Pracuji v obchodním domě na pokladní zóně potravin a náš pan ředitel všem, co na pokladní zóně pracují, zakázal s sebou vzít pití na stanoviště. Pokud se chceme napít, jsme nuceni jít do šatny. Před odchodem do šatny si musíme odpíchnout přestávku. Pak se teprve můžeme jít napít s tím, že si takto strávený čas musíme nasloužit. Připadá mi to jako porušování zákona.
To je skutečně nesmysl, pro takový postup není v žádném předpise opora. S obdobným postupem jsem se před časem setkala, když zaměstnavatel nutil kuřáky napracovat dobu strávenou na chodbě za dveřmi pracoviště. Tam jsem to chápala, že chce stoprocentní výkon práce a nechce, aby se zaměstnanci rozptylovali kuřáckými pauzami.
Zakázat však zaměstnancům pít během pracovní doby je v rozporu se zásadami zdravého životního stylu, to vlastně zaměstnance ohrožuje na životě, to není legrace. Zaměstnanec není přece robot, aby byl naprogramován např. na 6 hodin práce v pokladně bez možnosti se napít. Žádný právní předpis také nedává zaměstnavateli možnost, aby evidoval chvíle, kdy si zaměstnanec dojde napít nebo si odskočí na WC, zaměstnanci jsou jen lidé a mají lidské potřeby. Zakázat zaměstnanci se napít bezprostředně ohrožuje jeho zdraví.
Zákoník práce pouze ukládá zaměstnavateli, aby nejdéle po 6 hodinách poskytl zaměstnanci přestávku na jídlo a oddech v rozsahu 30 minut. To je z důvodu oddechu, aby zaměstnanec nepracoval celou směnu v jednom kuse a aby si mohl odpočinout. Zákoník práce nakonec ani neukládá zaměstnavateli, aby evidoval přestávku. Přestávku pouze zaměstnavatel určí a musí ji poskytnout, ale zaměstnavatel podle výslovného ustanovení zákoníku práce eviduje odpracovanou pracovní dobu, dobu práce přesčas, další dohodnutou práci přesčas, noční práci, odpracovanou dobu v době pracovní pohotovosti, ale neeviduje přestávku na jídlo a oddech. Od toho má zaměstnavatel vedoucí na jednotlivých pracovištích, kteří dohlíží na to, aby zaměstnanci přestávku dodržovali a také aby místo 30 minut nečerpali třeba 45 minut. To je věc organizace práce a pracovních postupů, ale ne evidence pracovní doby. Nic však nedává zaměstnavateli právo stanovit, aby si zaměstnanec musel „odpíchnout“ dobu, kdy v rámci pracovní doby jde na WC nebo do šatny, i kdyby zaměstnanec šel za směnu na WC dvacetkrát.
Když zaměstnavatel nechce, abyste si vzali pití na stanoviště (a já osobně nechápu důvod tohoto postupu), tak Vám musí umožnit dojít se napít. Z hlediska BOZP se nesmí jíst a pít v kontrolovaných pásmech, tj. v laboratořích, kde se pracuje s chemikáliemi nebo s jinými škodlivými faktory (biologické činitele apod.), ale to přece není Vaše pracoviště.
Podle § 224 zákoníku práce platí obecná zásada, že zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce a Vámi popisovaný postup zaměstnavatele je v rozporu s touto obecnou zásadou. My máme tuto zásadu v zákoníku práce již oněch 44 let (od platnosti starého zákoníku práce) a nikdy jsme s ní neměli výkladové problémy, naopak jsme zdůrazňovali, že u nás jsou pracovní podmínky na dobré úrovni.
Doporučuji proto obrátit se nejprve na Vaši odborně způsobilou osobu v prevenci rizik (tu musí mít každý zaměstnavatel zaměstnávající více než 25 zaměstnanců) a když to nepomůže, tak na příslušný inspektorát práce (www.suip.cz) a požádat je o kontrolu na pracovišti. Pokud u Vás působí odborová organizace, měla by zasáhnout i ona, jde přece o BOZP a to je oblast jejího prvořadého zájmu.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.
Komentáře
Řekl bych, že jméno toho