Uvádění objektu do provozu

Zkušenosti s průběhem výstavby

Zkušenosti s průběhem výstavby

Další nešvar, který jsem ze svých zkušeností vypozoroval a troufnu si říci, že v různém rozsahu na každém realizovaném projektu, je nedostatečné informování, proškolení a předání informací provozovateli objektu. Zkušenosti jsou takové, že postup předávání informací je asi následující:

1. Dodavatel požárně bezpečnostního zařízení instaluje daný prvek do stavby v souladu s požárně bezpečnostním zařízením a schválenou projektovou dokumentací
2. Předá generálnímu dodavateli stavby doklady, opravňující dodavatele požárně bezpečnostního zařízení k instalaci do stavby.
3. Provede proškolení osob odpovědných za provoz zařízení, což bývá v době před kolaudací pracovník dodavatelské firmy, případně někdo z technického oddělení budoucího uživatele objektu; tomu však končí smlouva měsíc po uvedení objektu do provozu a zařízení pak bude obsluhovat někdo úplně jiný. V lepším případě předá část dokumentace, která se  k němu dostane, a část informací osobám, které pak skutečně obsluhují zařízení.

Výsledkem je, že osoby, které mají požárně bezpečnostní zařízení obsluhovat, mají kusé, často nedostatečně jasné pokyny pro obsluhu těchto zařízení, případně vůbec žádné. Ve finále pak vzniká mezidobí od kolaudace objektu do zahájení užívání (nastěhování osob do objektu, dokončení technologie, apod.), kdy dodavatelé jednotlivých požárně bezpečnostních zařízení již nejsou v objektu k dosažení a dochází ke ztrátě informací a podkladů nezbytných pro správné fungování a obsluhu požárně bezpečnostních zařízení.

Opět ze zkušeností vím, že je často prakticky nemožné sehnat pak u provozovatele doklady k zařízením, která zajišťují bezpečnost objektu, stejně tak jako doklady o proškolení osob, které tato zařízení provozují. V důsledku toho tak veškerá snaha a úsilí, které vynakládají projekční týmy i dodavatelé stavby přichází vniveč.

Přes veškerou snahu při stanovování koncepce požární bezpečnosti a vybavení objektů prvky aktivní či pasivní požární bezpečnosti nemůže objekt „bezpečně fungovat“ bez důsledného stanovení podmínek užívání objektu pro budoucího provozovatele objektu.

Další extrém nastává a je to v dnešních podmínkách tržního prostředí běžný jev, kdy:

1. Investor a budoucí finální uživatel objektu pověří projekční tým zpracováním projektu za podmínek dodržení všech českých a evropských předpisů.
2. Výstavbou a kontrolou nad dodržováním podmínek výstavby investor pověří developerskou společnost.
3. Dodavatel stavby (stavební firma) provede stavbu za dodržení projekčních podkladů a v rámci stavby provede koordinaci všech prvků stavby ovlivňující bezpečnostní standard objektu.
4. Dodavatel stavby dovede objekt do stavu schopného obstát při kolaudačních řízeních; provede komplexní kontrolu všech instalovaných požárně bezpečnostních zařízení; doloží příslušné doklady a získá kladné stanovisko dotčeného orgánu státní zprávy — v našem případě místně příslušného Hasičského záchranného sboru.
5. Nastává období trvající týdny či měsíce, kdy je objekt předáván stavebníkovi, což např. je výše zmiňovaný developer stavby; tento děj však dle zkušeností probíhá již bez aktivní přítomnosti zpracovatele požárně bezpečnostního řešení, případně osoby, která provádí koordinaci systémů; dochází tak nejen ke ztrátě dat, informací a podmínek z projekční fáze,tak i z části realizace stavby.
6. Dále je objekt předán, resp. „prodán“ vlastnímu uživateli objektu.
7. Výsledkem takového postupu potom je, že k osobám které mají později při vlastním provozu objektu odpovědnost za provozování požárně bezpečnostních zařízení, se opět nedostanou tolik potřebné vstupy. Stejně tak zmiňovaná odborně způsobilá osoba dostává minimum informací, nezbytných pro plnění povinností na úseku požární ochrany.