěte. Do 10 let mohou děti jezdit samostatně na kole jen po polních a lesních cestách, stezkách pro cyklisty a ve vyznačených obytných zónách. Při jízdě skupiny musí být vždy přítomná osoba starší 15 let, lépe by však vždy měl jet vepředu a vzadu plnoletý vedoucí. Vždy po určité době je nutno počkat na nejslabší účastníky (zejména před odbočkami a křižovatkami). Na kole se nesmí vozit předměty, které by znesnadňovaly řízení či ohrožovaly ostatní účastníky silničního provozu. Při jízdě nesmí cyklista pouštět řídítka, sundávat nohy z pedálů a nesmí se držet jiného vozidla. Na jednomístném kole bez přídavného sedadla nesmí jet dva cyklisté. Kolo nesmí jet po dálnici a po silnici vyhrazené pouze pro motorová vozidla dle vyhlášky. Cyklisté musí po silnici jet v pravém jízdním pruhu při jeho pravé straně za sebou, nikoli vedle sebe. Cyklista nesmí vést za jízdy druhé jízdní kolo, ruční vozík, psa nebo jiné zvíře. Vede-li cyklista kolo, smí je vést po chodníku, neohrozí-li tím chodce, jinak jej vede při pravém kraji silnice. Při snížené viditelnosti, večer a v noci (v zimním období i přes den) by kolo mělo mít vepředu rozsvíceno bílé a vzadu červené světlo.
Zde došlo k určitým nedomyšlenostem ve formulaci zákona:
Ustanovení § 32 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích sice hovoří o povinnosti cyklistů svítit ve dne během zimního času (dochází zde k zařazení kola do vozidel - viz § 2 písm. f zákona 361/2000 Sb.). Ovšem píše se zde o vozidle vybaveném podle zvláštního předpisu obrysovými a potkávacími světly - ovšem těmito světly kolo být vybaveno nemusí, a proto se na ně § 32 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích NEVZTAHUJE - čili nemusíte světla během zimního období za dne používat.
Podle § 32 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. však také zároveň platí, že nemusíte svítit PŘEDNÍM SVĚTLEM ani za snížené viditelnosti (viz výše § 32 odst.3 zákona č. 361/2000 Sb.), protože kolo nepatří do vozidel, ale podle § 99 zákona 102/1995 Sb. přední světlo musíte mít. Dochází tak k paradoxu - přední světlo mít musíte, ale používat ho vůbec nemusíte (předpokládám však, že za snížené viditelnosti ho použijete, protože nejste sebevrazi).
Na cyklistickou akci s sebou bereme vždy úrazovou lékárničku a soupravu nářadí na opravu kol. Doporučuji užívání cyklistické přilby (do 15 let je povinná) a zabezpečování kola zámkem i při krátkodobém opuštění (nepovažujeme-li kolo za nadbytečné...). U cyklistických akcí má vyšší význam kázeň účastníků a autorita vedoucího.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.