Uvádění objektu do provozu

Odpovědnost

Odpovědnost

Ze zákona je v rámci projekčních prací odpovědnou osobou zpracovatel požárně bezpečnostního řešení. V rámci stavby je odpovědný generální dodavatel stavby, který si v ideálním případě přizve a pověří těmito povinnostmi autora požárně bezpečnostního řešení, případně jinou autorizovanou osobu v oblasti požární bezpečnosti staveb, schopnou orientovat se v dané problematice a rozsahu prováděných prací.

Aniž bych chtěl jakkoli snižovat odbornost kolegů působících v oblasti požární ochrany, provozovatel objektu či činnosti pověřuje plněním povinností na úseku požární ochrany, ve smyslu zák. č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) osobu odborně způsobilou. To může být v extrémním případě čerstvý absolvent třítýdenního kurzu odborné způsobilosti, bez zvláštního povědomí o složitosti funkcí a vzájemných vazeb požárně bezpečnostních zařízení.

Jak jsem již uvedl výše, mé zkušenosti z poslední let jsou takové, že ačkoli je objekt navržen dle všech zásad, norem a předpisů, v rámci stavby jsou všechny prvky požární bezpečnosti osazeny a odzkoušeny, objekt úspěšně projde kolaudačním řízením, přesto není při zahájení
provozu a provozování objektu bezpečnost osob a objektu zajištěna. Setkal jsem se již s částečným, případně i úplným odstavením požárně bezpečnostních zařízení z provozu, bez zajištění adekvátní náhrady řekněme souboru technických a organizačních opatření suplující v této kritické době požárně bezpečnostní zařízení). Podotýkám, že nemluvím o drobných provozovnách, či „kůlnách na nářadí“. Řeč je o objektech, které v sobě zahrnují prostory definované jako shromažďovací, výškové objekty, případně objekty, kde hrozí při selhání požárně bezpečnostních zařízení vysoké ekonomické ztráty.

Pro dokreslení jen několik příkladů případů:

• Odstavení systému nouzového zvukového systému – systému vyhlašování poplachu (pro zjednodušení budu tento systém nazývat „evakuační rozhlas“), argumentace – „aby nenarušil při případném vyhlášení poplachu umělecký zážitek z kulturní, nebo společenské akce
• Odstavení samočinných či tlačítkových čidel elektrické požární signalizace od provozu, argumentace – „výrobní linka příliš často spouští plané poplachy“, případně „je obava o zneužití tlačítkových hlásičů požáru návštěvníky a následně průběhu návazných operací elektrické požární signalizace“
• Znemožnění bezpečné evakuace osob – uzavření východů se shromažďovacích prostorů, instalace zámků na dveře (nejednou jsem zažil omotané hrazdy panikového kování řetězem se zámečkem), zatarasení únikového východu regály, nábytkem i stavebními konstrukcemi
• Nedodržování základní podmínky trvalé obsluhy u panelů elektrické požární signalizace – argumentace typu „v noci máme pouze jednočlennou ostrahu, která musí provádět také pochůzkovou činnost po areálu“.

Považuji za zásadní, že výše uvedené záležitosti se dějí bez stanovení mimořádných opatření. Argumentace provozovatelů objektu, že funkce požárně bezpečnostních zařízení není slučitelná s provozováním objektu je pro mne skutečně šokující a nepřípustná. Provozovatelé objektu by si měli uvědomit, že takovým zásahem nejenže vystavující osoby nebezpečí, navyšují případně škody způsobené požárem, ale i sami porušují zákony této země.