Existují pracovní činnosti, u kterých doposud není řešena legislativa zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví při jejich výkonu. V tomto ohledu se jedná o výkon veřejně prospěšných prací, obecně prospěšných prací a v neposlední řadě aktivizačních činností realizovaných v rámci sociálních služeb podle zákona o sociálních službách. Více se dočtete v tomto Tématu týdne.
Odpovědnost za škodu na zdraví či majetku obecně stanovuje v §§ 415 až 450 Občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb., v platném znění), který říká, že každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Každý odpovídá i za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, jichž bylo při plnění závazku použito. Odpovědnosti se může zprostit ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil. Osoba, která převzala OOPP a byla řádným způsobem seznámena s jejich používáním a péči o ně, odpovídá za jejich poškození, ztrátu nebo zničení ve smyslu § 421 Občanského zákoníku. Při určení výše škody se vychází z ceny v době poškození věci.
V případě pracovního úrazu lze za předpokladu, že zadavatel splnil všechny povinnosti na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, část nákladů nárokovat na pojišťovně, u které je zadavatel pojištěn proti odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Rozsah náhrady v podobě finančního plnění však určí pojišťovna na základě svých interních předpisů.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.