Článek je zaměřen na aktuální problém snížení pravděpodobnosti vzniku újmy na zdraví a majetku vlivem selhání techniky a lidského faktoru, a tím na zvýšení bezpečnosti osob pohybujících se na divadelních jevištích, zejména herců, technického personálu, ale i diváků v hledišti.
Podnět pro zveřejnění níže popsaného problému vzešel z odborné diskuse na kolokviu specialistů firem Bosch Rexroth, spol. s r.o., SMART TECHNIK, a.s. a výzkumné organizace AKADEMIE o.p.s., jehož se zúčastnili Ing. Robert Dětřich, Zdeněk Suchomel, prof. Ing. Vladimír Klaban, CSc., a doc. Ing. Milan Vašíček, CSc.
Divadelní praxe potvrzuje časté úrazy osob a poškození či totální zničení scénických technologií. Jako příklad poslouží publikované zprávy z poslední doby: „Při premiéře muzikálu Mozart v Městském divadle v Brně se zranil jeden z hlavních protagonistů, v zákulisí jej přiskřípl jevištní stůl. „Jsem rád, že mám nohu! Stačil centimetr navíc a mohlo to dopadnout daleko hůř!“ zdůraznil známý operní, operetní a muzikálový sólista Jan Ježek z Plzně.“
„Zpěvák Jan Kříž měl dnes v divadle Kalich těžkou nehodu. Při hře Robin Hood se s ním totiž přetrhlo lano a on spadl z několikametrové výšky přímo do hlediště mezi diváky. Při pádu zranil několik lidí včetně šestiletého chlapce.“
Zvýšený zájem veřejnosti o bezpečnost scénických technologií a divadel vůbec podnítila havárie v londýnském divadle Apollo. Tato skutečnost vedla provozně výrobního náměstka Národního divadla Brno Jana Petra k publikování článku, ze kterého vybíráme: „Není legislativně upraven interval technických kontrol, například statiky, my zjišťujeme stav budovy na základě periodických kontrol prováděných vlastními zaměstnanci. Žádné riziko nehrozí nejen v případě stropů, ale také velkých a těžkých lustrů. Závěsy lustrů jsou dostatečně pevné, my zjišťujeme při pravidelném čištění těchto lustrů každé divadelní prázdniny stav zavěšení a mechanismus zavěšení, který je ještě jištěn několika způsoby, takže zřícení lustrů v divadle nehrozí.“
Aniž bychom zpochybňovali optimistická prohlášení pana náměstka, musíme poznamenat, že pouhým okem lze jen těžko odhalit celou řadu příčin možných havárií a selhání techniky (stárnutí materiálu, mikroskopické trhliny atd.). Dovolil bych si položit jednoduchou otázku, kdy byla naposledy provedena zatěžkávací zkouška, jakým způsobem, jakým přitížením a jakou oprávněnou osobou? Nedomníváme se, že bychom dostali dostatečnou odpověď. Ano jevištní lustry musí být vždy zavěšeny v pevných úchytech ve stavbě. Pohon slouží pouze k servisu, ale musí splňovat dané bezpečnostní podmínky.
Z výtvarného řešení dramatických produkcí, zábavných představení a show a jejich scénografie plynou podněty do vývoje jevištních technologických zařízení. Jejich úroveň vždy souvisí s dosaženou úrovní technologií a vědních oborů. Jevištní technologická zařízení reflektují jejich rozvoj od mechanizace, automatizace až ke kybernetizaci, kdy se neobejdou bez podpory informačních technologií. Obecně lze konstatovat, že jevištní technologická zařízení využívají bez omezení pro svoji potřebu ověřené technologie z jiných technických a vědních oborů.
Jevištní technologická zařízení se rovněž vyvíjejí a budují se záměrem na zjednodušení a zrychlení stavby scén, přestaveb a proměn, k usnadnění scénografické realizace na jevišti, k úspoře pracovníků a ke snížení míry potřeby ruční práce. Jevištní stavby díky tomu mohou být důmyslnější, složitější a působivější k vytvoření co nejmohutnějšího emocionálního a iluzivního zážitku s impresivním výtvarným řešením jevištního prostoru.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.
Komentáře
Poděkování