Zdravotní způsobilost a školení práce ve výškách. Čím se řídit na evropské úrovni?

Mám dotaz k problematice zdravotní způsobilosti a školení pro práci ve výškách s použitím bezpečnostního postroje u zaměstnanců zahraničních firem. V našem konkrétním případě u řidičů zahraničních dopravních společností. V případě zaměstnanců českých firem pro práci ve výškách s použitím OOPP požadujeme: a) zdravotní způsobilost podle vyhlášky 79/2013 Sb., b) školení pro používání OOPP podle nařízení vlády č. 362/2005 Sb. Jaké požadavky pro práci ve výškách (školení, zdravotní způsobilost) můžeme požadovat po pracovnících zahraničních firem, když jejich školení a zdravotní prohlídky nejsou prováděny podle české legislativy? Existují ekvivalentní evropské předpisy, o které se lze opřít?

Za školení a zdravotní způsobilost zaměstnanců má odpovědnost zaměstnavatel a ten zaměstnance vysílá na zdravotní prohlídky a zajišťuje školení. Na území České republiky je nutno aplikovat požadavky českých předpisů, tj. v případě prací ve výškách nařízení vlády č. 362/2005 Sb. V tomto našem nařízení jsou zapracovány i požadavky na lešení a žebříky evropské směrnice 2001/45/ES. Tato směrnice byla v roce 2006 nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) dostupná na této adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1565092540641&uri=CELEX:32009L0104. Mezi našimi předpisy a předpisy jiných evropských států mohou být přesto rozdíly, liší se například základní výška, od níž je vyžadováno zajištění proti pádu.

Základní mezinárodní normou pro oblast pracovnělékařské péče je Úmluva o závodních zdravotních službách č. 161 (vyhl. č. 145/1988 Sb.).