Rizikové faktory pracovních systémů - část 2 Pracovní úrazovost

Podrobnějším studiem příčin a zdrojů pracovních úrazů zjišťujeme, že více než 50 % jich vzniká v důsledku nesprávného a nebezpečného jednání zraněného. Druhou nejzávažnější příčinou jsou nebezpečné pracovní podmínky. Jde především o úrazy vzniklé nízkou bezpečnostní úrovní strojů, zařízení a objektů i nízkou úrovní řízení bezpečnosti práce v organizacích. Z hlediska četnosti úrazů jsou na třetím místě úrazy zaviněné přírodními vlivy a dalšími příčinami, jejichž působení je jen stěží ovlivnitelné a prevence úrazů v této oblasti je proto velmi obtížná. Zato však skupina příčin související s chybějícími nebo nevhodnými osobními  ochrannými pracovními prostředky je jako čtvrtá největší závislá pouze na přístupu člověka.         

Analýzou nesprávného a nebezpečného jednání lidí přijdeme na to, že nejvíce úrazů má příčinu v porušení zákazu vstupu do prostoru, v pohybu v nebezpečném prostoru nebo ve vykonávání práce zakázaným způsobem. Tyto příčiny mají za následek plných 12 % všech smrtelných pracovních úrazů.           

Na vzniku ostatních úrazů se podílí především běžná chyba zraněného vyplývající z pracovního stereotypu (40 %) a z nesoustředěnosti na práci (7 %).Tyto příčiny ročně vedo v průměru ke ztrátě dvou lidských životů.
Na práci na nezajištěném elektrickém zařízení a práci pod napětím doplácejí svým životem ročně čtyři pracovníci. Stejně nebezpečná se ukazuje i práce na nezajištěném stroji při údržbě, opravě nebo seřizování.
Nezajištění dopravního prostředku proti samovolnému rozjetí si dokonce vyžaduje 6 lidských životů ročně.

Na konto nebezpečných pracovních podmínek připadá více než jedna pětina všech úrazů. Z toho 28 % úrazů vzniká v důsledku poškozeného nebo opotřebovaného předmětu, skryté či zjevné vady materiálu nebo části stroje, 15 % způsobují chybějící či nedostatečná ochranná zařízení a technická opatření u strojů, zařízení a  nářadí, 29 % úrazů působí nepořádek, nebezpečně uložené předměty a materiály.V této skupině se významně projevují i nedostatky konstrukce, projekce a chybné montáže zařízení. Například instalace nevhodného zařízení z hlediska nebezpečí požáru, výbuchu nebo zamoření škodlivinami si v průměru ročně vyžádá 6 lidských životů. Také chybějící mříže a zábradlí(nezajištění pracoviště proti pádu osob do prohlubně) jsou ročně příčinou 7 smrtelných pracovních úrazů.           

Hlavní příčinou pracovních úrazů, které souvisejí s osobními ochrannými pracovními prostředky (OOPP) není jejich nedostatek, ale zejména jejich nepoužívání. Jedná se nejčastěji o ochranné brýle, štítky, rukavice a zachycovací postroje. Práce bez zachycovacího postroje si ročně vyžádá 8 smrtelných úrazů. Častou příčinou jsou i poškozené OOPP.

Nejčastějšími zdroji způsobujícími pracovní úrazy jsou motorové silniční dopravní prostředky a traktory, a to hlavně nákladní automobily, univerzální traktory, osobní automobily a autobusy.
Dalším častým zdrojem je terén, přírodní předměty, budovy, stavební objekty a jejich části, z toho nejvícepodlahy v budovách a halových objektech.
Skupina zdrojů přepravní prostředky, pevné materiály a předměty je nebezpečná zejména při manipulaci s přepravními bednami, paletami a skříněmi.
Ve skupině stroje výrobní, měřící, zkušební a zbraně způsobují pracovní úrazy nejčastěji obráběcí stroje jako soustruh, bruska, vrtačka, frézka a kotoučová pila na kov.
Z nářadí, náčiní a nástrojů, mechanizovaného ručního nářadí a strojků je nejnebezpečnější řemeslnické nářadí jako kladivo, nůž, klíč, palice, páka, šroubovák,atd.

