Zpracování zásad organizace výstavby jako podklad pro zpracování plánu BOZP

Část 2.

Část 2.

Před zahájením prací na stavebním díle je nutné, aby si každý zadavatel stavby uvědomil, zda zamýšlenou stavbu bude možno realizovat běžným způsobem nebo půjde o práce a činnosti, které vystavují osoby zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví – např. stavba realizovaná:

• za provozu,
• ve stísněných podmínkách (např. dokončovací práce),
• v ochranných pásmech inženýrských sítí,
• v nebezpečných prostorách (studny, zásobníky) – kde pracovník musí být jištěn jiným pracovníkem, který je mimo nebezpečný prostor.

Na tyto nebezpečné práce by měl zadavatele stavby upozornit již projektant.

Koordinátor při své činnosti v rámci přípravy stavby a tvorby plánu BOZP musí posuzovat projekt v jeho jednotlivých fázích a podle nich plán BOZP zpracovat tak, aby byl skutečně souhrnem koordinačních opatření pro eliminaci rizik na konkrétní stavbě.

Role stavebního koordinátora je nejen v koordinaci bezpečnosti technologických a pracovních postupů, zajištění neohrožení pracovníků navzájem, ale také v ochraně dotčené veřejnosti a ochraně životního prostředí. Prostředkem ke zkvalitňování úrovně pracovního a životního prostředí je dodržování zásad bezpečnosti práce. Koordinátor by měl být rovnocenný partner projektanta ve fázi projektové přípravy a technického dozoru a stavbyvedoucího v realizační fázi. Koordinátor pro přípravu má za úkol informovat zadavatele a projektanta o předpisech vztahujících se k projektované stavbě, zpracovává plán BOZP a zajišťuje zpracování požadavků na BOZP při údržbě objektu. Lze tedy říci, že smyslem zavedení funkce koordinátora BOZP na stavbách je omezení rizik a snížení úrazovosti.

Koordinátor musí reagovat na rozsah a obsah projektové dokumentace, kterou projektant vytváří. Plán BOZP musí doplňovat projekt o požadavky bezpečnosti práce pracovních postupů, musí odpovídat časovému harmonogramu a sledovat časový postup připravovaných a prováděných činností.

Plán BOZP v přípravné fázi by měl obsahovat:

• přehled platné legislativy,
• zjištění potřebných sítí,
• vytipování a eliminaci rizik,
• vytipování činností, které povedou ke zvláštním rizikům a zajistit, aby se takovéto činnosti nekřížily,
• společná a systémová ochranná opatření.

Nejdůležitějším podkladem pro zpracování plánu BOZP je kvalitní zpracování zásad organizace výstavby (dále jen ZOV). Východiskem pro zpracování ZOV je požadavek stavebního zákona 183/2006 Sb., vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, a vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb. Obě vyhlášky stanoví, že ZOV jsou součástí projektové dokumentace. Je v nich uveden obsah a rozsah dokumentace přikládané k žádosti pro ohlášení stavby, k žádosti o stavební povolení a k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení. Projekt ZOV zpracovává autorizovaná osoba (autor návrhu stavby či hlavní projektant stavby), nebo pro ni příslušný specialista, a řeší základní koncepci zařízení staveniště.

ZOV musí ve fázi přípravy stavby identifikovat možná nebezpečí a rizika na již vymezeném staveništi, která budou specifická pro realizaci navrženého stavebně konstrukčního a technologického řešení. Musí zohledňovat i další nebezpečí a rizika, která by mohla nastat při zvoleném způsobu prováděných prací nebo při souběžném provádění prací.

Požadavky na podklady pro kvalitní zpracování plánu BOZP při přípravě stavby:

• úplnost a přesnost všech vstupních podkladů včetně projektové dokumentace, která byla průběžně koordinována se všemi dotčenými orgány (informace o stávajících pozemcích, ochranných pásmech, napojovacích bodech sítí apod.),
• propojení prostoru vlastní stavby a zařízení staveniště,
• požadavky na velikost staveniště (využití stávajících objektů, nutné pronájmy nebo zábory),
• vymezení vazeb a vlivů zařízení staveniště na okolí (úpravy z hlediska veřejných zájmů),
• údaje o dopravních trasách,
• informace o souběžných stavbách, které by mohly mít vliv na průběh výstavby a tím na BOZP.

