Vybrané přístupy k definování smyslu zóny havarijního plánování

Část 2.

Část 2.

Analýza základních projevů a efektů havarijních událostí dle stávající vyhlášky

Projevem havarijní události je chápán konkrétní účinek havarijního jevu ohrožující cílový systém (obyvatelstvo, majetek, životní prostředí). Pro pochopení, co může znamenat hodnota ohrožené oblasti do vzdálenosti „R“ získaná pomocí screeningové metody IAEA-TECDOC-727, je nutné nejprve si stanovit její rozsah použitelnosti:

1. Postupy nastíněné v metodě je možno aplikovat na jednotlivá rizika s ohledem na možnost vzniku závažných havárií s následky mimo areál průmyslového provozovatele při manipulaci, skladování a výrobě nebezpečných materiálů. Postupy je možno uplatnit také na přepravu nebezpečných materiálů po železnici, silnici a po vnitrozemských vodních cestách. Uvažovány jsou zejména rizika požárů, výbuchů a úniků toxických látek s možným dosahem za hranice areálů průmyslových provozovatelů, s možným dopadem na zdraví veřejnosti.
2. Identifikace a hodnocení rizik z oblasti BOZP není v metodě zahrnuto.
3. Pro potřeby užití je v metodě riziko definováno klasickým způsobem pomocí následku a pravděpodobnosti vzniku nežádoucí nebezpečné události. Definice je v zákoně č. 59/2006 Sb. o PZH [3] , nicméně i tato definice má své slabiny. Individuální riziko úmrtí je pak v metodě definováno jako šance (frekvence) za rok, že kdokoliv z veřejnosti bude zabit v důsledku expozice efektům nežádoucí události. Společenské riziko je pak definováno jako vztah mezi počtem zabitých osob při konkrétní havárii a šancí (pravděpodobností), že toto číslo bude překročeno.
4. Při odhadu následků havárií, naznačených v metodě, se předpokládá, že maximální následky mohou být ještě větší, než ty, které byly předtím historicky popsány. Tento přístup je možno označit jako konzervativní a deterministický. Následky a pravděpodobnost scénářů jsou vzájemně propojeny. Odhady následků byly založeny na průměrných podmínkách počasí a 100% úmrtnosti na ploše definované kritérii určitého vlivu (například požáru nebo výbuchu).

Nejistoty v použitých kritériích (například hodnoty limitů akutní toxicity LC50) stejně jako relativně omezený vliv dalších daných efektů v ohroženém území (například tepelné radiace a přetlaku při výbuších oblaků par) vedou pouze k hrubému odhadu možných efektů. Pomocí těchto odhadů pak lze porovnat rizika různých průmyslových aktivit.

Hlavní předpoklady metody jsou následující:

• Hodnocení četností a následků bylo provedeno pomocí kategorií, které se navzájem odlišují až v řádech (řádově).
• Při hodnocení četností a následků havárií byly použity pouze nejdůležitější proměnné (například hustota populace, bezpečnost provozu, četnost nakládání / vykládání).

Předpoklady kritéria smrtelných následků:

• V ohrožené oblasti, kde nebezpečné efekty havarijních jevů mohou způsobit 50-100 % úmrtnost obyvatel v důsledku expozice fyzikálním či toxickým účinkům, je pro zjednodušení předpokládána 100% úmrtnost.
• Mimo ohroženou oblast následků nejsou počítány žádné smrtící následky.
• Zmírňující faktory závisí na typu použité nebezpečné látky.

Předpoklady pro výpočty následku:

• Uvažují se tři typické kategorie efektů s ohledem na jejich geometrii včetně příkladů: kruhový (výbuchy), polo kruhový (oblak těžkého plynu), protáhlý (disperze).
• Efekty se uvažují maximálně do vzdálenosti 10 km.
• Kategorie látek (hořlavin, výbušnin a toxických látek) byly rozděleny až do 5 podkategorií.
• Výpočty, jejichž výsledky metoda nabízí k použití, byly provedeny pro různé aktivity související s výrobou, skladováním a přepravou nebezpečných látek.

