Základní požárně technické charakteristiky a jejich význam v technické praxi

Výbušnost hořlavého prachu ovlivňují zejména tyto faktory

Výbušnost hořlavého prachu ovlivňují zejména tyto faktory

• Jemnost prachu, která se udává velikostí prachových zrn. Čím je prach jemnější, tím vyšší je maximální výbuchový tlak a maximální rychlost narůstání výbuchového tlaku (brizance), a tím menší iniciační energie stačí k iniciaci prachovzdušné směsi. Částice o průměru větším než 0,5 mm již obecně nereagují výbušně.
• Množství rozvířeného prachu – dolní mez výbušnosti (g.cm^-3), se zvyšující se koncentrací prachu roste výbuchový tlak a brizance výbuchu.
• Koncentrace kyslíku v prostoru – větší koncentrace kyslíku znamená  větší prudkost výbuchu. Při poklesu obsahu kyslíku pod “limitní obsah” již nemůže k výbuchu dojít.
• Tlak v okamžiku iniciace (pracovní tlak) – s rostoucím tlakem se zvyšuje výbuchový tlak a brizance výbuchu.
• Teplota směsi v okamžiku iniciace (pracovní teplota) – výbuchový tlak s teplotou klesá (zředění vzduchu). Rychlost narůstání výbuchového tlaku se mění jenom nepatrně. Snižuje se však spodní mez výbušnosti, minimální iniciační energie a limitní obsah kyslíku.
• Vlhkost prachu – významné snížení výbušnosti nastává až při poměrně vysokém obsahu vody.
• Příměsi inertních tuhých látek – významné snížení výbušnosti nastává až při poměrně vysokém obsahu inertních příměsí. K dosažení nevýbušnosti je někdy třeba až 80 hmotnostních procent příměsí inertních prachů.
• Stav pohybu směsi (turbulence) – s rostoucí turbulencí se výbušnost zvyšuje, zejména podstatně roste brizance.
• Velikost objemu nádoby (kubický zákon) – kubická nádoba je taková, kdy délka (výška) nádoby je menší než dvojnásobek jejího průměru. U kubických nádob platí, že s rostoucím objemem se rychlost narůstání výbuchového tlaku snižuje.
• Tvar nádoby (výrobního zařízení) – v kubických nádobách je dosahováno tlaků až 1,3 MPa a rychlost šíření plamene do 500 m.s^-1. V podlouhlých nádobách a v potrubí se může rychlost šíření čela plamene zvýšit až na detonační rychlost 2 000 m.s^-1 s radiálními tlaky až 3 MPa a osovými tlaky až 10 MPa.
• Uspořádání nádob – výbuch v jednotlivé nádobě se chová jinak, než v případě, kdy jsou dvě nádoby spojeny potrubím (což se v praxi často vyskytuje). Při spojení se podstatně zvyšují výbuchové parametry.
• Vytvoření hybridní směsi – prašná koncentrace za současného výskytu hořlavého plynu nebo páry hořlavé kapaliny. Hybridní směsi se mohou vyskytnout například při zvýšení teploty prachu a tím vývinu rozkladných plynů, nebo při vývinu vodíku z vlhkých kovových prachů. Hybridní směsi zvyšují výbušnost prachů (pod dolní mez výbušnosti jednotlivýchkomponentů směsi).
• Větrání – větráním je možno ovlivnit množství plynů a par v prostoru a tím zabránit vytváření hybridní směsi.