Rizika poškozující zdraví policistů v souvislosti s výkonem jejich služby a návrh některých opatření na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví policistů při výkonu služby

Úvod

Úvod

Policie České republiky v souladu s ustanovením § 1 odst. 2 Zákona č.283/1991 Sb. o Policii České republiky ve znění pozdějších změn a doplnění plní úkoly ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti a další úkoly v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy. Úkoly uvedené v § 1 odst. 2 citovaného zákona plní příslušníci policie (dále jen policisté). Úkoly policie jsou specifikovány v § 2 odst. 1 citovaného zákona a v příspěvku je uveden jen výčet některých z nich.

Policie například chrání bezpečnost osob a majetku, spolupůsobí při zajišťování a obnově veřejného pořádku, vede boj proti terorismu, odhaluje trestné činy a zajišťuje jejich pachatele, zajišťuje ochranu státních hranic, zajišťuje ochranu ústavních činitelů a zastupitelských úřadů, dohlíží na bezpečnost a plynulost silničního provozu, provádí úkony spojené s bezprostředním pronásledováním osob, které uprchly z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, zadržuje svěřence s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou, kteří jsou na útěku a spolupůsobí při jejich vyhledávání. Smyslem výčtu některých úkolů, které plní policie je snaha zdůraznit, že policisté, kteří jsou povinni vyjmenované úkoly plnit, jsou dennodenně vystaveni extrémně zátěžovým situacím s vysokým faktorem rizika vzniku pracovního úrazu v souvislosti s řádným výkonem služby, který ve svém důsledku může vést až k trvalému poškození zdraví a v nejhorším případě ke smrti. Na policisty se sice vztahuje Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů č. 361/2003 Sb. ve znění pozdějších novelizací a změn, který se v určitých oblastech odkazuje na Zákoník práce č. 262/2006 Sb. Přesto problematika bezpečnosti a ochrany zdraví policistů při výkonu služby je natolik závažná, že bylo nutné, aby Ministerstvo vnitra České republiky vydalo Nařízení č. 34/1999 ve znění změn a doplnění, kterým tuto problematiku upravilo pro potřeby výkonu služby policistů.

Pojmenovat a specifikovat rizika, kterým jsou policisté při výkonu služby vystaveni, následně stanovit pořadí zjištěných rizikových faktorů a poté navrhnout opatření, jak rizikové faktory minimalizovat či odstranit, vyžaduje důkladnou práci za využití statistickým metod. V tomto případě se osvědčila statistická metoda prostého sběru, shromáždění a analýzy událostí, které se již staly a jejichž vznik byl dán do bezprostřední souvislosti s výkonem služby policistů.

Za využití statistické metody „analýza událostí” byly stanoveny a pojmenovány nejzávažnější rizika v pořadí důležitosti, kterým jsou policisté vystaveni při výkonu služby.

Jedná se o :

1. riziko manipulace se střelnými zbraněmi, které dále subsumuje :
   1. střelná zranění při zákroku proti nebezpečnému pachateli,
   2. střelná zranění při střelecké přípravě tzv. ostrých střelbách,
   3. střelná zranění při manipulaci se služební zbraní,
   4. střelná zranění při nácviku taktiky služebního zákroku,
   5. střelná zranění způsobená náhodným výstřelem při vypadnutí služební zbraně na zem,
2. riziko poranění při výbuchu nástražného výbušného systému,
3. riziko poranění policistů při tělesné přípravě,
4. riziko zranění napadením při služebním zákroku,
5. riziko poranění policisty při dopravní nehodě,
6. riziko poranění nebo usmrcení policisty při dopravních kontrolách a řízení dopravy,
7. riziko posttraumatické zátěžové reakce,
8. riziko nebezpečí úrazů při běžném výkonu služby, které subsumuje poranění menšího rozsahu,
   • lehké a střední poškození kloubů a svalů,
   • vnitřní poranění tupým násilím, stlačením hrudníků, zlomeniny žeber,
   • poranění páteře a míchy pádem na hlavu,
   • poranění břišní stěny a orgánů uložených v krajině břišní,
   • mozkolebeční poranění.