Základní dokumentace BOZP v podniku

Zdroj: 

Zaměstnavatelé větších podniků tvorbu dokumentace BOZP nechávají na svých odborně způsobilých osobách v prevenci rizik. Ale stále existují menší firmy, které o povinnostech v BOZP nemají ani tušení. A právě těm je určen tento článek.

Následující hlavní body ohledně dokumentace BOZP se týkají většiny zaměstnavatelů a neměly by se zanedbat.

Odborně způsobilá osoba v prevenci rizik

Podle § 9 z. č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP, ve znění pozdějších předpisů, může zaměstnavatel zajišťovat plnění úkolů v prevenci rizik sám, zaměstnává-li nejvýše 25 zaměstnanců, pokud k tomu má potřebné znalosti. Pokud zaměstnává 26 - 500 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, je-li k tomu odborně způsobilý (má zkoušku z odborné způsobilosti v prevenci rizik), nebo jednou nebo více odborně způsobilými osobami. Když zaměstnává více než 500 zaměstnanců, zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy jednou nebo více odborně způsobilými osobami. Tato osoba se podílí na vedení dokumentace BOZP a vypracovává organizační směrnici BOZP u zaměstnavatele. Za BOZP je zodpovědný zaměstnavatel i v případě, že u něj odborně způsobilá osoba působí.

Dokumentace o vyhledávání a vyhodnocování rizik

Podle § 102 zákoníku práce (ZP) je zaměstnavatel povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.

Podle § 101 odst. 3 ZP plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování BOZP pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k BOZP a postupy k jejich zajištění.

Školení BOZP

Školení BOZP upravuje ZP § 37 odst. 5: Při nástupu do práce musí být zaměstnanec seznámen s pracovním řádem a s právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP, jež musí při své práci dodržovat. Zaměstnanec musí být také seznámen s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy. Podle § 103 odst. 2 a 3 ZP musí zaměstnavatel zajistit školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, které doplňují odborné předpoklady zaměstnanců a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Obsah, četnost školení a osobu školitele stanovuje zaměstnavatel. O provedeném školení vede dokumentaci.

Pokud zaměstnanci jezdí firemními automobily nebo používají vlastní pro služební účely, musí absolvovat i školení řidičů. Ze zvláštních právních předpisů vyplývají specializovaná školení - například práce ve výškách, vazačů a jeřábníků, tlakových nádob, plynových zařízení, školení podle vyhl. č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhl. č. 98/1982 Sb.

Kategorizace prací

Podle § 37 z. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do čtyř kategorií. Při zařazování prací do kategorií může pomoci prováděcí právní předpis k tomuto zákonu – vyhl. č. 432/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví (místně příslušná krajská hygienická stanice), žádost předkládá zaměstnavatel, a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací. Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel. Tuto skutečnost je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví a poskytnout údaje rozhodné pro toto zařazení. V případě zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie musí předložit protokoly o měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek.

Pracovnělékařská péče

Podle § 103 ZP je zaměstnavatel povinen sdělit zaměstnancům, u kterého poskytovatele pracovnělékařských služeb jim budou poskytnuty pracovnělékařské služby a jakým druhům očkování a jakým preventivním prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit. V zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, jsou pracovnělékařské služby upraveny v § 53 a následujících. Podle tohoto zákona zaměstnavatel uzavře písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb buď s poskytovatelem z oboru všeobecné praktické lékařství, nebo z oboru pracovního lékařství. U pracovníků zařazených do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví může zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u jejich registrujícího poskytovatele (praktický lékař); ostatní součásti pracovnělékařských služeb (dohled nad pracovními podmínkami na pracovištích a poradenství) zaměstnavatel zajišťuje, je-li to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců, prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým pro zajištění konkrétní služby uzavře smlouvu. Četnost pracovnělékařských prohlídek upravuje § 11 a příloha č. 2 vyhl. č. 79/2013 Sb., ve znění vyhl. č. 436/2017 Sb.

Pracovní úrazy a nemoci z povolání

Podle § 105 ZP je zaměstnavatel povinen vést v knize úrazů (náležitosti jsou stanoveny v nař. vl. 201/2010 Sb., ve znění nař. vl. 170/2014 Sb.) evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. Zaměstnavatel je povinen vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo a) ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo b) k úmrtí zaměstnance.

Podle odst. 6 § 105 je zaměstnavatel povinen vést evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání.

Opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí

Podle § 102 odst. 6 ZP je zaměstnavatel povinen přijmout opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí a evakuace zaměstnanců. Při poskytování první pomoci spolupracuje s poskytovatelem pracovnělékařských služeb, v jehož spolupráci zajistí vyškolení zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci a vybavení v rozsahu odpovídajícím rizikům vyskytujícím se na pracovišti (lékárnička), přivolání zdravotnické záchranné služby, HZS atd.

Prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Podle § 108 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen organizovat nejméně jednou v roce prověrky BOZP na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP a zjištěné nedostatky odstraňovat. O této prověrce vyhotovuje zápis.

OOPP

Podle § 104 odst. 5 ZP osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje přiděluje zaměstnavatel zaměstnancům bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Bližší podmínky poskytování OOPP jsou uvedeny v nař. vl. 495/2001 Sb.

Provozní dokumentace

Podle § 4 nař. vl. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací - soubor dokumentů obsahujících průvodní dokumentaci (návody od výrobce pro montáž, manipulaci, opravy, údržbu, výchozí a následné pravidelné kontroly a revize zařízení), záznamy o kontrolách a revizích atd. Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce. Pokud není k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem. Následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak.

Povinností v BOZP, které musí být písemně doloženy, je celá řada. Liší se podle odvětví, podle vybavení pracovišť - jsou-li na pracovišti stroje, vyhrazená technická zařízení, chemické látky apod.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail