Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2022

10. Závěr

10 Závěr

V roce 2022 byl zaznamenán stejný počet smrtelných pracovních úrazů jako v roce předcházejícím, ale počet událostí stoupl o 3. Četnost smrtelných pracovních úrazů zůstala také stejná (0,18). Výskyt smrtelných pracovních úrazů je nyní natolik nízký a rozptýlený do všech odvětví a profesí, že s výjimkou dopravních nehod a pádů lze již hovořit pouze o některých charakteristických jevech, které je možno z údajů o smrtelných pracovních úrazech vysledovat.

Nejčastější jevy:

Nejčastější nehodou byly dopravní nehody na pozemních komunikacích, které způsobily 20 smrtelných pracovních úrazů. Z toho bylo pět sražených chodců automobilem, většinou nákladním, a v jednom případě byl traktor sražen vlakem na přejezdu s blikajícím světlem, kdy se ve vlaku zranilo dalších 9 lidí. K dalším případům došlo v souvislosti s provozem drážních vozidel. Posunovač spadl za jízdy z jedoucího vozu, který vykolejil a přejel ho. Také došlo ke střetu vlaku s lokomotivou, kdy na vině byl strojvedoucí vlaku (alkohol), a zranilo se dalších 7 lidí. Současně nejčastějšími zdroji nehod byly motorové silniční dopravní prostředky a traktory (23 případů). Smrtelná pracovní úrazovost je v některých odvětvích ovlivněna dopravními nehodami významně, což znamená, že se část smrtelných pracovních úrazů nestala přímo při výkonu konkrétní profese v konkrétním odvětví, ale při přesunu mezi pracovišti, např. k zákazníkovi. Tím dochází k určitému zkreslení nebezpečnosti některých odvětví. Šlo zejména o autodopravu, která je specifická tím, že pracovištěm zraněného je většinou veřejná komunikace, kde je velká pravděpodobnost cizího zavinění a vazba na bezpečnostní předpisy je relativně nízká. Z 22 smrtelných pracovních úrazů řidičů a obsluhy pojízdných zařízení (CZ-ISCO 83000) se jich 10 událo při dopravních nehodách. Mezi Zákonodárci, specialisty, úředníky, pracovníky řídícími, technickými, odbornými, ve službách a prodeji jich bylo evidováno při dopravních nehodách šest. U Řemeslníků a opravářů byl zaznamenán při dopravních nehodách jen jeden a dělník pomocný a nekvalifikovaný utrpěl také jeden smrtelný pracovní úraz. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. V mnoha dopravních nehodách rozhodovaly emoce, agresivita, snobství a všeobecná neúcta k zákonům, které mnozí naši spoluobčané nejen že nedodržují, ale navíc si myslí, že je dodržovat nemusí. Z celkem usmrcených 528 osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích v roce 2022 jich bylo 3,8 % v pracovně právním vztahu. Zaměstnavatelé však nemají možnost toto riziko eliminovat, snížit počet těchto smrtelných pracovních úrazů se podaří jen snížením úmrtnosti na pozemních komunikacích globálně.

Nejčastějším způsobem zranění byly mechanické účinky (78 případů, tj. 90 %). Byly způsobeny nejvíce dopravními nehodami, pády předmětů na osoby a pády osob. Dále pak kontaktem se stacionárním strojem a sražením mobilním strojem.

Nejčastější příčinou bylo používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru (21 případů). Celkem bylo evidováno 129 závad BOZP.

Porušených předpisů bylo shledáno 150, nejvíce u podniků (zaměstnavatel nebo jiná firma), a to 106. U dopravních nehod podniky neporušily předpis žádný, převážná většina porušení byla na straně jiné osoby. Jednalo se zejména o nevěnování se plně řízení, způsob jízdy a rychlost jízdy. Zavinění smrtelných pracovních úrazů bylo prokázáno ve 34 případech zraněnému zaměstnanci a ve 37 případech zaměstnavateli nebo další firmě. Zranění zaměstnanci zavinili smrtelné nehody a porušili předpisy pravděpodobně v dalších 5 případech. U těchto případů nebyly informace k analýze k dispozici. Některé případy měly i několik viníků a porušení několika předpisů.

Řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení (třída 83) vykázali v letech 2017–2022 nejvíce případů, v roce 2022 celkem 22. Řemeslníci a opraváři (hlavní třída 7) vykázali nejvíce případů v letech 2013–2016, a to 48 v roce 2014. V roce 2022 již jen 11. 

Nejčastěji ke smrtelným pracovním úrazům došlo ve věkové skupině 56–60 let (15 případů). Tato věková skupina byla nejfrekventovanější také v letech 2016 a 2008. Průměrný věk zraněných zaměstnanců v roce 2022 byl 47 a medián 49 let.

Nejvíce smrtelných pracovních úrazů bylo vykázáno v podnicích zabývajících se zemědělstvím, lesnictvím a rybářstvím (14 případů), dále dopravou a skladováním (13 případů) a potom velkoobchodem, maloobchodem a opravami motorových vozidel (12 případů).

V odvětví těžba a dobývání bylo zaznamenáno 5 smrtelných pracovních úrazů.

Roztříděním případů podle odvětví událostí, při nichž k smrtelnému pracovnímu úrazu došlo, se ukázalo, že největší počet případů (30) vykázala doprava a skladování. 

Činnost s největší četností smrtelných pracovních úrazů byla doprava silniční a závodová (21 případů), dále skladování včetně obsluhy skladových a manipulačních zařízení (12 případů), těžba a soustřeďování dříví (7 případů) a také chůze, přecházení mezi objekty (7 případů).

Hromadný smrtelný pracovní úraz se udál jen jeden, při němž zemřeli dva zaměstnanci. Jednalo se o dopravní nehodu, kdy osobní vozidlo přejelo do protisměru a střetlo se čelně s nákladním. Sražených a přejetých chodců automobilem bylo evidováno celkem 5 a vlakem žádný. Vlak se srazil s vlakem v jednom případě. 

Během denní pracovní aktivity došlo k 81 % událostí, které způsobily smrtelný pracovní úraz.

Došlo k 5 smrtelným pracovním úrazům žen. Jednalo se o přiražení manipulačním vozíkem, přejetí kolejovým manipulačním vozíkem, vraždu, pád do jámy a zasažení elektrickým proudem.

Pod vlivem alkoholu byly způsobeny dva případy, a to srážka osobního vlaku s lokomotivou po projetí semaforu „na červenou“ s 3,0 promile a pád kolového nakladače v lomu do hloubky 7 metrů s 2,7 promile. Údaje o obsahu alkoholu nebyly v některých letech uváděny. Nejvyšší obsah alkoholu v krvi byl naměřen v roce 2006 (3,5 promile) po pádu ze střechy. V roce 2019 to byly 3,0 promile po pádu z lešení z výšky 7 m.

Celkem v 76 případech (87 %) zemřel zraněný zaměstnanec v den úrazu. U zbylých 11 případů se jednalo napřed o závažné pracovní úrazy, které si vyžádaly 433 dnů pracovní neschopnosti, z toho nejdelší trvala 290 dnů. 

Převážná většina (68, tj. 78 %) zraněných zaměstnanců byla státní příslušnosti české, dále ukrajinské (9 případů), polské (4 případy), slovenské (3 případy), bulharské (2 případy) a jeden příslušnosti litevské. Těchto 19 cizích státních příslušníků bylo zraněno v 5 případech při dopravní nehodě, v 5 případech pádem osoby, ve 4 případech pádem předmětu, ve 3 případech strojem a po jednom případu explozí a elektrickým proudem. Pády osob byly 2 z lešení, a po jednom z plošiny, z balkonu a do světlíku.

V tabulkách č. 10 a 11 jsou uvedeny některé vybrané charakteristiky a způsoby zranění u smrtelných pracovních úrazů za posledních deset let.

Použité zdroje dat

1. Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v ČR, ČSÚ
2. Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR (NemÚr), ČSÚ
3. Informační systém o pracovních úrazech, SÚIP
4. Databáze smrtelných pracovních úrazů, VÚBP
5. Data z databáze úrazů při dopravních nehodách, Dopravní policie ČR
6. Data z databáze Českého báňského úřadu