Zdravotní prohlídky středoškoláků

Jsme střední škola zajišťující výuku jak učebních, tak i studijních oborů a to na vlastních pracovištích praktického vyučování, tak i na pracovištích fyzických a právnických osob. Musejí žáci druhých a vyšších ročníků při nástupu na tato pracoviště absolvovat periodické lékařské prohlídky?

Podle ustanovení § 60 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, platí, že předpokladem přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední škole je rovněž splnění podmínek zdravotní způsobilosti uchazeče pro daný obor vzdělání. Tento předpoklad musí být splněn při přijímání žáka ke studiu na střední škole. Na to navazuje ustanovení § 22 školského zákona o povinnostech žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků. Podle tohoto ustanovení jsou zletilí žáci a zákonní zástupci nezletilých žáků mimo jiné povinni informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání.  Z toho je možno dovodit, že škola již další lékařské prohlídky – byť žáků, kteří se účastní praktického výcviku na pracovištích cizích právnických a fyzických osob – nepotřebuje. Pokud by se změnila zdravotní způsobilost žáka a zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka by to škole neoznámil, šlo by o porušení zákona z jejich strany a škola by to v případě sporu zajisté uplatnila formou deliberace z odpovědnosti za případnou škodu na zdraví. Žák při praktickém vyučování i třeba u jiné právnické nebo fyzické osoby je stále žákem školy a je ve vztahu ke škole, není to zaměstnanec.

Podle ustanovení § 65 odst. 3 školského zákona sice platí, že na žáky se při praktickém vyučování vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Toto ustanovení je však ve školském zákoně z toho důvodu, aby bylo zajištěno, že při praktickém výcviku, kdy žáci přichází zejména na pracovištích jiných právnických a fyzických osob do styku se zaměstnanci v pracovním poměru, budou mít s těmito zaměstnanci srovnatelné podmínky, především v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Žáci při praktickém výcviku však nejsou zaměstnanci v pracovním poměru, a proto nelze na ně vztahovat ta ustanovení, která se týkají výslovně zaměstnanců v pracovním poměru, jako je např. ustanovení o lékařských prohlídkách mladistvých zaměstnanců nastupujících do zaměstnání.

Jiná je otázka, že podle ustanovení § 391 zákoníku práce se na žáky středních škol vztahuje právní úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání obsažená v zákoníku práce, tedy tzv. objektivní odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci. To je pouze dobrodiní zákona, který v případech výslovně uvedených v ustanoveních § 391 až § 393 zákoníku práce umožňuje použití objektivní odpovědnosti na jiné vztahy, než jsou vztahy pracovněprávní, tedy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.