Trvalé psychické přetěžování zvyšuje úrazovost

Práce je rovněž neustálé zvládání psychických požadavků; umožňuje řídit pracovní postup tak, aby odpovídal pracovnímu úkolu. Psychická zátěž je tedy předpokladem pro zkušenost v povolání, pro postupné zdokonalování schopností a dovedností, pro radost z vykonané práce atd.  Nadměrná nebo nedostatečná psychická zátěž vede k negativním důsledkům. Nedostatečně je mysl zaměstnance namáhána při všech úkonech, které jsou jednotvárné a neustále se opakují, takže mohou vést k monotónnosti. Na zábranu tohoto působení se poukazuje zvláště v článku 6 (2)d směrnice 89/391/EWG (EHS).

Krátkodobé psychické přetížení neškodí, nýbrž koření život. Naopak trvalé vnitřní napětí škodí zdraví. To snižuje výkonnost a zvyšuje nebezpečí pracovních úrazů.

Trvalé napětí podmiňuje vzrůst stresových hormonů, které narušují výměnu látkovou a vedou k její neschopnosti vrátit se do původních kolejí. Působení lze zjistit především tam, kde má lidský organizmus slabá místa, ať od narození, nebo získaná nemocí či úrazem. To se může u jednoho projevit např. ve ztrátě zájmu, v podrážděnosti, ustrašenosti, v mlčenlivosti. U jiného může trvalé psychické přetěžování vést k funkčním poruchám, zvláště té oblasti organizmu, která je ovládána vegetativní nervovou soustavou, jako např. poruchy funkce žaludku a střev, srdeční činnosti a krevního oběhu.

Psychické přetížení lez podle jeho vzniku rozčlenit do čtyř skupin:

1. Nedostatky u výkonnostních předpokladů

Na rozdíl mezi výší požadovaných výkonů a stavem vědění a umění zaměstnance narazí téměř každý začátečník, protože mu prostě scházejí pracovní zkušenosti. Zvýšeným nasazením, např. prací navíc, se lidé pokoušejí kompenzovat to, co jim schází, a zabránit tak chybnému jednání.

2. nedostatky v informacích

Mezery při příjmu informací, které jsou významné pro řízení pracovního postupu, působí jako zátěž. Zvláště zasaženy jsou psychické procesy, které slouží poznávání. Tyto informační deficity mohou způsobit jak pracovní podmínky, tak i pracovní prostředí. Takové práci ztěžující podmínky znejišťují zaměstnance a ti se pokoušejí stále zvýšenou pozorností a soustředěním nedostatek vyrovnat.

Logicky se na tuto skutečnost poukazuje v příl. 1 (d) směrnice 89/392/EWG (EHS) a v článku 3 (1) z 90/270/EWG (EHS).

3. Nedostatky v přidělování úkolů

Nejasné výkonnostní parametry vedou u zaměstnanců nutně k práci podle jimi samotnými stanovených měřítek, často s nepřiměřenými reakcemi. Tato skutečnost by měla být ilustrována výsledkem výzkumu fáze, v níž žádané hodnoty kontinuálně probíhajících výrobních postupů byly technickými pravidly udržovány konstantními. Vzhledem k tomu, že podnikoví inženýři této automatizační technice ještě nedůvěřují, nechávají ji kontrolovat.

Pracovní úkol udělený obslužnému personálu zněl, že každá odchylka od stanovených parametrů musí být opravena: Jeden pracovník potřeboval více než dvojnásobek spínacích pohybů a druhý více než 1,5 násobek než zaměstnanec třetí. Všichni tři dosáhli plánovaného směnového výkonu. Zjišťovány byly 3 po sobě následující  tzv. normální směny na stejném pracovišti. Kromě vysoké vlastní zátěže ti, kteří provedli velký počet spínacích pohybů, ohrožovali rovněž technický systém, protože jejich zásahem byla narušována regulační technika.

Do této skupiny spadají rovněž všechny požadavky, které nelze provést pro velký rozsah a značný počet úkolů ve stanovené době.

4. Nedostatky v podnikovém odměňování

Upírání náležité mzdové, příp. platové skupiny. Neúčelné nebo zastaralé vybavení nebo přeskakování při povyšování je hořké. Rozdíl mezi angažovaným nasazením , kreativitou, ochotou jít do rizika, plněním obtížných úkolů a nedostatečným uznáním v podniku působí zvláště stresujícím dojmem.

Jestliže bezpečnostní technici zjistí  při obchůzce podniku takovéto důsledky zátěže nebo jestliže jsou jim tyto skutečnosti sděleny, pak by měla být vyžádána porada v oblasti psychologie práce. Za prvé proto, aby byly zjištěny a zamezeny skutečné příčiny, neboť se vždy projeví účinky. Za druhé proto, aby do úředního působení byly začleněny odborné znalosti, např. do programu dodatečného tréninku u 1. skupiny, do způsobu příjmu informací a jejich zpracování ve 2. skupině, do přípustnosti pracovních úkolů u 3. skupiny a do komunikačního tréninku u skupiny 4.

Obtížnost při odstraňování negativních důsledků zátěže vyplývá z reakčního řetězce, že stejné podmínky práce a pracovního prostředí jsou zaměstnanci rozdílně přijímány a zpracovávány pro jejich psychické vlastnosti v důsledku jejich konstituce a kondice mohou vést k různým účinkům v jednotlivých životních úsecích.

ZDROJ:
Pasig, P. Trvalé psychické přetěžování zvyšuje úrazovost. Inovace, č. 2 (2005), s. 31.