Následující statistika ukazuje, ve kterých odvětvích ekonomické činnosti dochází nejčastěji ke smrtelným pracovním úrazům.

V dopravě se jako nejrizikovější jeví doprava silničními dopravními prostředky, železniční doprava, městská hromadná doprava a provoz a správa komunikací.

Nejvíce smrtelných úrazů v odvětví dobývání nerostných surovin bylo zaznamenáno při dobývání a úpravě uranových a thoriových rud,černého a hnědého uhlí a rašeliny a dobývání a úpravě ostatních nerostů.

V odvětví zpracovatelského průmyslu dochází nejčastěji k těmto úrazům při výrobě chemických výrobků, výrobě kovů, zpracování druhotných surovin, v průmyslu dřevařském a korkařském, v oděvním průmyslu, u vydavatelství a tisku.

V  zemědělství se rozumí hlavně v oblasti lesnictví, při těžbě dřeva.

Stavebnictví má nejvíce smrtelných úrazů při opravách, údržbě a ostatních stavebních pracích.

Odvětví nemovitosti, pronájem nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj vykazuje nejčetněji smrtelná zranění při pronájmu strojů a přístrojů bez obsluhujícího personálu a při výzkumu a vývoji 

Nejčastějším zdrojem smrtelných pracovních úrazů jsou motorové silniční dopravní prostředky a to zvláště osobní automobily, nákladní automobily, jízdní soupravy a univerzální traktory.

Ve skupině zdrojů kolejové dopravní prostředky se nejčastěji jako zdroje vyskytly vlakové soupravy, a to nejčastěji nákladní.

Výraznými zdroji ve skupině části budov a staveb jsou výraznými zdroji střechy, zejména azbestocementové střechy z vlnitých desek, betonové ploché střechy, ploché střechy s terasou a plechové střechy.

Ve skupině zdrojů lidé jsou nejčastěji zastoupeni muži.

Skupina zdrojů jeřáby je zastoupena stavebními věžovými jeřáby, hutními jeřáby a autojeřáby.

Zajímavá je také statistika pracovních úrazů za posledních 10 let, která poskytuje přehled o tom, jakým druhem zranění je nejčastěji poraněna určitá část těla v tom kterém odvětví ekonomických činností.

Pozn: dělení odvětví hospodářských činností je odlišné od „odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ)“, vzhledem k časové diferenci deseti let, kdy platilo toto uvedené rozdělení.

V porovnání s uvedenými údaji nejsou bez zajímavosti opatření, která organizace přijaly následně po vzniku pracovního úrazu.
Rozbor přijatých opatření u 9421 sledovaných úrazů ukázal, že pouze v 2,7 % případů bylo uloženo technické opatření a v 1,85 % konkrétní organizační opatření včetně změny pracovních metod.
Nejvíce se jako poúrazové opatření objevuje poučení zraněného o zvýšené opatrnosti při práci (38 %), seznámení pracovníků s rozborem úrazu na školení o bezpečnosti práce(18 %).Ostatní opatření včetně kárných se vyskytují pouze ojediněle. Zarážející je, že ve 12 % případů nebyla uplatněna žádná opatření.
Z poznatku, že pracovní úrazovost nemá výrazně klesající trend vyplývá, že efektivnost přijímaných opatření není příliš vysoká a že organizace nevěnují prevenci pracovních úrazů dostatečnou pozornost. Nejúčinnější jsou opatření zaměřená na zvýšení bezpečnostní úrovně strojů a zařízení, proto by bylo optimálním řešením, kdyby uživatelé měli k dispozici výrobní techniku s dostatečně vysokou bezpečnostní úrovní, protože dodatečné úpravy jsou nákladné a jejich účinnost je nižší. Technickému řešení by vždy měla být dána přednost před opatřeními výchovnými, organizačními apod., protože umožňují nepodmíněnou ochranu pracovníků před riziky vyskytujícími se v pracovním procesu. I když nelze výchovným a organizačním opatřením upírat jejich význam, je třeba vzít v úvahu, že efektivnost těchto opatření je závislá na okamžitém chování a jednání člověka, který však podléhá vlivům mnohdy negativně ovlivňujícím spolehlivost. Účinnost těchto opatření je značně závislá i na pracovníkově motivaci k bezpečné práci. Veškerá výchovná opatření mají omezený účinek, pokud je pracovníci nepřijímají za svá.

