Vliv používání ochranných oděvů na schopnost výkonu mentálních a fyzických úkolů

Zkoušky v klimatické komoře

Zkoušky v klimatické komoře

Mikroklimatické podmínky v komoře

Zkoušky byly prováděny v klimatické komoře Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě. V komoře byly zajištěny a kontrolovány stabilní mikroklimatické podmínky: teplota 25 °C, relativní vlhkost vzduchu 40 %, rychlost proudění vzduchu 0,3 m/s.

Výběr oděvů

Pro experimenty byly použity čtyři typy ochranných oděvů s různou mírou předpokládané ergonomické zátěže.

• Overal s kapucí z netkaného materiálu – označen jako oděv B, viz obr. 1;
• Overal – kombinéza z Nomexu – označen jako oděv C, viz obr. 2;
• Dvoudílný oblek - kalhoty s náprsníkem a bunda z Nomexu – označen jako oděv D,
  viz obr. 3;
• Havarijní oděv SUNIT IV A – označen jako oděv E, viz obr. 4.

Jako doplňující osobní ochranné prostředky byly použity ochranná průmyslová přilba, ochranné latexové rukavice a filtrační polomaska (respirátor). Jako podvleky pod ochranný oděv byly použity bavlněné trikoty, které rovněž sloužily jako srovnávací oblečení, použité při prvním (označení A) a posledním (označení F) sezení. Všechny OOPP patřily mezi výrobky, které prošly standardním procesem posuzování shody ve smyslu požadavků evropského trhu, včetně jejich ergonomických vlastností.

Obr. 1 – oděv B		Obr. 2 – oděv C
Obr. 3 – oděv D		Obr. 4 – oděv E

Výběr osob

Experimentu se účastnilo12 probandů (mužů), kterými byli posluchači vysoké školy technického zaměření. Před zahájením pokusů byla provedeno screeningové vyšetření studentů pomocí Eysenckovy škály neurotičnosti [8], s cílem vyřadit osoby, které vzhledem k nevyrovnanému ladění osobnosti by mohly negativně ovlivňovat výsledky pokusů. V rámci výběru se rovněž dbalo na to, aby skupina vyšetřovaných osoby byla homogenní z hlediska antropometrických rozměrů (konfekční rozměry při výšce 1,77 m až 1,80 m).

Postup zkoušek

Pro samotné experimenty byl zpracován podrobný plán, s nímž byly pokusné osoby předem seznámeny, a který se podařilo ve všech případech dodržet. Jedno sezení se skládalo ze dvou shodných částí. V první části plnil proband úkoly ve sledovaném oděvu. V druhé části měl oblečené další OOPP, tj. přilbu, rukavice a respirátor. Délka sezení byla cca 3 hodiny. Jeho průběh je znázorněn na diagramu 1. V průběhu dne byla vždy uskutečněna dvě sezení.

Diagram 1 – průběh sezení

Prováděné testy – počítačové hry „Had“ a „Šipky“ ověřovaly psychickou výkonnost probandů v daných podmínkách. Zdrojový kód programů umožňoval zaznamenání rychlosti reakcí a průběžných výsledků.

Kolíčkový test byl modifikací tzv. Minnesota Manual Dexterity Test, což je jeden z větší skupiny testů pro měření hrubých a jemných pohybů paží, ruky a prstů, vyvinutých v  padesátých létech minulého století na universitách v Indianě (Purdue) a v Minnesotě v USA. Část věnovaná fyzickému cvičení byla složena ze souboru deseti cviků, které vycházely z předepsaných pohybů pro prověření ergonomických vlastností oděvů v evropských normách. V některých případech se jednalo i o nepřijatelné polohy z hlediska požadavků nařízení vlády č. 361/2007 Sb. [9], příloha 5 část C. Vycházelo se z toho, že extrémní polohy těla a končetin umožní zřetelnější identifikaci případných nevhodných ergonomických řešení oděvů.

Pro test skládání obrazců z kostek byla využita klasická dětská hra, s jejíž pomocí byla prověřena jemná motorika a soustředění. Pokusná osoba při této zkoušce seděla na zemi, což opět prověřilo ergonomické vlastnosti oděvu. V rámci sezení dále pokusné osoby vyplňovaly soubor dotazníků, které byly zaměřeny na hodnocení použitých OOPP i vlastních emocionálních reakcí (Mind I a II, Hodnocení I až III). Při posledním sezení sestavovaly pokusné osoby závěrečné Hodnocení IV, kdy byly hodnoceny všechny čtyři zkoušené obleky. Každá pokusná osoba absolvovala postupně šest sezení, kdy první a poslední bylo provedeno bez ochranného oděvu jako srovnávací. Aby pořadí zkoušek s příslušným ochranným oděvem neovlivňovalo výsledky, měnil se sled jejich použití  jednotlivými probandy. Sled podmínek byl vyvážený latinsko-řecký čtverec, který se podařilo v průběhu experimentů dodržet.

Sledované parametry

V průběhu celého sezení byla pokusným osobám kontinuálně měřena srdeční frekvence (EKG Holter). Na začátku a na konci byli probandi váženi, aby bylo možno zjistit úbytek tělesné váhy za dobu sezení způsobený pocením. Zohledněn byl i příjem a výdej tekutin. Čtyřikrát v průběhu sezení byla na třech místech povrchu těla (hrudník, čelo, bérec) měřena kožní teplota. Ve stejných intervalech byla měřena i teplota tělesného jádra v zevním zvukovodu. Elektronicky byla zaznamenávána všechna stanovená data o průběhu her, časové údaje o jednotlivých částech sezení, elektronicky byly rovněž zaznamenány odpovědi na soubory otázek v jednotlivých dotaznících.

Zpracování získaných dat

Jako výsledky jsou k dispozici:

• časové údaje pro dobu potřebnou ke splnění některých úloh a cviků (kolíky, kostky, cviky 1 až 10)
• výkonové údaje pro počet úkonů a chyb při jejich plnění během stanovené doby (Had, Šipky)
• dotazníkové údaje, z nichž některé mají charakter stupňovaných škál (ordinární znaky), jiné jsou pouze textové nebo kódované kvalitativní.

V první fázi byly pořízeny kontingenční tabulky všech proměnných. Na tomto základě bylo provedeno seskupení údajů tak, aby výsledky byly přehledné a aby se zachovaly informace ze všech údajů, potřebných pro provádění vícerozměrových statistických testů. Byly provedeny faktorové analýzy veškerých subjektivních hodnocení oděvů a jejich počet byl redukován na omezený okruh faktorů. Pomocí analýz variance se postupně vytyčují faktory, které ovlivňují chování probandů při experimentu.