Projekt ZOV musí prokazovat technickou reálnost a zároveň optimální způsob výstavby na konkrétním staveništi z hlediska využití mechanizmů, dopravní přístupnosti, provizorního napojení na inženýrské sítě, bezpečnosti a ochrany zdraví, bezpečnosti požární i časových vazeb. Proto jeho úroveň zpracování je důležitým kritériem pro kvalitní práci koordinátora BOZP. Organizace výstavby je pojem zahrnující širší problematiku, která vyplývá z realizace výstavby v konkrétním prostoru, v daných ekonomických, environmentálních a technických vazbách a jeho součástí je i vlastní řízení (management výstavby). ZOV představují soubor zásad a omezení, které se musí při realizaci výstavby respektovat. Staveniště pro navrhovanou stavbu musí být navrženo ekonomicky, bezpečně a s ohledem na ochranu životního prostředí.

ZOV je součástí projektové dokumentace a povinností projektanta je zajistit jeho zpracování a zároveň se podílet (spolupracovat s koordinátorem BOZP) na vytvoření plánu BOZP pro přípravu stavby. ZOV se zpracovávají v době, kdy není ještě znám konkrétní zhotovitel stavby a vychází ze stanovisek dotčených orgánů, vlastníků technické infrastruktury, účastníků řízení a navržených technologií. ZOV by měly stanovit zásady a omezení, které musí být při realizaci stavby respektovány a to tak, aby při výběrovém řízení nezvýhodňovaly některého z uchazečů na zhotovení stavby, pokud takovéto podmínky přímo nevyplývají z navrhovaného řešení stavby.

Stavebně technologický projekt (v praxi často označovaný jako POV - projekt organizace výstavby) se zpracovává před zahájením stavby v době, kdy je již znám zhotovitel stavby a rozhodující technologické postupy výstavby. Tento projekt navazuje a doplňuje dokumentaci ZOV ověřenou ve stavebním řízení, zejména oblast ochrany veřejných zájmů, postup přípravy, provádění a užívání stavby. Obsah a rozsah stavebně technologického projektu není nikde stanoven a řeší jej zhotovitel stavby. Obvykle obsahuje časový plán výstavby, technickou zprávu zahrnující organizaci prací na staveništi v průběhu výstavby, údaje o zařízení staveniště a podmínky přípravy a užívání, výkresy s průjezdnými trasami a vyznačenými manipulačními a skladovými plochami apod.

Plán BOZP v realizační fázi musí zahrnovat detailní postupy již známých zhotovitelů a musí být dokončen dostatečně dlouho před nástupem prvního zhotovitele na staveniště. Měl by být zhotovitelem, projektantem a zadavatelem odsouhlasen.

Na závěr je důležitě si uvědomit, že stavební práce se zahajují z podnětu zadavatele stavby. Ten je vždy primárně zodpovědný za vytvoření maximálně bezpečného pracovního prostředí tak, aby na staveništích nedocházelo k úrazům nebo ohrožování života a zdraví pracovníků i veřejnosti. Samozřejmě se předpokládá, že zadavatel není odborně způsobilý a znalý v předpisech pro zajišťování BOZP a proto je mu podána pomocná ruka v podobě koordinátora BOZP, který mu má být nápomocen ve vytvoření bezpečného pracovního prostředí. Pokud zadavatel nevyužije možnosti určit pro svou stavbu koordinátora BOZP, pak se stává plně zodpovědný za případné nedostatky a úrazy na svém staveništi. Doporučuje se tedy stanovit koordinátora BOZP i tam, kde tato povinnost nevyplývá z předpisů.

Příspěvek vznikl s podporou projektu MPSV č. HC 205/10 „Metody a způsoby práce koordinátora BOZP na staveništi“.