Bezpečné odčerpávání PHM z nádrží vozidel

Mám vypracovat pracovní postup při odčerpávání PHM z nádrží vozidel (nafta, benzín), který bude součástí provozního řádu pro dílny oprav techniky. Pracovní postup musí obsahovat zásady BOZP, požární ochrany a ochrany životního prostředí. Zásadně vím, jak postupovat, bezpečnostní listy mám, jen nevím přesně, který předpis, norma o takové činnosti hovoří. O co se mohu opřít při jeho zpracování?

Obecně lze říci, že o takové činnosti hovoří zákoník práce. Bylo by však neuctivé zůstat jen u takovéhoto konstatování. Problematika se totiž dotýká několika různých zákonů a dalších právních předpisů.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce:

• v § 101 odst. 1 stanovuje zaměstnavateli povinnost: „… zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce …“;
• v § 102 odst. 1 ukládá zaměstnavateli povinnost: „… vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním oatření k předcházení rizikům.“;
• v § 103 odst. 1 stanoví, že: „O informacích a pokynech je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.“

Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci:

• v § 2 odst. 1 stanovuje zaměstnavateli povinnost: „… zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí …“, což následně konkretizuje pod písmeny a) – f);

Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí:

• v § 3 odst. 1 ukládá, že: „Pracoviště musí být po dobu provozu udržována potřebnými technickými a organizačními opatřeními, splňujícími požadavky tohoto nařízení, ve stavu, který neohrožuje bezpečnost a zdraví osob“;

Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky:

• v § 3 stanovuje, že: „Zaměstnavatel … organizuje práci zaměstnanců v souladu s …místním provozním bezpečnostním předpisem vydaným zaměstnavatelem, kterým se stanoví pracovní a technologické postupy pro … bezpečnost provádění jednotlivých pracovních operací s ohledem na zvláštnosti pracoviště a pracovní prostředí …“;

Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu:

• v § 2 odst. 1 písm. a) a b) stanovuje, že: „Při uplatňování zásad prevence rizik nebo k zajištění ochrany před výbuchem přijímá zaměstnavatel technická nebo organizační opatření přiměřená povaze provozu v souladu se zásadami, které uplatňuje podle charakteru činnosti v následujícím pořadí: a) předcházení vzniku výbušné atmosféry, b) zabránění iniciace výbušné atmosféry …“.

V souvislosti s uvedeným je vhodné zdůraznit několik požadavků:

• zaměstnavatel nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti (§ 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb.);

• zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením; informace musí být pro zaměstnance srozumitelná (§ 106 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb.);

• zaměstnavatel při zajištění bezpečného stavu pracoviště vychází z hodnocení rizik vyplývajících z možných zdrojů ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců ve vztahu k vykonávané činnosti, zejména z posouzení možností omezení úrovně rizikových faktorů pracovních podmínek, požadavků na ochranu zaměstnanců před účinky škodlivin a rizik vyplývajících z provozování a používání výrobních a pracovních prostředků a zařízení (§ 3 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb.);

• podmínkou k uvedení pracoviště, včetně výrobních a pracovních prostředků, do provozu a používání je, že odpovídají požadavkům stanoveným ve zvláštních právních předpisech (§ 3 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb.), přičemž je ustanovení doprovázeno sedmi konkrétními požadavky pod písmeny a) až g);

• právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba je povinna vydat pro pracoviště, na němž se nakládá s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé, karcinogenní kategorie 1 nebo 2, mutagenní kategorie 1 nebo 2, toxické pro reprodukci kategorie 1 nebo 2 a dále látkami a směsmi, které mají přiřazenu kategorii nebo kategorie nebezpečnosti karcinogenita kategorie 1A nebo 1B, mutagenita v zárodečných buňkách kategorie 1A nebo 1B a toxicita pro reprodukci kategorie 1A nebo 1B, písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s nimi. Pravidla musí být volně dostupná zaměstnancům na pracovišti a musí obsahovat zejména informace o nebezpečných vlastnostech látek a směsí uvedených ve větě první, se kterými zaměstnanci nakládají, pokyny pro bezpečnost, ochranu zdraví a ochranu životního prostředí, pokyny pro první předlékařskou pomoc a postup při nehodě. Text pravidel je právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba povinna projednat s orgánem ochrany veřejného zdraví příslušným podle místa činnosti (§ 44a odst. 7 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví);

• nebezpečné odpady musí být označeny písemně způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a grafickým symbolem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem (§ 13 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech);

• je nutné zpracovat identifikační list nebezpečného odpadu a místa nakládání s nebezpečným odpadem tímto listem vybavit (§ 13 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a příloha č. 3 vyhlášky č. 383/2001 Sb.);

• je-li v jednom požárním úseku více jak 250 litrů látky a směsi klasifikované jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, nebo látky a směsi, které splňují kritéria tříd a kategorií nebezpečnosti 2.3; 2.6 a 2.7; 2.8 typy A až F; 2.9 až 2.14 a 2.15 typy A až F stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie, jedná se o provozování činností se zvýšeným požárním nebezpečím (§ 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně);

• Bezpečnostní listy musí být na pracovišti (čl. 35 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1907/2006 REACH).

Na závěr snad již jen jedno připomenutí z hlediska požární ochrany. Benzín je hořlavou kapalinou I. třídy. Při manipulaci s ním je nejen důležité, aby byl uchováván ve vhodných obalech, které musí být vyrobeny k tomu účelu, jinak hrozí vznik elektrostatického náboje a vznícení hořlavých par (proto je vhodné preferovat kovové nádoby), ale je také důležité myslet na souběh činností. Např. svařování a umístění sběrné nádoby na odčerpaný benzín, na vyvětrání palivové nádrže (to že v ní není benzín, neznamená, že v ní není nebezpečná koncentrace par). Nestačí tak jen stanovení základních (jednoduchých) činností a opatření ve smyslu použití úkapové vany či užití osobních ochranných prostředků, ale i pravidel a zásad, při jejichž dodržení lze činnosti provádět – a tak naplnit požadavek na bezpečnost práce.