Základní požárně technické charakteristiky a jejich význam v technické praxi

Hořlavé plyny a páry

Hořlavé plyny a páry

Meze výbušnosti

Z hlediska výbušnosti je důležitá jejich koncentrace ve směsi se vzduchem. Toto pásmo je pro každou látku specifické a je omezeno horní mezí, známou jako Horní mez výbušnosti (HMV, anglicky UEL) a spodní mezí, známou jako Dolní mez výbušnosti (DMV, anglicky LEL). Uvnitř tohoto pásma tvoří látka se vzduchem hořlavou (výbušnou) směs. U plynů a par hořlavých kapalin se dolní a horní mez udává v objemových procentech nebo u par kapalin [g.m^-3]

Vytváření výbušné směsi ovlivní níže uvedené pracovní podmínky: Je-li látka v uzavřeném zařízení, je zde možnost úniku látky, např. potrubními spoji, netěsností ventilů apod.

Odvětrání a prostorové uspořádání, např. s přítomností hořlavých látek a směsí je nutno počítat v místech, která nejsou dostatečně odvětrána, např. jámy, kanály a podobně. V těchto mnohdy uzavřených objektech nebo neventilovaných prostorách může nastat situace, kdy koncentrace hořlavého plynu je trvale vyšší než horní mez výbušnosti. Při vstupu do takovýchto prostor (nádrže, zásobníky, atd.) dochází při otevření ke zředění této vysoké
koncentrace okolním vzduchem a vzniká hořlavá směs.