Snížíme do roku 2012 pracovní úrazovost o 25 % a naplníme tak ambiciózní cíl stanovený EU?

O tom, že se tento stav i dlouhodobý trend také odráží na produktivitě ekonomiky, není žádných pochybností. Nenahraditelné ztráty na životech a poškození zdraví jsou pro nás všechny varováním.

Graf - Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností v ČR za posledních deset let

Stav a úroveň BOZP – přístupy podniků

Je zřejmé, že stav a úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v konkrétním podniku odráží stav technického vybavení, vyspělost kultury práce managementu i zaměstnanců, způsob jejich přípravy a výchovy, úroveň organizace a řízení apod.

V České republice existuje množství podniků, zejména těch velmi úspěšných, které budují dlouholetou tradici (image, goodwill, značka) v dané sféře podnikání, které mají vysokou vnitřní podnikovou kulturu a které se aktivně hlásí k odpovědnosti za všechny aspekty svého podnikání i mají pozitivní přístup k celospolečenským potřebám. Tyto podniky také využívají všech dostupných marketingově konkurenčních výhod včetně vyzvedávání svého přístupu a péče o bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků i o životní prostředí (bezpečná výroba, bezpečné výrobky, ekologická výroba…). Tím získávají mnohem větší přízeň a sympatie, stávají se preferovanými jak zákazníky, tak i zaměstnanci a investory. Těmto podnikům a jejich manažerům je jasné, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci nemá jen význam morálně humánní, ale zejména i ekonomický a že se stává čím dál více existenčně podmiňujícím faktorem úspěšného podnikání.

Na druhé straně existují podniky, které na počátku 21. století berou BOZP jen jako nutné zlo a snaží se přežít, aniž by plnily i ty nejzákladnější povinnosti. Dopady těchto přístupů jsou evidentní.

Důsledky nízké úrovně BOZP

Pracovní úrazy, smrtelné úrazy (PÚ, SÚ), nemoci z povolání, invalidita, nemocnost představují zátěž pro jedince, rodinu, podnik i celou společnost. Mohou znamenat ukončení aktivní pracovní činnosti (předčasné odchody do důchodu), zatížení zdravotního a sociálního systému (vyšší výdaje státního rozpočtu), snížení pracovní schopnosti, nezaměstnanost, ohrožení příjmu rodin, zvýšení objemu nevyužitého času a pokles produktivity práce, snížení konkurenční schopnosti podniků i celé ekonomiky.

V podnicích vede nízká úroveň BOZP a nedostatečná prevence ke zvýšení pravděpodobnosti vzniku nehodových událostí (od skoronehod až po havárie), ke ztrátám na lidských životech, zdraví i majetku (poškození strojů, zařízení, materiálů, objektů, škody v okolí podniku apod.). Nemocnost, úrazovost znamená větší objem nevyužitelného produktivního času, snížení využívání a efektivnosti investic a výrobních zařízení, zvýšení potřeby vyššího počtu pracovníků, snížení celkové produktivity práce, vyšší nároky na organizaci a řízení pracovního procesu, ztrátu dobré pověsti (image, goodwill), ohrožení tržních pozic domácích i zahraničních, narušení vztahů se subdodavateli, s místní komunitou, problémy se získáváním kvalifikovaných pracovníků, plýtvání znalostmi a dovednostmi stávajících pracovníků, snižování pracovní morálky, spory s odborovými organizacemi, pokuty od inspekčních orgánů, možnost uzavření provozu a odnětí povolení k činnosti. Odráží se v hospodaření podniku, ve vyšších nákladech a ztrátách z titulu placení náhrad, odškodnění (PÚ, SÚ, nemoci z povolání), příplatků za ztížené pracovní prostředí, vyšších sazeb pojistného, řešení soudních sporů, sankcí a pokut apod. Dále při zajišťování výroby a služeb, v případě vyšší absence zaměstnanců, sahají podniky vesměs k přesčasové práci. Stávající zaměstnanci jsou tak vystaveni vyššímu pracovnímu zatížení. Vyšší intenzita práce a prodlužování práce se mohou v delším časovém horizontu odrazit nejen v nárůstu stresu, ale ve svém důsledku ve zhoršení zdravotního stavu zaměstnanců a v neposlední řadě i v jejich další absenci pro nemoc a úraz. Podniku tak nezbývá než zvyšovat počty zaměstnanců, což se může odrazit i ve výkonu a ve snížení produktivity práce (viz následující schéma).

Dále je nutné si uvědomit, že plné členství v EU usnadňuje volný pohyb produkce a vyšší tlak ze strany potenciálních konkurentů na respektování rovných podmínek podnikání. V tomto směru se již v minulosti objevovaly stížnosti na „vylepšování“ nákladové pozice českých producentů z titulu nedodržování ekologických požadavků a obdobné signály se mohou uplatnit v případě šetření nákladů na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – tzv. sociální dumping. V případě, že by se jednalo o českého producenta s nedostatečným respektem ke standardům BOZP, který by díky tomu snadno konkuroval jinému podnikajícímu subjektu v EU v daném oboru, může tento podat stížnost či žaloby pro porušení platného práva, resp. nedostatečnou aplikaci společných standardů EU, popř. zamezit dodávkám z firem podezřelých z opomíjení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

V organizacích často převládá sklon k podceňování významu rizik spojených s bezpečností práce. Většina firem zabezpečuje nezbytné, často jen základní požadavky týkající se bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Není třeba zakrývat i tu skutečnost, že v případě sezónních výrob, kdy se do provozu „valí“ zakázky, je zájmem provozních manažerů vyrábět i za cenu, že řada těchto z jejich pohledu „podpůrných“ požadavků nebude zcela a důsledně dodržena. Přiznejme dále, že management řady organizací má velice nízké povědomí o požadavcích bezpečnosti práce.

