Zpracování zásad organizace výstavby jako podklad pro zpracování plánu BOZP

Část 1.

Část 1.

Každá lidská činnost je spojena s riziky. Pokud je tato činnost vykonávána v pracovněprávním vztahu, pak je povinností zaměstnavatele rizika preventivně vyhledávat a přijímat opatření pro jejich odstranění či minimalizaci.

Stavebnictví je odvětví, v němž jsou zaměstnanci vystaveni vysokému pracovnímu riziku. Dle statistik úrazovosti se řadí mezi jedno z nejnebezpečnějších průmyslových odvětví v České republice. Za posledních 10 let na stavbách v České republice zahynulo 376 osob. Pokud bychom se zaměřili na úrazovost v roce 2011, tak v prvním čtvrtletí roku evidoval Státní úřad inspekce práce (SÚIP) celkem 12 289 pracovních úrazů. Z tohoto počtu bylo 31 smrtelných a 337 závažných pracovních úrazů (s hospitalizací delší než 5 dnů). Na stavebnictví jich připadá největší počet a hlavní příčinou vzniku těchto pracovních úrazů bylo nedodržování bezpečnostních předpisů během provádění stavebních procesů, zejména pak nedodržení bezpečnostních požadavků při práci ve výškách.

Podle Zákoníku práce za škody na zdraví i za věcné škody související s pracovním úrazem odpovídá zaměstnavatel (zadavatel) spolu se zhotovitelem stavby. Snahou mnoha zadavatelů staveb je však přenést celou zodpovědnost za bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništi (dále jen BOZP) na zhotovitele stavby. Z právního hlediska zadavatel sice může přenést své povinnosti na zhotovitele, avšak v případě neplnění povinností není zproštěn zákonné odpovědnosti za škody. Zadavatel stavby má při zahájení stavební díla většinou jen dva zájmy:

• aby dílo bylo co nejlevnější,
• aby bylo realizováno v co nejkratší době.

Oba tyto požadavky mají negativní dopad na bezpečnost práce při realizaci stavby. Omezení finančních prostředků vede u zhotovitelů stavby k tomu, že nejsou přijímána dostatečná bezpečnostní opatření a šetří se zejména na nebudování pomocných stavebních konstrukcí. Zkracování lhůt výstavby dále vede k tomu, že se na jednom společném pracovišti koncentruje více činností a pracovníků. To způsobuje, že pracovníci se mohou vzájemně ohrožovat.

Aby se těmto rizikům předcházelo, požaduje zákon č. 309/2006 Sb., který vychází ze směrnice EU 92/57/EHS, aby zadavatel stavby v době přípravy stavby (tj. v době přípravy projektu), určil koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen koordinátor BOZP) pro přípravu. Ve spolupráci s ním zajišťuje zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen Plán BOZP). Plán BOZP ve smyslu zákona č. 309/2006 Sb. a vyhlášky č. 499/2006 Sb. je živý a otevřený dokument zpracovávaný odborně způsobilou osobou pro fázi přípravy stavby a dopracovávaný ve fázi realizace stavby. Jeho hlavním úkolem je zajistit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí.

Přestože nové úpravy v legislativě platí již od roku 2006, na mnohých stavbách stále ještě nefungují. Nejdůležitější změnou, která se týká účastníků výstavby, je zavedení:

• nových povinností pro zadavatele stavby (viz. níže),
• nového subjektu, který do té doby na stavbách v ČR nebyl znám a tou je funkce koordinátora BOZP na staveništích.

Se vznikem funkce koordinátora BOZP souvisí i nová povinnost zpracovat plán BOZP. Bohužel řešení plánů BOZP v projektech ve fázi přípravy staveb je zatím nedostatečné, stejně tak jako včasné určení koordinátora a následná spolupráce projektanta s koordinátorem BOZP. Povrchně a nedostatečně je také řešena identifikace nebezpečí a hodnocení rizika BOZP. Zpětná vazba z praxe ukazuje, že stávající legislativa není správně pochopena a největší nedostatky jsou v nepochopení nutnosti určit koordinátora již ve fázi přípravy projektu. Právě v etapě přípravy projektu má nejvíce informací o navrhované stavbě projektant, který by měl dle náročnosti stavby zadavatele upozornit na povinnost stanovit koordinátora BOZP.

Zadavatel stavby ve většině případů o svých povinnostech nemá dostatečné povědomí. Předpokládá, že má-li uzavřenu smlouvu s projektantem o zhotovení projektové dokumentace (k ohlášení stavby, k žádosti o stavební povoleni, popř. k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízeni), naplnil všechny povinnosti stanové zákonem. Zadavatel stavby má dle zákona č. 309/2006 Sb. tyto tři základní povinnosti (viz obr. 1):

• určit koordinátora BOZP na staveništi,
• provést oznámení o zahájení stavebních prací na OIP,
• v případě potřeby zajistit zpracování plánu BOZP.

Na tyto povinnosti by měl zadavatele stavby upozornit projektant, který odpovídá za správnost a celistvost projektové dokumentace, což se v praxi většinou neděje. Skutečná situace na stavbách mnohdy neodpovídá ani požadavkům legislativy ani požadavkům zadavatelů (investorů). Koordinátor ve většině případů není určen vůbec, nebo v lepším případě je určen až ve fázi realizace stavby. Právní vztah koordinátora a projektanta není jednoznačně upraven žádným předpisem. Koordinátor své požadavky může uplatňovat pouze přes zadavatele stavby. A právě zadavatel stavby je ze zákona povinen zajistit koordinátorovi součinnost s projektantem popř. dalšími osobami potřebnými pro tvorbu plánu.

Koordinátor BOZP by měl být určen zadavatelem bezprostředně po projektantovi, aby projekt mohl připomínkovat již v době jeho vzniku a zajistit zpracování plánu BOZP tak, aby byl součástí projektové dokumentace. Proto je velmi důležitá součinnost zadavatele stavby, projektanta a koordinátora BOZP, aby mohla vzniknout kvalitní a ucelená projektová dokumentace. Tato dokumentace se stává podkladem pro zpracování plánu BOZP a pro bezpečnou realizaci stavebního díla.

Koordinátor BOZP během přípravy stavby zabezpečuje, aby plán BOZP obsahoval (přiměřeně povaze, rozsahu stavby a místním a provozním podmínkám staveniště) údaje, informace a postupy zpracované v podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné práce. Plán BOZP může však ve fázi zpracovávání projektové dokumentace specifikovat pouze takové údaje, pro něž jsou v době zpracování dostupné podklady. Měl by obsahovat tvorbu zásad a popis předpokládaných nebezpečí a rizik, která budou vznikat v důsledku provádění prací. Jde o tzv. stanovení technických a organizačních opatření před ohroženími, které přináší jednotlivé práce nebo souběh pracovních činností (manipulace jeřábů, montáže střech a vodorovných konstrukcí, práce PSV na staveništi apod.).

Obr. 1 Schéma povinností zadavatele stavby dle zákona č. 309/2006 Sb.