Trojúhelník manažerského stresu

Dnešní pracoviště produkují množství napětí a úzkosti. To je způsobeno trvalým tlakem na výkonnost, snižováním počtu pracovníků, ale také třeba přestěhováním firmy na jiné místo. Nebo i častými změnami na vedoucích místech, čímž se podřízení musejí neustále adaptovat na jiný styl řízení a jiné požadavky nadřízeného. Není divu, že výsledkem je všudypřítomný stres.

Odborníci rozlišují tři vrcholy trojúhelníku manažerského stresu:

POŽADAVKY

jsou trojího druhu:

1. Pracovní požadavky zahrnují například:

• Pracovní zátěž (Marta byla v rámci zeštíhlování propuštěna a vy musíte převzít polovinu jejích projektů.)
• Krátké termíny pro splnění úkolů
• Obtížní šéfové („Chci, abyste to dělal podle mne. Pokud se vám to nelíbí, támhle jsou dveře“.)
• Cestování
• Nároční zákazníci („Nemůžete-li mi to dodat do dvou dnů, obrátím se na konkurenci“.)
• Rozčilení zaměstnanci
• Osobnostní konflikty na pracovišti

2. Rodinné požadavky jsou neméně stresující

To je dáno například rodinnými konflikty, společenským životem, nutností přizpůsobovat se partnerovi, nutností věnovat čas dětem, či starým rodičům, finančními problémy a obstaráváním osobních potřeb a záležitostí.

3. Osobní požadavky

jsou ty, které ukládáme sami sobě. Je to například snaha o perfektnost („Na každou poradu musím být dokonale připraven“.). Nebo to, co jsme si uložili jako osobní povinnost („Každý den musím uběhnout pět kilometrů bez ohledu na počasí“.).

DOVEDNOSTI

Dovednosti, které lidi používají, aby zvládli nejrůznější požadavky, zahrnují například manažerské a interpersonální dovednosti, emocionální inteligenci a také relaxační techniky.

1. Manažerské a interpersonální dovednosti

• Stanovování cílů – schopnost stanovovat specifické, měřitelné cíle,
• Priority – schopnost rozlišovat priority a soustředit se na to, co je nejdůležitější.
• Time management – schopnost plánovat svůj čas a dodržovat časový plán.
• Organizování – schopnost zařídit si pracovní činnost a pracoviště tak, aby to optimalizovalo výkonnost.
• Management konfliktů – schopnost řešit konflikty na principu „výhra – výhra“ (win – win).
• Řešení problémů – schopnost identifikovat problém, nalézt kořenové příčiny, navrhnout možná řešení a zvolit nejlepší variantu.
• Realizační schopnost – schopnost uskutečňovat plány, záměry, rozhodnutí.
• Delegování – schopnost předávat úkoly pracovníkům.
• Schopnost říci „ne“ – schopnost vyhýbat se úkolům a závazkům, které nepatří k prioritám manažerské práce

2. Emocionální inteligence (EQ)

EQ zahrnuje pocity a vědomí. Lidé s EQ jsou v kontaktu se svými pocity a uvědomují si je: Co vás dokáže rozzlobit? V kterém okamžiku si uvědomíte, že vám stoupá tlak? Emocionálně inteligentní lidé si dokážou včas uvědomit signály svého těla. Často je to náš vlastní postoj k požadavkům, který z nich dělá silné stresory.

Zvládat stres také vyžaduje získat perspektivu, odstup od situace. Někteří vystresovaní lidé chápou skoro všechno jako otázku života a smrti. Emocionálně inteligentní lidé vnímají své emoce v širším kontextu.

3. Relaxační techniky

Fyzická kondice a schopnost relaxovat ovlivňují schopnost zvládat stres. Většina odborníků doporučuje pravidelnou pohybovou aktivitu a používání relaxačních technik jako jsou meditace a jóga. Doporučují se například pětiminutové přestávky na protažení těla, krátké procházky, nebo jen to, aby se člověk utišil, zůstal chvíli v klidu. Rovněž se doporučuje zhluboka a pomalu dýchat a být si vědom dýchání. To je jeden z nejrychlejších způsobů, jak uvolnit napětí, relaxovat. Zábavné aktivity jsou rovněž důležité.

REAKCE

Četnost, prudkost a naléhavost požadavků, kterým manažer čelí, v kombinaci s jeho schopnostmi a dovednostmi čelit stresu, vyvolávají širokou škálu reakcí. Tak například manažer vystavený středně náročným požadavkům, zvládne svojí práci bez stresu nebo s minimálním stresem, pokud oplývá dovedností zvládat stres. Naproti tomu člověk s průměrnou dovedností čelit stresu, bude při vystavení náročným požadavkům prožívat silný stres.

Stres se může projevovat mnoha způsoby. Běžné tělesné reakce na stres zahrnují bolesti hlavy, žaludeční potíže, svalová napětí, problémy se sexuální výkonností a poruchy spánku. Běžné emocionální a psychické reakce zahrnují úzkost, strach, kolísání nálady, potíže s koncentrací.

CO PROTI STRESU DĚLAT?

Je několik věcí, které můžete začít dělat:

1. Nalézt způsoby, jak zmenšit počet požadavků, kterým musíte čelit.
2. Zlepšit svoje dovednosti čelit stresu.
3. Použít určitou kombinaci bodu 1 a 2.

Klíčovým bodem úspěchu je osvojit si dovednosti ke zvládnutí stresu. Pak budete umět včas rozpoznat začínající stres a efektivně ho zvládat.

Především si udělejte seznam požadavků a ptejte se: Mohu některé eliminovat nebo je někomu delegovat? Každý den ráno si seřaďte požadavky podle priorit. Vyhodnoťte svoje protistresové dovednosti. V čem se potřebujete zlepšit? Jak zvládají stres ostatní lidé? Jak se od nich mohu poučit? Začněte s pohybovou aktivitou. Meditujte. Snažte se najít rovnováhu ve svém životě.

AUTENTICKÁ VÝPOVĚĎ TOPMANAŽERA

Ti nejlepší manažeři dokážou zvládnout náročné požadavky při nízké hladině stresu. Jak? například takto:

„Snažím se omezit požadavky a plně využívat dovednosti proti stresu. Často prověřuji požadavky, které jsou na mne kladeny, a zvažuji, kterých se mohu zbavit. Zbavit se požadavku znamená jednoduše říci „ne“, delegovat tu věc někomu nebo jí vyčlenit někam jinam (outsourcovat). Při takovém rozhodování musí být člověk k sobě naprosto upřímný a rozhodnout se, co si zaslouží jeho pozornost a co ne. Nemohu dělat všechno, proto si vybírám ty požadavky, jejichž splnění má největší vliv na výsledky mé práce nebo co silně ovlivňuje moje osobní uspokojení.

Pokud jde o protistresové dovednosti, pak tím nejrychlejším způsobem, jak rozehnat stres, jsou pro mne tělesná cvičení a pohybová aktivita. Dlouhá procházka s mou manželkou dokáže okamžitě snížit hladinu stresu, neboť spolu hovoříme o naší společné budoucnosti, o vnoučatech, o příští dovolené a podobných věcech. Další moje protistresová dovednost je vyčlenit si pár dnů volna, udělat si čas na relaxaci. Dělám to každých 4 až 6 týdnů. Tato „minidovolená“ mi pomáhá obnovit fyzické i psychické síly“.

ZDROJ:
Thornton, P.B.: Trojúhelník manažerského stresu. Moderní řízení, č. 7 (2004), s. 53 - 55. Podle www.insite.cz.