prevence

Péče o zdraví a spokojenost zaměstnanců se dostává na špici nabídky firemních benefitů. Bolestí těla z nesprávné pracovní polohy či stresu rapidně přibývá. Co s tím? Jak nastartovat programy zdraví ve firmách a organizacích zacyklených ve starých pořádcích? Která cesta vede ke spokojenému zaměstnanci a vyššímu výkonu?

Demografické stárnutí je objektivní realitou celého vyspělého světa. Paralelně s tím, jak stárne populace, stoupá i průměrný věk pracovní síly. Pracovní život stárnoucích pracovníků ovlivňují jednak přirozené fyziologické změny spojené se stárnutím organismu, které jsou na druhé straně vyvažovány velkou pracovní zkušeností. Psychosociální rizika na pracovišti, která zahrnují komplex vlivů z pracovního i mimopracovního prostředí mohou mít velký vliv zejména na tuto skupinu zaměstnanců. Starší pracovníci mohou patřit mezi skupiny ohrožené projevy negativního sociálního chování, mohou propadat depresím, trpět muskuloskeletálními obtížemi, apod. Toto vše má dopady na pracovní výkon, absentismus, fluktuaci, pracovní neschopnost, pracovní úrazovost, časný odchod do starobního důchodu. Aby bylo vůbec prodlužování pracovní kariéry možné, je nutné vytvářet odpovídající podmínky na pracovišti a zohledňovat veškeré aspekty pracovního života i pracovní schopnosti a možnosti zaměstnance. Mezi důležitá preventivní opatření patří jasný legislativní rámec, spolupráce a efektivní komunikace všech zúčastněných – státu, zaměstnavatelů i zaměstnanců. Samozřejmou prevencí musí být zdravý životní styl.

Cílem projektu je získání poznatků a zkušeností z teorie a praxe vztahu mezi zdravím a prací, včetně žádoucích a vhodných způsobů adaptace pracovních podmínek potřebám člověka, tj. s ohledem na jeho anatomické, antropometrické, fyziologické, psychofyziologické vlastnosti a psychické schopnosti.

Koncem loňského roku vyšla ve Sbírce zákonů pod č. 221/2014 Sb. novela vyhlášky o požární prevenci. Článek upozorňuje na nejzásadnější změny a seznamuje s filozofií právní úpravy. Vyhláška č. 221/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 246/2001 Sb., je účinná od 1. listopadu 2014.

Cílem projektu je vytvořit postupy a metody stanovení a hodnocení společenského rizika v okolí objektů/zařízení, obsahující NCHL, a to v celém životním cyklu objektů/zařízení, ve fázích projekce, územního plánování, zpracování a posuzování bezpečnostní dokumentace a zprostředkování relevantní a validní informace společnosti (jakožto příjemci rizika) o míře jeho ohrožení.

Ve dnech 24. – 28. 8. 2014 se ve Frankfurtu nad Mohanem uskuteční XX. světový kongres bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který společně organizuje Mezinárodní organizace práce (ILO), Mezinárodní asociace sociálního zabezpečení (ISSA) a Německé sociální úrazové pojištění (DGUV).

Na dotaz odpověděl JUDr. Pavel Kučina.

Prevence závažných havárií s přítomností velkých množství nebezpečných látek je systém nastavený pro objekty, ve kterých jsou umístěny vybrané nebezpečné chemické látky, s cílem snížit pravděpodobnost vzniku případné závažné havárie a omezit její následky. V ČR je tato oblast řízena zákonem č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií v aktuálním znění.

Šestý ročník konference Společně bezpečně v Evropské unii na téma Partnerství v prevenci rizik se koná 22.10.2012 v Poslanecké sněmovně. Je pořádán pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí a předsedkyně podvýboru pro pracovní právo a zaměstnanost výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny PČR Ing. Vladimíry Lesenské.