Vybrané přístupy k definování smyslu zóny havarijního plánování

Část 5.

Část 5.

Závěr

Na základě provedené analýzy současného přístupu ke stanovování zóny havarijního plánování vyplývá jasná potřeba přehodnocení pohledu jak na proces stanovování, tak na samotný smysl a účel zóny havarijního plánování. Jedním z cílů práce v rámci projektu OPTIZON je otevření diskuse na toto téma. V rámci prozatímní práce byly vytvořeny a diskutovány některé možné pohledy a přístupy k zónám. Jako nejklíčovější problém je třeba vidět stanovení samotného smyslu zóny, který je v současné době poněkud nejasný. Jsou navrhovány určité cesty či směry, jak na smysl zóny pohlížet, přijetí jakéhokoli z nich (nebo jejich kombinace) je však podmíněno vyjádřením širšího okruhu zainteresovaných stran. V rámci projektu jsou dále rozebírány různé přístupy, jak se postavit k samotné formě zóny. Na základě aktuálních vědeckých informací o jevech působících při závažné havárii na straně jedné a potřeby složek integrovaného systému a správních úřadů na druhé straně by měli být zodpovězeny otázky týkající se možností stanovování samotné zóny. Je kladen důraz na informační přínos výsledného konceptu. Pokud stanovujeme zónu, je nezbytné vědět, co sama o sobě znamená, k čemu dochází na hranicích zóny a jak může být prakticky využita pro účely plánování opatření, preventivního informování lidí, zásahu v nejranějším stádiu, apod.

Tyto činnosti, ač vypadají jednoduše, jsou během na dlouhou trať. Je třeba se zde vyvarovat jednoduchých řešení, které se ve finále mohou projevit jako nepraktická, obtížně použitelná nebo nic neříkající. Je potřeba si uvědomit, že havarijní plánování není jen povinnost, kterou je potřeba splnit, havarijní plán není jen dokument, který se zakládá na dno skříně a zóna není čára, kterou jsme vypočítali, zakreslili a vlastně nám k ničemu není. Havarijní plánování musí být chápáno jako zodpovědná příprava na události, které mohou reálně nastat. Na tyto události se musíme připravovat tak, abychom se všemi silami, které máme, časem, schopnostmi a prostředky, co jsou nám k dispozici, byli schopni v maximální míře omezit negativní působení havárie. Plánování není definování neznámých abstraktních činností. Je to reálná příprava na skutečné činnosti. A VnHP a s ním i zóna havarijního plánování musí být při této přípravě základním prostředkem.

Tento příspěvek byl podpořen z Programu bezpečnostního výzkumu ČR v letech 2010-2015 v rámci projektu VG20112013069.

Literatura

[1] IAEA-TECDOC-727 (Rev.1). Manual for the classification anf prioritization of risks due to major accidents in process and related industries. Vienna : International Atomic Energy Agency, 1996. 73 s. ISSN 1011-4289.[2] Česko. Ministerstvo životního prostředí. Vyhláška č. 103 ze dne 21. března 2006 o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, částka 36, s. 1202-1227. Dostupný také z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=4882 .
[3] Česko. Zákon č. 59 ze dne 2. února 2006, o prevenci závažných havárií způsobených nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, částka 25, s. 842. Dostupný také z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=4871.
[4] BAUDIŠOVÁ, B. ; DOBEŠ, P. ; DANIHELKA, P. Kritická analýza stanovování zón havarijního plánování. SPEKTRUM. 2008, 8, č.1, s. 19-21. ISSN 1211-6920.
[5] BLAŽKOVÁ, Kateřina . Analýza rizik a ochrana obyvatelstva v zónách ohrožení úniky nebezpečných látek. Ochrana obyvatelstva 2010. 2010, IX. ročník mezinárodní konference, s. 49-57. ISSN 978-80-7385-080-7.
[6] MALDER, G. Useful data for emergency planning. In proceedings of Loss Prevention and Safety Promotion in the Process Industries. 11th International Symposium Loss Prevention 2004 Praha Congress Centre 31 May - 3 June 2004. s. 7.