Výsledky činnosti Státního úřadu inspekce práce v měsíci červenci 2011

Zdroj: 

Celkem 3 135 pracovních úrazů zaevidovaly orgány inspekce práce v měsíci červenci 2011. Státní úřad inspekce práce a oblastn inspektoráty práce přijaly celkem 379 podnětů ke kontrole za oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a za oblast pracovněprávních vztahů a podmínek.

Inspektoři orgánů inspekce práce také poskytují zaměstnancům a zaměstnavatelům bezplatné základní poradenství v rámci kompetencí daných zákonem o inspekci práce. V červenci 2011 se tak stalo celkem v 4 304 případech, přičemž žadatelé své dotazy a problémy konzultovali jak osobně, tak také telefonicky či písemně prostřednictvím e-mailu či klasické pošty.

Oblastní inspektoráty práce v uvedeném měsíci posoudily 172 projektových dokumentací staveb. Inspektoři Státního úřadu inspekce práce provedli v červenci 2011 celkem 3 371 kontrol, které se realizovaly v rámci schválených hlavních úkolů kontrolní činnosti na rok 2011. Na základě zjištěných porušení právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v oblasti pracovněprávní oblastní inspektoráty práce uložily v tomto období celkem 284 pokut v celkové výši 6.945.000 ,- Kč.

Vzhledem k tomu, že na základě své kontrolní činnosti u zaměstnavatelů orgány inspekce práce dlouhodobě registrují nedostatky a pochybení v evidenci pracovní doby (cca. 18 % z celkového počtu registrovaných porušení v oblasti pracovních vztahů a podmínek), dochází ke zpřísňování požadavků inspekce práce právě v této oblasti.

Vést evidenci pracovní doby u jednotlivých zaměstnanců musí dle zákoníku práce každý zaměstnavatel. Zákoník práce sice neurčuje, jakým způsobem má zaměstnavatel evidenci pracovní doby vést (způsob vedení evidence si stále volí zaměstnavatel), evidence má být ovšem vedena tak, aby odpovídala účelu vedení evidence pracovní doby a byla průkazná a přehledná (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě č.j. 22Ca 368/2008-45 ze dne 25. 3. 2010). V praxi to znamená, že z evidence musí být patrno, ve které době zaměstnanec pracoval a ve které době zaměstnanec nepracoval. Tudíž je důležité, aby byl zaznamenán začátek a konec výkonu práce a veškerá přerušení výkonu práce (pro možné posouzení, zda má zaměstnanec nárok na příplatky ke mzdě, zda je dodržován odpočinek mezi směnami a v týdnu, zda je zaměstnanci poskytována přestávka na jídlo a oddech apod.). Evidence pracovní doby vedená tzv. čárkovým systémem (za každý odpracovaný den čárka) či evidování pouze počtu odpracovaných hodin neodpovídá účelu vedení evidence pracovní doby. Takováto evidence, zvláště u zaměstnanců s nepravidelně rozvrženou pracovní dobou, je nedostatečná.

Předložit evidenci pracovní doby požadují inspektoři orgánů inspekce práce téměř u každé kontroly, neboť se jedná o jeden ze základních dokumentů, který zaměstnavatel musí doložit. Přísnější požadavky na způsob vedení evidence pracovní doby již jsou aplikovány v praxi a za nevedení evidence jsou zaměstnavatelům ukládány pokuty (za správní delikt nevedení evidence pracovní doby lze zaměstnavateli uložit pokutu až do výše 400 000,- Kč).

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail