software

Tento článek obsahuje informace k hlavnímu výstupu projektu č. TD010121 „Systém podpory kultury bezpečnosti v organizaci a jeho přínos z hlediska rozvoje lidských zdrojů“, který byl řešen v období 2012 až 2013 ve spolupráci Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v.v.i., s firmou EXACOM, s.r.o., pod TA ČR, program Omega. Jedná se o specifický nástroj na bázi softwarového řešení. Současně jsou představeny vybrané data při ověřování sady specifických checklistů v praxi.

Jednou z metod, která umožňuje provádět analýzy spolehlivosti lidského činitele v požadovaném rozsahu včetně integrace kvantitativních hodnot je metoda PHEA (anglicky Predictive Human Error Analysis) – do češtiny je název překládán jako „Analýza odhadu chybování lidského činitele“. Metoda byla vyvinuta v roce 1986 Davidem Embreyem a původně byla určena pro využití v procesním průmyslu (konvenční i jaderné elektrárny, petrochemický průmysl, chemický průmysl a průmysl těžby ropy). Metoda je využívána zejména k predikci a redukci lidských chyb a její silnou stránkou se ukázala schopnost využít výstupů získaných analýzou úkolů za pomocí metody HTA (Hierarchical Task Analysis). Spojení obou těchto metod tak umožňuje získat nástroj, jež se nesoustředí jen na kvalitativní analýzu spolehlivosti lidského činitele v pracovním systému, ale který především dokáže provádět komplexní analýzu zahrnující identifikaci specifických chyb lidského činitele, pravděpodobnost jejich vzniku za daných podmínek (HEP) a míru negativního působení faktorů ovlivňujících výkon (PIF). Jelikož je integrovaná metoda HTA-PHEA komplexním nástrojem, je její aplikace v praxi poměrně komplikovaná. Pro odstranění tohoto problému byla proto vyvinuta softwarová podoba, která usnadňuje provádění analýzy v provozní praxi. Tento článek si klade za cíl nejen seznámit s principy integrované metody HTA-PHEA, ale také se způsobem práce se stejnojmenným programem a se zkušenostmi získanými při ověřování programu v hutním provoze.

Vědní obory dnešní doby se vyznačují fenoménem, který se stal jejich pojítkem. Tímto trendem je digitalizace. Tento trend se nevyhnul ani ergonomii. Výsledkem těchto trendů jsou pak softwarové nástroje, které obsahují sofistikované modely člověka a nejmodernější ergonomické metody. Každý nástroj má svoje silné a slabé stránky. Není tedy jen důležité tyto softwary ovládat, ale také dokázat aplikovat jejich výstupy. Tento příspěvek pojednává o případové studii konkrétního modelu výrobního pracoviště. Na tomto modelu byly aplikovány metody ergonomických analýz dvou softwarů, na jejichž základě byla provedena kvalifikovaná analýza.

Pokud jste se rozhodli, že chcete mít přehled o tom, co vaši zaměstnanci na počítači provádějí, pak jistě nebude problém na internetu najít software, který by vám toto umožnil.