Změna pracovní smlouvy

Moje matka pracuje v chemickém závodě jako laborantka. V rámci reorganizace práce na pracovišti se mění významně i její náplň práce. Doposud pracovala v laboratoři a zpracovávala vzorky z výroby. Nově by ale mj. měla odebírat každé 2 hodiny vzorky kyanidu, což je, jak jistě víte, smrtelně jedovatá látka. Moje matka se domnívá, že tato změna v náplni práce by měla být reflektována i v pracovní smlouvě. Tam je sice popsána náplň její práce, ale v tomto směru je tam uvedeno pouze velmi vágní "zpracování vzorků". Podle našeho soudu je plánovaná změna náplně práce zcela zásadní, protože se nejedná o ledajaký vzorek, ale o smrtelně jedovatý kyanid. Vedoucí pracovník daného úseku ovšem žádost o změnu náplně práce odmítl a ještě mou matku začal obviňovat, že se vyhýbá práci, což je po 30 letech praxe laborantky na několika pracovištích zcela směšné a spíše urážející. Chci se zeptat, zda má má matka nárok na změnu pracovní smlouvy. Na koho se může obrátit o pomoc, jestliže - jak píši - nenalézá u svého vedoucího pochopení.

V tomto případě, abych mohla posoudit, do jaké míry se může Vaše paní matka „postavit“ zaměstnavateli, bych musela znát obsah pracovní smlouvy, ne pracovní náplně. Rozhodující pro posouzení celé záležitosti je totiž druh sjednané práce v pracovní smlouvě a jak široce nebo naopak úzce je tento druh práce vymezen, případně další podmínky sjednané v pracovní smlouvě.

Pokud má Vaše paní matka sjednán druh práce např. „laborantka laboratoře z výroby“, pak by samozřejmě mohla vedoucímu říci, že se změnou pracovní smlouvy nesouhlasí a do jiné laboratoře nenastoupí. Pokud ale má v pracovní smlouvě sjednáno pouze „laborantka“, pak s tím bohužel nic nenadělá. Rozhodující je výhradně pracovní smlouva, pracovní smlouva to je vzájemná dohoda zaměstnavatele a zaměstnance o podmínkách pracovního poměru a dohody se již od římského práva dodržovat musí (pactum sunt servanda). Ke změně podmínek pracovní smlouvy zaměstnavatel zaměstnance donutit nemůže, změnu pracovní smlouvy připouští pouze v některých taxativně vyjmenovaných případech, když se jedná o převedení zaměstnance na jinou práci např. ze zdravotních důvodů, ale každá jiná změna pracovní smlouvy (třeba jen vyslání zaměstnance na pracovní cestu) se musí dohodnout. Zaměstnavatel nemůže zaměstnance nutit k něčemu, co mu zákon výslovně neukládá (viz čl. 4 Listiny základních práv a svobod), na změně pracovní smlouvy se musí zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout. Jestli ale již v pracovní smlouvě má Vaše paní matka sjednáno jako druh práce pouze „laborantka“, pak od samého počátku musela předpokládat, že bude pracovat i s takto extrémně jedovatými látkami, pak byla srozuměna s tím, že ji zaměstnavatel může kdykoliv zařadit z jedné laboratoře do druhé, to byl obecně sjednaný druh práce a na tom dnes nelze stavět.

Na rozdíl od pracovní smlouvy náplň práce není žádný právně závazný dokument, to je pouze popis pracovních výkonů, které v rámci podmínek sjednaných v pracovní smlouvě, zejména v rámci sjednaného druhu práce, musí Vaše paní matka konat. Náplň práce může zaměstnavatel jednostranným opatřením měnit. Samozřejmě, že když bude Vaše matka pracovat s tak vysoce toxickou látkou jako je kyanid, má právo na zajištění tomu odpovídající bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Nakonec poslední radu. V případě, když zaměstnavatel zaměstnance nutí ke změně pracovní smlouvy a zaměstnanec s tím nesouhlasí (a je v právu, jednalo by se skutečně o změnu podmínek pracovní smlouvy) pak je třeba hlavně vytrvat novou práci nevykonávat a trvat na tom, že zaměstnavatel je povinen přidělovat práci podle pracovní smlouvy. V okamžiku, kdy by totiž zaměstnanec jen třeba „s pochopením“ pro situaci zaměstnavatele začal novou práci na čas vykonávat, bylo by vše špatně – došlo by k faktické konkludentní (mlčky projevené) změně pracovní smlouvy a již by nebylo potřeba ji ani písemně stvrzovat – zaměstnanec by svým chováním dal najevo, že se změnou pracovní smlouvy souhlasí.