D - Pracovní lékařství a hygiena práce

Na dotaz odpověděl Robert Křepinský.

Radikální změny ohledně pracovnělékařských prohlídek přinesla významná novela vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče – vyhláška č. 452/2022 Sb. Ta zrušila povinné periodické pracovnělékařské prohlídky v 1. a 2. kategorii práce. V oblasti pracovnělékařských prohlídek však panují stále nejasnosti. Na některé vaše dotazy jsme odpověděli v tomto článku.

Některé právní předpisy upravující oblast BOZP zůstávají stále stejné a jiné se naopak často mění. Od odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik se očekává, že s tímto tempem bude držet krok. Znáte právní předpisy v BOZP a jste v obraze? To si můžete vyzkoušet v následujícím testu.

Často se dotazujete na výstupní pracovnělékařské prohlídky. Například co s tím, když zaměstnanci při ukončení pracovního poměru nechtějí absolvovat výstupní prohlídku nebo jestli má výstupní prohlídka vliv na uznávání nemoci z povolání.

Dne 11. srpna proběhla na Ministerstvu zdravotnictví snídaně s novináři k návrhu nové vyhlášky o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin. Tento návrh nahrazuje vyhlášku č. 410/2005 Sb. Hlavní hygienička Pavla Svrčinová a ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum detailně představili a vysvětlili všechny úpravy. Návrh nové vyhlášky je v legislativním procesu.

V rámci celoevropské kampaně Zdravé pracoviště 2023–2025 s názvem Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku se 21. června 2023 konal online seminář Bezpečnost práce a ochrana zdraví ve školství z pohledu legislativy a duální vzdělávání.

Ve Zpravodaji SÚIP č. 3/2022 vyšel článek nazvaný Bezpečnost práce v dopravě – zdravotní způsobilost řidičů, který se zabýval lékařskými prohlídkami v dopravě. Některým čtenářům z něj vyplynulo, že dopravně psychologické vyšetření musí být provedeno podle přílohy č. 3 vyhlášky č. 277/2004 Sb. 

Práce v azbestovém prostředí se může na zdraví projevit až za několik desítek let, třeba rakovinou plic či dýchacími potížemi. Jen v Česku jsou takových případů za poslední tři dekády stovky. Zasáhnout do černých statistik má celounijní snížení limitu pro vystavování se azbestovým částicím při práci, a to na desetinu.