Vyhláška 50/1978 Sb. a revize elektrického nářadí a spotřebičů

Dobrý den, tak tedy §2 odstavec e) NV 378/2001 Sb. Dále doporučuji časopis ELERTRO č.1 r. 2014 str. 39, kapitola 3.7 Práce se šňůrami a elektrickými spotřebiči. Kapitola popisuje smrtelný úraz od el. spotřebiče. K pochybnostem, zda spotřebiče jsou, nebo nejsou VEZ přikládám ještě stanovisko inspektora ITI, které vzniklo v době tvorby nové vyhlášky č. 73/2010 Sb. Jinak samotná tato vyhláška, byť doslovně necituje " spotřebiče a přenosné ruční nářadí" (ona doslovně necituje ani ostatní zařízení) určením revizního technika s oprávněním E4 potvrzuje spotřebiče jako VEZ. AKTUÁLN Í INFORMACE K REVIZÍM ELEKTRICKÉHO RUČNÍHO NÁŘADÍ A ELEKTRICKÝCH SPOTŘEBIČŮ vzhledem k tomu, že je v současné době v elektrotechnické veřejnosti a zejména na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR diskutováno, zda smí revize elektrického ručního nářadí a elektrických spotřebičů provádět jen revizní technici podle §9 stále platné vyhlášky č.50/1978 Sb. v rozsahu OSVĚDČENÍ skupiny E4/A, případně zda by bylo možno vyjmout el. ruční nářadí a el. spotřebiče z VYHRAZENÝCH technických zařízení tak, aby revize, prohlídky nebo zkoušky mohli provádět elektrotechnici, kteří nevlastní OSVĚDČENÍ podle § 9 vyhl.č.50/1978 Sb. podáváme následující informaci: 1. Vyhrazenými technickými zařízeními (VTZ) jsou zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku: tlaková, zdvihací, elektrická a plynová Jsou citována v zákoně č. 338/2005 Sb.( úplné znění zákona č.174/1968 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečnosti práce) a podléhají dozoru podle tohoto zákona. Dozor vykonává Státní úřad inspekce práce, ( SÚIP, kterým je podle zákona č.251/2005 nahrazen od 1. 7.2005 bývalý Český úřad bezpečnosti práce) prostřednictvím organizace státního odborného dozoru ITI Praha jako součásti SÚIP. 2. Vyhláška č.20/1979 v platném znění, kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, mimo jiné stanoví: §2: vyhrazená elektrická zařízení jsou zařízení a) pro výrobu, přeměnu, rozvod a odběr elektrické energie, b) určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny. §4 (6): výchozí a pravidelné revize smějí vykonávat jen revizní technici ( §9 vyhl.č.50/1978 Sb.). Tato právní podmínka je v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb.-zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejm.§ 11"Zvláštní odborná způsobilost" 3. Která elektrická zařízení jsou považována za vyhrazená vysvětlil již 11.1.1995 kompetentní Český úřad bezpečnosti práce dopisem na IBP a ITI Praha pod zn.3738/1.50/94/15.13 jako "Výklad vyhlášky č.20/1979 Sb. a vyhlášky č.50/1978 Sb. "takto:"elektrická zařízení s napětím a proudem hodnot vyšších než dovolených z hlediska úrazu elektrickým proudem" a elektrická zařízení, která mohou způsobit ohrožení majetku velkého rozsahu, materiální škody, havárii nebo poruchu, která může sekundárně způsobit újmu na lidském zdraví." 4. V roce 1995 ještě platila ČSN 34 1010, která stanovovala "BEZPEČNÝ" proud 10mA stř. a 25mA ss proudu. Ale od ledna 1996 po vydání ČSN 33 2000-4-41 již není v žádném právním předpise, ani v žádné technické normě stanoven BEZPEČNÝ proud. Jen "USTÁLENÝ MEZNÍ PROUD", který respektuje toleranční práh vymezený vnitřním odporem těla osoby nebo zvířete 2000 Ohmů z hlediska úrazu, při proudech 3,5mA stř.a 10mA ss! Nejnovější edice ČSN 33 2000-4-41 ed.2 ze srpna 2007 popisuje úraz elektrickým proudem jako stav, kdy proud protékající postiženým tělem, jehož velikost překročí určitou bezpečnou mez,(ale ta není stanovena, je to jen individuální fyziologická odolnost jedince a ta je různá u dospělého, zdravého muže, jiná u dítěte nebo ženy ( cca poloviční odolnost oproti zdravému muži), jiná u zvířat (krokové napětí!). Konvenční mezní hodnoty proudů z hlediska jejich účinků na lidský organizmus jsou uvedeny v tab. NC.1 ČSN 33 2000-4-41 ed.2 a činí 0,5mA AC a 2mA DC jako proud právě vnímaný. Mez, která postiženému zabraňuje uvolnění z obvodu elektrického proudu již činí 5mA AC a 25mA DC! K této skutečnosti, kdy nelze určit v žádném případě bezpečný proud je nutno přiřadit dovolené proudy v ochranných vodičích podle ČSN EN 61140 ed.2:03-2003, příloha B, kde jsou to např. u el. zařízení se jmenovitým proudem do 4 Amp.: 2mA a u el.zařízení se jmenovitým proudem od 4A do10A : 0,5mA/A! Další skutečnost, kterou je nutno v rámci analýzy a prevence rizika podle zákona č.262/2006Sb.respektovat, jsou dovolené unikající proudy a izolační odpory u elektrického nářadí a u elektrických spotřebičů podle ČSN 33 1600 a ČSN 33 1610, kde je mimo jiné dovolen max. unikající proud u elektrických spotřebičů tř. I právě ten hraniční ustálený 3,5mA AC u tepelných odporových spotřebičů s příkonem vyšším než 3,5kW. Tyto údaje jsou převzaty z dlouhodobých lékařských výzkumů a pozorování účinků elektrického proudu na organizmus člověka nebo zvířete a jsou zapracovány do bezpečnostních elektrotechnických předpisů ČSN jako požadavek na prevenci úrazu elektrickým proudem v souladu se zákonem č.262/2006 Sb. - Zákoník práce, který zapracovává bezpečnostní Směrnice Evropských společenství, zejm. Směrnici Rady 89/391/EHS a Směrnici Rady 89/656/EHS. 5. Přes uvedené skutečnosti dovolovaly ČSN 33 1600:1994 a ČSN 33 1610: 2005 zcela absurdním způsobem, aby revize prováděli i pracovníci podle §5 vyhl.č.50/1978 Sb., t.j. jen vyučeni bez zkušeností a praxe na vyhrazených elektrických zařízeních !!! Popsaný stav vytvořil situaci, kdy technická norma byla dlouhodobě nadřazena právnímu předpisu!!! Místo aby použitím technické normy byly splněny požadavky právního předpisu - tedy vyhlášky č.20/1979 Sb. §4(6) na provádění revizí jen revizními techniky. 6. Popsaný protiprávní stav napravil až zákon o inspekci práce č.251/2005 Sb., zejm.§ 20, který vyžaduje, aby revize prováděli jen revizní technici podle §9 vyhlášky č.50/1978 Sb. Zákon současně stanovuje pokuty za porušení tohoto zákona. Z obou norem ČSN 33 1600 a ČSN 33 1610 byly v červnu 2007 vypuštěny přílohy A,D, čímž byla problematika provádění revizí vyhrazených elektrických zařízení el. ručního nářadí a el. spotřebičů uvedena do souladu se zákonem č.251/2005 Sb. 7. Z uvedeného vyplývá, že by bylo velmi obtížné vyjmout z vyhrazených el. zařízení jejich část, kterou představuje el. ruční nářadí a el. spotřebiče a místo vyhledávání a prevence rizik ze zákona č.262/2006 Sb. zavádět do provozů vyšší než zbytková rizika z hlediska úrazu el. proudem. Protože se jedná o el. zařízení s nebezpečným proudem (není nikde definován BEZPEČNÝ proud), muselo by dojít ke změně řady právních předpisů včetně zákona o inspekci práce. Takové změny jsou dlouhodobé a může je provést jen parlament ČR. 8. Z důvodu popsané současné situace provádí i nadále L.P. Elektro s.r.o., Brno školení elektrotechniků pro účely prohlídek, zkoušek a revizí elektrického ručního nářadí a el. spotřebičů s cílem naučit se správně měřit, zkoušet a revidovat jejich elektrickou bezpečnost a provozní spolehlivost. Toto školení nemusí být nutně po jeho absolvování ukončeno státní zkouškou revizního technika E4/A podle §9 vyhl.č.50/1979 Sb. František Kosmák, Bývalý inspektor státního odborného dozoru ITI Praha, technický poradce v oblasti elektrotechniky a revizní technik E1/A+B Brno V Brně dne 21. 3. 2009 Ing. I. Jacquier

