nanotechnologie

Jednou z oceněných v kategorii disertační práce 1. ročníku odborné soutěže Cena Lva Wintera, kde se hodnotily vynikající absolventské práce s problematikou BOZP, byla Táňa Závodná (Brzicová) s prací Management bezpečnosti nanočástic s ohledem na bezpečnost práce. Část její práce, kterou zde předkládáme, je takovým malým exkurzem do problematiky nanotechnologií a nanomateriálů.

Při příležitosti kampaně Zdravé pracoviště má nebezpečné látky pod kontrolou vytvořila agentura EU-OSHA nové informační přehledy o dvou důležitých tématech v této oblasti.

Nová internetová stránka bude poskytovat informace všem, kteří mají v plánu registrovat nanomateriály a rovněž bude informovat o aktivitách Evropské chemické agentury (ECHA) v této oblasti.

V posledních letech zaznamenaly nanotechnologie nebývalý rozvoj. V souvislosti s tím vyplynuly také oprávněné obavy týkající se bezpečnosti. S ohledem na některé nepříznivé zkušenosti z minulosti (škodlivé účinky azbestu, cigaretového kouře, výfukových plynů, DDT atd.) je v současnosti k tzv. „novým rizikům“, mezi něž jsou potenciální nežádoucí důsledky nanotechnologií řazeny, přistupováno v souladu s tzv. „principem předběžné opatrnosti“. Předběžná opatrnost nás vyzývá k tomu, abychom očekávali možnou škodu vždy, je-li to možné a provedli všechna dostupná opatření pro snížení potenciálních rizik. Tam, kde existuje vědecký doklad nebo odůvodněný předpoklad o tom, že může docházet k ohrožení lidského zdraví, by měla být přijata ochranná opatření, i když neexistuje úplná vědecká jistota o tom, že může k nežádoucím důsledkům docházet. Princip předběžné opatrnosti je však potřeba vnímat jako přechodné řešení, jehož aplikace je vhodná pouze po dobu, dokud nebudou získány všechny klíčové znalosti, které umožní přijmout ekonomicky, technicky i společensky nejvhodnější opatření pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví (potenciálně) exponovaných osob. V zájmu každého státu je proto rozvíjet výzkum v oblasti nanobezpečnosti (tj. BOZP při výrobě a používání nanomateriálů a nanotechnologií). Evropská unie stanovila prostřednictvím Evropské agentury pro BOZP v oblasti nanobezpečnosti tyto cíle: (1) vývoj metod pro odhad expozice novým materiálům na pracovištích (zejména nanočásticím a aerosolům) a (2) výzkum potencionálních nebezpečí, které nové materiály skýtají. Dalšími cíli výzkumu je vývoj postupů pro jejich detekci a monitorování v pracovním ovzduší a zaznamenávání změn zdravotního stavu exponovaných jedinců. Ačkoli tento výzkum probíhá více než 10 let a EU i USA na něj vynakládají stále větší finanční prostředky, jeho výsledky nejsou uspokojivé. Hlavní potíží je skutečnost, že obrovská množství informací, která poskytuje základní výzkum, nejsou vhodným způsobem převáděna do podoby nástrojů a opatření využitelných v provozní praxi, doporučených standardech či legislativě. Cílem tohoto příspěvku je proto seznámit čtenáře s aktuálními poznatky o účincích nanočástic na lidské zdraví, s klíčovými otázkami nanobezpečnosti, se způsoby hodnocení rizik a s vhodnými opatřeními pro prevenci rizik při provozování nanotechnologií.

Téma týdne popisuje obecné a jedinečné vlastnosti nanočástic. Rozvoj instrumentální analýzy v posledních letech umožnil identifikovat uhlíkaté nanočástice (např. fullereny) vznikajících v sazích při požárech dřeva a řady dalších organických látek.

Od 29. prosince 2009 je v Technickém muzeu v Brně veřejnosti zpřístupněna výstava pod názvem „Nanotechnologie“.

Dne 17. 9. 2009 se na Státním zdravotním ústavu za spoluúčasti Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP a České lékařské komory konal již 29. konzultační den. Probíraná témata konzultačního dne byla rozdělena do dvou okruhů, jimiž byly „Nanomateriály a nanotechnologie z pohledu hygieny práce“ a „Monitorování expozice chemickým látkám na pracovištích“. Tento článek seznamuje čtenáře s průběhem zmíněné akce a s tématy presentovaných přednášek.