Vliv používání ochranných oděvů na schopnost výkonu mentálních a fyzických úkolů

Výsledky

Výsledky

Zpracování výsledků dosud probíhá. Závěry by se měly promítnout do několika oblastí.

• Výpovědní hodnota zkoušek ergonomických vlastností ochranných oděvů podle evropských norem

  Předběžné výsledky ukazují, že předepsané cviky mají z hlediska hodnocení ergonomického řešení oděvu různou výpovědní hodnotu. Výběr cviků je důležitý pro přímé hodnocení vlastností oděvů, neboť při tělesných cvicích si probandi uvědomí některé vlastnosti, které by jinak mohly zůstat nepovšimnuty. Cviky, které z tohoto hlediska vycházely jako nejvhodnější jsou:

  • Chůze na místě
  • Zvedání kolen do výše pasu vstoje na místě
  • Předklony do úrovně pasu
  • Klek a otáčení trupem s nataženou paží

  Soubor odpovědí na normové otázky, které mají zhodnotit ergonomické vlastnosti oděvu, může pro hodnocení dobře sloužit, významná je však úroveň zkušenosti probanda s nošením příslušného oděvu. Tato zkušenost je tím hlubší, čím delší je nošení obleku a čím pestřejší jsou úkony, které v něm provádí. V tomto smyslu by bylo užitečné doplnit požadavky normy.

• Vliv na schopnost výkonu mentálních a fyzických úkolů

  Výkon pokusných osob, které plnily mentální úkoly náročné na postřeh, rychlost reakce, ovládání počítače, apod. nebyl používáním ochranných oděvů nijak podstatně ovlivněn. Pro většinu vyhodnocovaných údajů byl statisticky významný vliv pořadí, nikoliv vliv oděvu. Největší vliv na výkon mělo tedy učení probandů, kteří podávali v úlohách zaměřených na mentální výkon postupně se zlepšující výsledky, dokonce i při použití doplňkových OOPP. Nesplnil se tak předpoklad, že člověk v diskomfortu se soustředí spíše na svůj stav a vnímá nepříjemné pocity jako rušivé, které odvádějí pozornost od vnějších signálů. V důsledku toho by se jeho reakční pohotovost zpomalovala. Viz například zpráva o vztahu mezi diskomfortním oděvem a horším výsledkem studentů při zkouškách (Bell, Gardello, Schutz, 2005) [10], nebo experimentální studie Razmjou a Kjellberg 1992 [11]. Výsledek bude ještě podroben diskusi, nicméně je zřejmé, že svou roli bude hrát intenzita diskomfortu. Při plnění fyzických úkolů se vliv oděvů podstatnou měrou neprojevil. Nebylo zaznamenáno ani znatelné prodloužení času, potřebného k provádění zadaných činností při nasazených doplňkových OOPP. Rozdíly mezi oděvy se projevily především v hodnocení probandů. Probandi byli vyzváni, aby zhodnotili  jednotlivé oděvy z celkového pohledu, bez přihlédnutí k dílčím kritériím, které byly posuzovány samostatně. To se stalo dvojím způsobem: jednak ve fázi Hodnocení II - dotazem na celkové zhodnocení komfortu oděvu, jednak ve fázi Hodnocení IV - výzvou, aby seřadili oděvy do pořadí podle celkové úrovně komfortu, jak se jim v pokusech pracovalo. Při seřazování oděvů do pořadí měli probandi nejprve odhlédnout od doplňkových OOPP a poté seřadit oděvy podle toho, jak se jim jevily spolu s těmito doplňky. Všechny tři způsoby přinesly stejné výsledky. Celkové zhodnocení komfortu oděvu v rámci Hodnocení II přineslo toto pořadí oděvů od nejlepšího po nejhorší: B–D–E–C (A a F jsou vynechány). Rozdíly mezi oděvy B, D jsou nepatrné, rovněž tak mezi oděvy E a C. Totéž pořadí bylo zachováno při seřazování oděvů v rámci Hodnocení IV s výjimkou pořadí C a E: B–D–C–E. Přihlédnutí k doplňkovým OOPP vedlo pouze k jedinému efektu, že se zvýraznil rozdíl mezi oděvy D a C. Celkově je tedy možno konstatovat, že probandi vyhodnotili jako nejlepší oděv B, následovaný oděvem D, jako nejhorší oděv C a E.

• Promítnutí získaných poznatků do metodiky pro výběr ochranných oděvů

  Předpokládá se, že po konečném vyhodnocení výsledků zkoušek budou zformulovány závěry, které by mohly přispět k lépe zacílenému výběru ochranných oděvů pomocí kritérií, která jsou z hlediska ergonomie oděvu podstatná.