Shrneme-li výše uvedené, vycházejí nám možné dopady a důsledky nízké úrovně BOZP a selhání systému řízení BOZP:

• Pracovní úrazy, nemoci z povolání, invalidita, nemocnost představují zátěž pro jedince, rodinu, podnik i celou společnost
• Zvýšení pravděpodobnosti vzniku nehodových událostí
• Větší objem nevyužitelného produktivního času
• Vyšší nároky na organizaci a řízení pracovního procesu
• Plýtvání časem stávajících pracovníků
• Snižování pracovní morálky
• Problémy se získáváním nových pracovníků
• Zvýšení potřeby vyššího počtu pracovníků
• Spory s odborovými organizacemi
• Vyšší náklady a ztráty z titulu placení náhrad
• Ztráta dobré pověsti
• Ohrožení tržních pozic
• Narušení vztahů se subdodavateli
• Pokles celkové produktivity práce
• Snížení konkurenční schopnosti podniků
• Ukončení aktivní pracovní činnosti (předčasné odchody do důchodu)
• Snížení pracovní schopnosti, snížení uplatnění na trhu práce, nezaměstnanost
• Ohrožení příjmu rodin
• Zatížení zdravotního a sociálního systému

Dle dosavadních výsledků analýz přesto existuje v čs. podnikatelské sféře reálný prostor a rezervy pro zavádění a zdokonalování systému řízení BOZP jako převážně neinvestičního zdroje růstu výkonnosti a produktivity práce. Realizace však vyžaduje změnu přístupů jak managementů, tak i samotných zaměstnanců (např. příplatky za rizikovou práci). K tomu může napomoci nejen důsledné vynucování dodržování zákonných povinností, sílící tržní tlak zejména zahraniční konkurence, ale i například prosazení systému celoživotního vzdělávání v oblasti BOZP a účinné osvěty a propagace.

Náležitá péče a zvyšování úrovně BOZP vede k vyšší kultuře práce, kultuře bezpečnosti, kvalitě pracovních míst, zvyšování spokojenosti zaměstnanců, zkvalitňování lidského kapitálu a lidských zdrojů, snižování nemocnosti a úrazovosti (absence), ztrát a nákladů apod. (viz schéma):

Jaká je strategie a jaké jsou hlavní cíle EU?

Dne 21. 2. 2007 zveřejnila Evropská komise novou strategii pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na léta 2007-2012. V ní potvrdila, že neustálé a stejnoměrné snižování pracovních úrazů a nemocí z povolání zůstává prvořadým cílem strategie Společenství v BOZP. V rámci sledovaného období by mělo být dosaženo snížení výskytu pracovních úrazů v rámci EU-27 o 25 % na každých 100 000 pracovníků. Evropská komise zdůrazňuje, že politika BOZP není pouze záležitostí právních předpisů a nařízení, ačkoli ty jsou stěžejní a musí být uplatňovány na úrovni pracovišť. Má-li však být dosaženo měřitelného zlepšení, pokud jde o pracovní podmínky a omezení pracovních úrazů a nemocí z povolání, je nezbytné je kombinovat s řadou dalších opatření, jako je sociální dialog, správná praxe, zvyšování povědomí, sociální odpovědnost podniků, ekonomické pobídky a vzdělávání. Za účelem dosažení cíle 25% snížení pracovních úrazů v rámci EU do roku 2012 Společenství vyzývá k přijetí opatření aktéry na všech úrovních – evropské, vnitrostátní i na úrovni pracovišť. Klíčovým konceptem a základním pilířem pro dosažení cílů strategie Společenství je rozvoj a uplatňování soudržných národních strategií v členských státech EU.
V rámci nové strategie je značná část pozornosti věnována evropským malým a středním podnikům, ve kterých dochází k 82% všech pracovních úrazů a 90% smrtelných úrazů.

Na podporu snížení pracovní úrazovosti v EU o 25 % Společenství zejména navrhuje:

• Zajistit řádné uplatňování právních předpisů EU
• Podporovat MSP v provádění platných právních předpisů
• Přizpůsobit právní rámec vývoji ve světě práce a zjednodušit ho, zejména s ohledem na MSP
• Napomáhat rozvoji a provádění národních strategií
• Podporovat změny v chování pracovníků i kladný přístup ke zdraví u jejich zaměstnavatelů
• Dokončit metody pro identifikaci a hodnocení nových potencionálních rizik
• Zlepšit monitorování dosaženého pokroku
• Podpořit oblast bezpečnosti a ochrany zdraví na mezinárodní úrovni

Jaký je Váš názor? Máte možnost nám ho sdělit formou odpovědí na tyto dvě otázky.

On-line formulář - Snížení úrazovosti o 25 %

Děkujeme za Vaši iniciativu, věnovaný čas a zejména za každý Váš názor.