Školení obsluh stavebních strojů

Začátek roku je vždy obdobím školení a přezkušování. A mně stále vrtá hlavou, jak to je s obsluhou stavebních strojů. Jak je to s platností vyhlášky č. 77/1965 Sb.? Podle některých výkladů tato vyhláška byla vydána k provedení zákona č. 65/1961Sb. a pozbyla platnosti vydáním zákoníku práce č. 65/1965 Sb. Potom by mohl ve smyslu ust. § 102, odst. 2 a 3 zákoníku práce frekvenci a rozsah školení obsluh stavebních strojů stanovit zaměstnavatel. Je to tak?

V souladu s Ústavní listinou práv a svobod č. 2/1993 Sb. čl. 4 lze povinnosti ukládat pouze zákonem. Jak správně v dotazu uvádíte, povinnosti zaměstnavatele v oblasti školení BOZP stanoví zákoník práce v § 103 odst. 2 (povinné vstupní školení,...) a odst. 3 (zaměstnavatel si sám stanovuje četnost, obsah školení, způsob ověřování znalostí a vedení dokumentace). Je proto věcí zaměstnavatele, aby sám rozhodl o tom, jak bude školení obsluh stavebních strojů řešit.

Nabízí se celkem 3 možnosti, pokud bude chtít využít zavedeného systému daného vyhláškou č. 77/1965 Sb. První možností je postupovat v duchu zavedené praxe, to znamená, že vstupní i opakovaná školení bude zajišťovat prostřednictvím externích školení zajišťovaných odbornými školiteli dle vyhl. Zde je třeba upozornit, že osnovu určuje zaměstnavatel, tzn. měl by s tímto externím školitelem probrat obsah školení a shodnout se s ním na osnově, která bude vydávána jako osnova zaměstnavatele. Druhou možností je využít odborných školitelů k provedení vstupního školení a opakovací si již provádět sám. Třetí možností je pak provádění všech školení mimo režim vyhlášky. Ke vstupnímu školení například využít služeb dodavatelů stavebních strojů, opakovací školení pak si zajistit přes odborně způsobilou osobu v prevenci rizik. (Jedná se o stejný princip, jako když si někdo koupí nové osobní auto. Také nejde do autoškoly, aby ho s tímto autem naučili jezdit).

Co se týče průkazu strojníka, tak jeho vzhled není žádným právním předpisem upraven a tudíž může mít různou formu provedení. Průkaz strojníka může být jedním z možných dokladů, jak bude zaměstnavatel vést doklad o školení - viz. povinnost dle ZP § 103 odst.3. 

Co se týče vyhlášky č. 77/1965 Sb., tak opravdu nebyla zrušena a je asi právním problémem tuto vyhlášku zrušit. Je třeba si uvědomit, že vyhláška je resortním předpisem a platila primárně pouze v resortu ministerstva stavebnictví a toto ministerstvo již neexistuje. Jeho nástupcem je sice ministerstvo průmyslu, ale na koho by v tomto ministerstvu měla vyhláška platit? Vždyť nemá logiku, aby např. obsluha UNC Bobcat na stavbě musela mít strojnický průkaz, ale pokud by se s tímto strojem pracovalo v zemědělství, v lese, uklízel sníh atd., tak by průkaz být nemusel? Ti, kteří se vyhlášky dovolávají jako platného předpisu neumí odpovědět na řadu otázek ohledně požadavků, které jsou dnes již úsměvné - 2. Osvědčení o spolehlivosti k obsluze stavebních strojů podle odst. 1 písm. a) a b) se dává se souhlasem závodního (dílenského) výboru ROH organizace, která navrhuje uchazeče k zařazení do výcvikového zařízení,  3. Po dobu výkonu zkušební činnosti má zkušební komisař nárok na pracovní volno a náhradu mzdy jako při překážkách v práci z důvodu obecného zájmu. Vedle toho má nárok na úhradu cestovních výdajů a na odměnu za provedení zkoušek v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy., atd.).

Závěrem bych si dovolil vyslovit svůj názor k uvedené problematice. Domnívám se, že není třeba řešit úpravu speciálních školení, průkazů a přezkušování v této oblasti. Zaměstnavatel má ze zákona za své zaměstnance objektivní zodpovědnost, které se nemůže zprostit tím, že jeho zaměstnanci někdo vydá nějaký průkaz. Domnívám se, že nejlepší vstupní školení na konkrétní stroj provede dodavatel tohoto stroje. Na druhou stranu však může být problémem, kdo zajistí vstupní školení v případě, kdy se jedná o starší stroje mimo záruku, chybějícího autorizovaného prodejce apod. Pak jistě stávající školitelé najdou své opodstatnění i bez potřeby právní úpravy (např. vydáním předpisu dle § 11 zák. 309/2006 Sb.).