Z uvedené analýzy pracovní neschopnosti lze vyčíst nejen některé obecně platné údaje, ale i trendy a směr vývoje v této oblasti. Pokud bychom měli provádět hlubší rozbor ve vytipovaných oborech výroby, znamenalo by to navázat spolupráci se vzorkem podniků toho kterého odvětví a s jejich závodními lékaři, kteří mají dlouhodobé záznamy o pracovních neschopnostech zaměstnanců.Dále bychom také provedli měření škodlivin na pracovištích se zvýšeným výskytem nemocí z povolání. Důležitým měřítkem pro návrhy na zlepšení pracovního prostředí by byly také subjektivní názory pracovníků, získané anonymní dotazníkovou metodou. Takovéto posouzení situace mnohdy napoví, kde jsou skryté problémy, jinak nezjistitelné žádným měřícím přístrojem.
Porovnání rozložení pracovních úrazů a celkové závažnosti odvětví průmyslu ukazuje na vysokou rizikovost práce v hutnictví. K nejčastějším typům nehod tu patří zachycení, udeření, říznutí osoby strojem a pád osoby na rovině. Rozborem hlavních příčin se ukazuje jako nejčastější nesprávné ukládání nebo odebírání materiálu, nesoustředěnost, odvedená pozornost, či nevhodné postavení se k pracovnímu úkonu, což jsou chyby zaviněné samotným pracovníkem tj. jeho nesprávným a nebezpečným jednáním. Proto je třeba apelovat hlavně na samotné zaměstnance, aby ve vlastním zájmu dodržovali platná bezpečnostní opatření a neobcházeli předpisy s pocitem, že jim tyto komplikují práci. Zároveň je nutné, aby zaměstnavatelé vytvořili takové podmínky (pracovní, sociální, hygienické atd.),aby pracovníci nebyli zatěžováni jinými starostmi, než pracovními (např. zřízení obchodů v areálu závodu, kvalitní hygienické vybavení, odpočívárny, závodní jesle a mateřské školy, podnikové sportovní vyžití atd.).
Až jako druhá, mnohem méně častá skupina příčin, jsou nebezpečné pracovní podmínky. Praxe ukazuje, že k návrhům protiúrazových opatření je nutné přistupovat zodpovědně, protože při nevhodně zvolených  technických nebo organizačních opatřeních dochází k situacím vytvářejícím negativní postoje k těmto opatřením, které nutně vedou k oslabení jejich účinnosti. Například instalace ochranného zařízení, snižujícího pracovníkovu produktivitu a tedy snižujícího jeho výdělek, nebude přijato s porozuměním. Lze očekávat, že takové ochranné zařízení, pokud to jeho instalace dovolí, bude úmyslně vyřazeno z provozu i za cenu zvýšení rizika ohrožení pracovníkova zdraví. Z téhož důvodu budou obcházena i organizační opatření. Proto je nutné před uložením a realizací některého ze zmíněných  opatření pečlivě posoudit jeho efektivnost i z těchto aspektů. Pochopitelně stejně jako volba vhodného opatření je důležitá i soustavná kontrola jeho dodržování. 

Zdroj:
RNDr. Stanislav Malý, VÚBP