Vyhláška č. 73/2010 Sb. vyšla v roce 2010, podílely se na její tvorbě jak SUIP tak TIČR a další instituce. Tato vyhláška zcela jasně stanoví, co jsou VTEZ a kdo může na nich provádět revize. Stanovisko SÚIP k revizím vyšlo v roce 2008, tedy před touto vyhláškou, za zcela jiných okolností. Dále vyhláška č. 50/1978 Sb. určuje pro revize kvalifikaci dle § 9 a žádnou jinou. Další právní předpis, který by se touto problematikou zabýval v současné době není. Revize elektrických spotřebičů a tedy i nářadí provádějí pracovníci s lehčími kvalifikačními požadavky E4X. Kvalifikační požadavky pro tyto pracovníky jsou méně obsáhlé, než pro ostatní revizní techniky. Budeme-li respektovat stanovisko SUIP a OIP, i přes jeho zastaralost, pak smějí revize spotřebičů pro vlastní firmu provádět pracovníci znalí, vybavení vhodným měřicím přístrojem. Postup jejich práce je však vhodné předem stanovit revizním technikem. Není vhodné tuto činnost provozovat dodavatelsky. Má-li firma pracovníka znalého, či znalého s vyšší kvalifikací, pak se zdá být jednodušší mu poskytnout doplnění kvalifikace. ( Literatura: J.Hemerka, Ing. M. Kříž - Příručka pro zkoušky vedoucích elektrotechniků - všeobecná část) Ing. Jacquier

ad 1) Pokud hovořím o revizi, tak revize a s ní spojené úkony jsou dle mého názoru vyhrazeny revizním technikům. (viz např. i ČSN EN 50110) ad2) pan Ing. Bc. Miroslav VALTA, MBA si odpověděl už sám, že nemá v této diskuzi co dělat, neboť, cituji z jeho příspěvku "Váš odborný názor pro mne nebyl a zřejmě také ani nebude názorem odborníka a to jednak proto, že nemáte vysokoškolské vzdělání v oboru, což osobně považuji za předpoklad pro získání statusu "odborník" ve většině oborů a za druhé proto, že Váš pracovní rozsah nebo chcete-li záběr se nedá vůbec srovnat se záběrem mým nebo odborníků, kterých si profesně vážím." konec citace. Je to tedy názor člověka, který nezískal vysokoškolské odborné vzdělaní v oboru elektro. Takže 0 bodů. ad 3) vyžaduji při odpovědi uvedení všech mých získaných titulů a "medailí", (a není jich málo .:-) ).