Spalinové cesty – povinnosti podnikajících subjektů a občanů

V roce 2019 vyšel na BOZPinfo článek na téma spalinových cest. V následujícím textu budou zopakovány některé argumenty z tohoto článku a dále uvedeny možnosti obrany vlastníků a provozovatelů tepelných spotřebičů před vynucováním provádění protiprávních úkonů na spalinových cestách.

Základními předpisy ukládajícími povinnost v oblasti spalinových cest jsou předpisy v oblasti požární ochrany, konkrétně vyhláška č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty, která je prováděcím předpisem vydaným k zákonu č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, což je deklarováno v preambuli vyhlášky:

„Ministerstvo vnitra stanoví podle § 101 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 237/2000 Sb. a zákona č. 320/2015 Sb., k provedení § 44 odst. 3, § 45 odst. 2 a § 47 odst. 3. zákona."

Smyslem zákona o požární ochraně je prevence požárů, což vyplývá i z § 1 Úvodní ustanovení:

(1) Účelem zákona je vytvořit podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech stanovením povinností ministerstev a jiných správních úřadů, právnických a fyzických osob, postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinností jednotek požární ochrany.

V této souvislosti je nutné si uvědomit, že v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, si nikdo nesmí vykládat zákon proti jeho smyslu (viz § 2 odst. 2: Zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu.).

Vyhláška č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty, tedy stanoví opatření proti vzniku požárů v odvodech spalin, samozřejmě v odvodech spalin, kde požár hrozí. Již z názvu je zřejmé, že jedním z preventivních opatření je čištění neboli odstraňování hořlavých látek. Kontrola, prováděná kominíkem, má za účel mimo jiné zjistit, zda byly hořlavé látky odstraněny.

Prevence jakéhokoli rizika se zajišťuje řadou technicko-organizačních, popř. sankčních opatření, přednostně pak opatřeními technickými. V případě rizika požáru v odvodech spalin se uplatňují níže uvedená opatření, a to v následujícím pořadí:

1. použití spotřebičů, u nichž je riziko požáru vyloučeno tím, že při jejich provozu nevznikají hořlavé látky (saze, kreosot apod.), nebo, pokud vznikají, neexistuje nebo je eliminován zdroj schopný je zapálit (např. jiskry),
2. použití materiálů s odolností proti vyhoření sazí na montáž odvodů spalin,
3. odstraňování hořlavých látek,
4. kontrola plnění uložených opatření,
5. sankce za neplnění stanovených opatření.

Při rozhodování, zda se na daný odvod vztahuje vyhláška č. 34/2016 Sb., je tedy nutné zjistit, zda v daném odvodu spalin požár hrozí, či nikoli. U odvodů spalin je toto rozhodování velice jednoduché – stačí zjistit, zda bylo k jejich montáži předepsáno použití materiálů odolných proti vyhoření sazí.

Podle ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv je možno použít komínové výrobky z plastů pouze pro spotřebiče na plynná paliva pro suchý nebo mokrý provoz.

Z tohoto ustanovení ČSN 73 4201 je zřejmé, že v odvodech spalin od plynových spotřebičů technické předpisy riziko požáru nepředpokládají. Tuto skutečnost potvrdili ve svém příspěvku na XXIII. ročníku mezinárodní konference Požární ochrana 2014 Ing. Dana Chudová, Ph.D. a Bc. Karel Mitrenga z Fakulty bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské Ostrava, když k tehdejšímu nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, uvedli:

„Přestože je NV prováděcím předpisem k zákonu o požární ochraně, který řeší ochranu života, zdraví občanů a majetku před požáry, NV stanoví také požadavky na odtahy spalin od spotřebičů na plynná paliva kategorie B, C. U těchto spotřebičů je teplota spalin natolik nízká (60 - 140 °C) a při spalování plynů vznikají hořlavé zbytky (saze) v tak malém množství, že riziko vzniku požáru vlivem spalin je prakticky nulové... Z výše uvedeného plyne, že v odvodech spalin ze spotřebičů na plynná paliva je vyloučena jak kumulace hořlavého materiálu, tak i iniciátor požáru...“

Vyhláška se tedy nevztahuje na odvody spalin ze spotřebičů na plynná paliva, neboť v těchto odvodech je vyloučena jak kumulace hořlavého materiálu, tak i iniciátor požáru, tzn. že v nich neexistuje riziko požáru.

