Analýza úrazovosti za rok 2003

V tabulce 1a je uveden počet případů pracovních úrazů rozdělených do kategorií podle délky trvání a vzniku pracovní neschopnosti. Z údajů v prvním řádku je patrný mírný nárůst celkového počtu pracovních úrazů v ČR za sledovaná období 2001 - 2003.
Nápadný je vzrůst počtu pracovních úrazů bez pracovní neschopnosti v roce 2003, který je však vyrovnán poklesem počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností (obr.1a). Tento vývoj se odráží i ve vývoji počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (tab. 1b).
Při prosté interpretaci by se mohlo zdát, že riziko pro vznik pracovních úrazů se v ČR snížilo. Ale je tomu opravdu tak?
VÚBP provedl několik srovnávacích analýz, ale žádný trend to nepotvrzuje. Naopak se potvrzuje několik jiných zkoumaných vlivů, které by se měly stát předmětem připojené diskuze k článku - Jaký je tedy Váš názor na tento vývoj z Vaší praxe?

Poznámka: Předem lze vyloučit vliv pokračující hospodářské transformace, kde nadále dochází k relativnímu zvýšení počtu osob pracujících v méně rizikových oblastech. Tento vliv existuje, ale jeho podíl činí pouze 1,4 % případů. Potvrzuje to i poslední řádek tabulky 1a: počet pracovních úrazů s krátkou pracovní neschopností by měl při snížení rizika spíše stagnovat nebo vzrůstat, vezmeme-li navíc v úvahu vývoj průměrného počtu dnů pracovní neschopnosti na jeden případ, který v roce 2003 vzrostl meziročně o 1,7 dne a činil 43,4 dne.

Tabulka č. 1a  -  Vývoj počtu pracovních úrazů, ČR (data ČSÚ)

Tabulka č. 1b  -  Vývoj počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, ČR (data ČSÚ)

Obr. 1a  Vývoj počtu pracovních úrazů s trváním pracovní neschopnosti jeden a více dní