Předpoklady pro výpočet četností:

Využito bylo průměrných frekvencí selhání zařízení, odvozených z historických zkušeností.

• Korekční faktory v metodě odrážejí odlišnosti mezi různými průmyslovými aktivitami.
• V 5. části metody byl tento postup rozvinut pomocí konceptu „pravděpodobnostních čísel“.

Metoda rozlišuje mezi riziky plynoucími z průmyslových aktivit, které se mohou lišit svým rozsahem následků až o jeden řád.

Při stanovení kategorií efektů (následků, „effect categories“) byla dále přijata řada předpokladů, kterých si uživatel metody musí být vědom:

• Intenzita zdroje je maximální možná (tedy maximální rychlost a velikost úniku a podobně).
• K provedení doprovodných výpočtů pro rozptyl toxických plynů, byla zvolena třída stability ovzduší D s rychlostí větru 5 m/s. Autoři metody zdůraznili, že toto není nejhorší možná situace, ale pouze konzervativní předpoklad beroucí v úvahu průměrné podmínky počasí za účelem vzájemného porovnání účinků hořlavin, výbušnin a toxických látek. Otázkou také zůstává, zda rychlost větru 5 m/s lze v ČR považovat za průměrnou.

Kritéria smrtelných následků pro požáry:

• 100 % úmrtnost osob exponovaných na ploše požáru (vyskytujících se v době požáru na potenciálně ohrožené ploše). V rámci metody není brán v úvahu tepelný tok.

Kritéria smrtelných následků pro výbuchy:

• V případě výbuchu oblaku par (VCE) se předpokládá 100% úmrtnost osob zachycených v objemu hořícího oblaku. Jako iniciační kritérium oblaku se uvažuje dosažení nebo překročení dolní meze hořlavosti (LFL). Přetlak při jevu VCE není v metodě uvažován.
• V případě exploze klasických výbušnin se předpokládá 100% úmrtnost osob nacházejících se v okamžiku exploze v bezprostřední blízkosti centra detonace, což znamená expozici přetlakům > 1 bar a velkou hustotu letících úlomků.

Kritéria smrtelných následků pro únik toxických látek tvořících toxický mrak:

• Předpokládá se 100% úmrtnost osob vystavených po dobu více než 30 minut toxické koncentraci vyšší než LC50 pro lidský organismus. Ačkoliv je tento předpoklad možno vnímat jako přecenění (nadhodnocení) uvnitř zasažené oblasti, jedná se zároveň o podhodnocení vně zasažené oblasti, kde se mohou vyskytovat nižší, ale stále smrtelné koncentrace toxických látek [4] .

Vzhledem ke zvoleným kritériím smrtelných následků je potřeba zdůraznit, že plocha zasažená potenciální havárií, stanovená dle metody, je menší než plocha, kde stále může existovat určitá pravděpodobnost výskytu úmrtí nebo zranění.

Postupy a výsledky naznačené v metodě mohou být použity následovně:

1. Poskytnout předběžný, všeobecný kvantitativní přehled o různých rizicích v rozsáhlé průmyslové oblasti, založený na koncepci (zdravotního) společenského rizika.
2. Umožnit priorizaci různých zdrojů rizik pro účely pozdější detailní analýzy.

Postupy se a výsledky naznačené v metodě mohou být použity pouze na relativním základě, tzn. na základě relací – vazeb s dalšími zdroji rizik.

Absolutní hodnoty rizika získané pomocí metody, by neměly být používány izolovaně (odděleně).

Jak již samotná metoda uvádí, postupy a výsledky v ní naznačené, by neměly být používány pro tvorbu havarijního plánu pro konkrétní situace v oblasti výskytu uvažovaných rizik (například továrna v obydlené oblasti, přeprava nebezpečných materiálů v blízkosti obydlených oblastí).