Čištění a kontroly jsou naopak velice důležité zejména u spotřebičů na pevná paliva, jako je dřevo a uhlí, zvláště pak hnědé uhlí. Při jejich spalování, především pak za nízkých teplot, nebo topení mokrým nebo vlhkým palivem, vzniká vysoce hořlavý kreosot (dehtovitá hnědá až černá látka). V případě jeho vznícení dojde k tzv. komínovému požáru s teplotami i přes 1 000 °C.

A jaké jsou důsledky vyžadování kontrol u spalinových cest od plynových spotřebičů? Odpověď lze nalézt ve statistických ročenkách generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (GŘ HZS ČR). Počty komínových požárů jsou uvedeny v následujícím grafu.

Z grafu je zřejmé, že ve srovnání s lety 1997-2014, kdy byl jejich počet víceméně stabilní, došlo počínaje rokem 2015 k jejich dramatickému nárůstu:

roční průměr v letech 1997-2014: 328 případů,

• rok 2015: 881 případů,
• rok 2016: 1 052 případů,
• rok 2017: 1 028 případů,
• rok 2018: 1 074 případů,,
• rok 2019: 1 011 případů,
• rok 2020: 1 352 případů,
• rok 2021: 1 177 případů.

Souvislost mezi neuvěřitelným nárůstem počtu požárů a vyhláškou č. 34/2016 Sb. je nezpochybnitelná. Přesto jsou odpovědné státní orgány přesvědčeny, že daná (legislativní) úprava má silný prevenční dopad. Takže „čím více požárů, tím úspěšnější protipožární prevence“? Toto už nejde ani komentovat...

Příčinou dramatického nárůstu počtu nehod je, jako v mnoha případech, neznalost. V tomto případě neznalost přírodních zákonů, jejímž výsledkem jsou ustanovení zákona a prováděcí vyhlášky nerespektující smysl těchto předpisů – prevenci požárů.

Naše sdružení (Českého sdružení pro technická zařízení - pozn. redakce) upozorňuje opakovaně na protiprávnost vynucování protipožárních úkonů na odvodech spalin, v nichž požár nehrozí. Odpovědné státní orgány si dle všeho ani nevšimly skokového zvýšení komínových požárů po nabytí účinnosti prováděcí vyhlášky k zákonu o požární ochraně, přestože zpracovávají statistické údaje o požárech. Neumím si představit, že by se tak chovaly i v případě obdobného zvýšení počtu dopravních nehod.

S ohledem na ignoranci státních orgánů odpovědných za prevenci požárů se naše sdružení rozhodlo řešit nápravu tohoto „legislativního paskvilu“, jehož důsledkem je zvýšený počet požárů a s tím spojené zvýšené materiální škody a škody na zdraví a životech, soudní cestou.

Na závěr si dovolím apelovat na orgány provádějící kontroly v oblasti bezpečnosti práce, vyhrazených plynových zařízení a požární ochrany, aby zákon o požární ochraně a prováděcí vyhlášku aplikovaly v souladu s jejich smyslem, kterým je prevence požáru ve spalinových cestách. Pokud se někdo rozhodne vyžadovat úkony podle této legislativy u spalinových cest zhotovených z plastů, měl by v první řadě vyžadovat demontáž plastového odvodu spalin a jeho nahrazení klasickým plechovými rourami používanými u topidel a kotlů na uhlí a dřevo.

Kromě ztráty reputace odborníka nelze vyloučit, že po nich bude vlastník nebo provozovatel tepelných spotřebičů vyžadovat v souladu s občanským zákoníkem uhrazení nákladů na protipožární úkony u spalinových cest, v nichž riziko požáru není, v souvislosti s § 2950 Škoda způsobená informací nebo radou:

„Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti.“

Autor - Ing. Miroslav Burišin je z Českého sdružení pro technická zařízení.