Zálohový systém při přidělování OOPP. Je možný?

Chtěli bychom v naší společnosti vyřešit problém s pracovní obuví ve zkušební době. Jsme si vědomi toho, že od prvního dne by měla být pracovníkovi přidělena pracovní obuv, ale v praxi to není zcela reálné. Zvažujeme, že zaměstnanci ve zkušební době by mohli mít nějaké starší pracovní boty a po zkušební době budou mít své vlastní. Existuje nějaká možnost kvalitní desinfekce? Je možné pořídit na obuv tzv. zálohový systém? Například uzavřít smlouvu o záloze na boty 200 Kč a po zkušební lhůtě by se jim částka vracela. Věřím, že nejsme jediná firma, která tento problém řeší.

To je několik problémů. Otázka, zda existuje nějaká možnost kvalitní dezinfekce, není otázka právní, to je otázka na výrobce nebo prodejce obuvi. Podle mého víceméně laického názoru ale neexistuje. Uznávám, že např. pláště poskytnuté jednorázově (např. kontrole na pracovišti) jako ochranný oděv se dají vyprat, ale obuv nikoliv, ale k tomu nelze asi takto přistupovat – platí zákonná zásada „Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky.“

Podle § 101 zákoníku práce (ZP) je zaměstnavatel povinen zajistit BOZP všech zaměstnanců s ohledem na rizika možného ohrožení života a zdraví a toto ustanovení (nebo lépe řečeno zákonná zásada) nemá žádnou výjimku pro zaměstnance ve zkušební době. Dokonce § 101 odst. 5 ZP říká, že „Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.“ To v praxi znamená, že když na pracoviště např. přijde kontrola a jedná se o rizikové pracoviště, musí zaměstnavatel i této osobě poskytnout osobní ochranný prostředek (např. helmu či boty, aby neuklouzla apod.), byť je to jen na jeden den.

Dále podle § 101 odst. 5 ZP platí, že „Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je povinen hradit zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance.“ K tomu samozřejmě zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, uznává zaměstnavateli veškeré náklady na BOZP a zase nečiní rozdíl, jestli se jednalo o zaměstnance ve zkušební době nebo po zkušební době, nebo jestli ten plášť zaměstnavatel poskytl pouze jednorázově, osobě, která prováděla na pracovišti kontrolu. Protože nejsem praktik, neznám ani přesně ceny ochranné obuvi, podle mého názoru nejsou zase tak závratné, že by zaměstnavatel neunesl náklady na obuv i za situace, kdy zaměstnanec ukončí pracovní poměr ve zkušební době. Žádnou zálohu po zaměstnanci zaměstnavatel požadovat nemůže, tomu se říká kauce, a požadovat po zaměstnanci kauci je výslovně § 346b ZP zakázáno. Navíc ve zkušební době může ukončit pracovní poměr, jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel.

Závěrem svých úvah se vracím k prevenci rizik. Poskytovat OOPP zaměstnancům ve zkušební době (protože to nejde jen o obuv, ale často i o montérky nebo ostatní ochranný oděv) je otázka prevence rizik – viz onen § 104 odst. 1 ZP. Jestli si zaměstnavatel vyhodnotí rizika tak, že OOPP jsou nezbytné, pak je poskytnout musí, i kdyby to bylo třeba jen na týden. Zaměstnavatel si musí položit otázku, co je lacinější – 2 000 Kč za protiskluznou obuv, nebo pokuta od OIP například za 30 000 Kč, když zaměstnanec uklouzne a utrpí úraz a inspektor řekne, jak to, že neměl protiskluznou obuv?

Proto uzavírám, OOPP všeho druhu se musí zaměstnancům poskytovat od prvního dne výkonu práce. Jinak ani postupovat nelze. V pracovním právu máme základní zákonnou zásadu zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance a jeho práva na uspokojivé a bezpečné podmínky pro výkon práce (§ 1a ZP) a výrazem toho je i celý § 101 ZP a § 104 odst. 1 ZP. To je ovšem na zvláštní rozbor a studii o pracovních podmínkách zaměstnanců a o zajištění BOZP vůbec.