Reforma výzkumu v ČR

Reforma výzkumu v ČR v roce 2009 a  její návaznost na další příslušné dokumenty

V posledních letech celá Evropské unie usiluje o posílení investic do výzkumu, které musí být realizovány podstatně účinnějším způsobem, se záměrem dosažení vytýčeného cíle, čímž je vyrovnaný a udržitelný rozvoj spojený s hospodářským růstem a hospodářskou soutěží a směrem ke zvyšování životní úrovně i zleošování stavu našeho životního prostředí. V rámci Lisabonské strategie je stanoven přechod na znalostní společnost, založenou na vědě, technice a inovacích za přispění rozsáhlejších a lepších investic do výzkumu, aby Evropa uspěla v této oblasti v celosvětovém měřítku. Rovněž Česká republika reaguje na tyto podněty a vypracovala Reformu systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (schválená usnesením vlády č. 287 ze dne 26. března 2008), kde jako svůj prvořadý úkol řeší zvýšení renomé a přitažlivosti našeho státu pro domácí i zahraniční výzkumné pracovníky, a rovněž tak zájem zahraničí o výzkumnou spolupráci s českými týmy a organizacemi, zájem o nákup výzkumu, licencí či know-how u českých organizací. Dále musí vytvořit podmínky podněcující z veřejných prostředků podporované výzkumné organizace k transferu znalostí výzkumu a vývoje do praxe. Reforma musí dále přispět ke zvýšení úspěšnosti českých podniků na mezinárodních trzích se špičkovými výrobky, technologiemi a službami na bázi rychle uplatněných výsledků českého výzkumu.

Reforma spolu s novelizovaným zákonem č. 130/2002 Sb. se má stát výchozím materiálem pro řadu legislativních i nelegislativních změn, které by měly napomoci právě k vytvoření tohoto příznivého prostředí pro výzkum, vývoj a inovace. Do konce roku 2008 vznikaly postupně jednotlivé koncepce výzkumu  a v na začátku roku 2009 proběhla mezirezortní připomínková řízení k návrhu Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací  na léta 2009-2015 (dále jen NP VaVaI), který bude do konce května 2009 předložena vládě.

Pro přípravu návrhu NP VaVaI byly kromě řady zahraničních i domácích dokumentů využity i účelově připravené studie Technologického centra AV ČR:

• Zelená kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR - souhrnný analyticko-koncepční materiál, jehož hlavním cílem bylo posoudit situaci v ČR v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI); zde byla identifikována celá řada slabin v národním inovačním systému ČR, které ve svém důsledku snižují efektivitu výzkumu a vývoje a brání úspěšné realizaci výzkumných poznatků v praxi, a tedy i růstu konkurenceschopnosti ČR založeném na využívání znalostí;
• Bílá kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR – kniha formuluje návrhy a opatření, které by měly vést ke zlepšení národního inovačního systému a ve svém důsledku k naplnění vize formulované v Zelené knize, podle které by se Česká republika začlenila mezi státy s ekonomikou založenou na intenzivním využívání znalostí a poznatků vytvořených výzkumem a vývojem;
• Kniha zahraničních dobrých praxí při realizaci politik výzkumu, vývoje a inovací - třetí dokument, podle kterého byly formulovány aktivity NP VaVaI; hlavním cílem této publikace bylo představit různé přístupy a opatření uplatňované při realizaci politik souvisejících s rozvojem znalostní společnosti v zahraničí a poskytnout tak tvůrcům těchto politik v ČR určitou inspiraci při formulaci dílčích hospodářsko-politických opatření v této oblasti.

Cílem NP VaVaI je vytvořit rámec pro realizaci opatření v této oblasti, stimulujících rozvoj znalostní společnosti, který povede k dalšímu růstu konkurenceschopnosti české ekonomiky a ke zlepšení kvality života obyvatel ČR. Národní politika výzkumu, vývoje a inovací reaguje na nedostatky v oblasti výzkumu a vývoje v ČR, jejichž odstraněním chce přispět k vytvoření prostředí, které bude motivovat jednak k excelentnímu výzkumu a tvorbě nových poznatků využitelných v aplikacích, a zároveň povede k růstu poptávky po výsledcích VaV z aplikační sféry a jejich transformaci do inovačních produktů a služeb. Za tímto účelem se NP VaVaI zaměřuje na devět oblastí, pro které stanovuje dílčí cíle, a soubor navazujících aktivit, které by měly společně k dosažení výše uvedeného cíle přispět. Jednotlivými cíli jsou:

1. zavést strategické řízení VaVaI na všech úrovních,
2. acílit veřejnou podporu VaV na potřeby socio-ekonomického rozvoje,
3. Zvýšit efektivitu systému věřejné podpory VaVaI,
4. Využívat výsledky VaV v inovacích a zlepšit spolupráci veřejného a soukromého sektoru ve VaVaI,
5. Zlepšit zapojení ČR do mezinárodní spolupráce ve VaVaI,
6. Zajistit kvalitní lidské zdroje pro VaVaI,
7. Vytvořit v ČR prostředí stimulující VaVaI,
8. Zajistit účinné vazby na politiky v jiných oblastech,
9. Důsledně hodnotit systém VaVaI.

Ke strategickému řízení politiky VaVaI neoddělitelně patří stanovení prioritních směrů, na které bude kladen důraz při poskytování veřejné podpory výzkumných a inovačních aktivit. Jestliže u základního výzkumu není účelné z úrovně státu stanovovat prioritní oblasti (rozhodnutí o směřování podpory projektů základního výzkumu je vhodnější přenechat samotným výzkumným organizacím), u aplikovaného výzkumu je účelné zacílit veřejnou podporu do oblastí, kde prokazatelně existuje výzkumný, vývojový a technologický potenciál, který je vysoce relevantní pro řešení zásadních problémů společnosti a nabízí možnosti využití v nových výrobcích, technologiích a službách.

V současném systému veřejné podpory VaV resorty vyhlašují tématické programy (Národní programy výzkumu) vycházející z priorit aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací (dosud označovaných jako Dlouhodobé základní směry výzkumu, DZSV), za jejichž přípravu odpovídá Rada pro výzkum a vývoj. Návaznost tématického zaměření programů podpory VaV na tyto priority je však mnohdy formální a podporované aktivity tak často neodráží stanovené prioritní směry českého VaV.

Přestože veřejné výdaje na VaV rostou v ČR rychleji než v ostatních evropských zemích, jejich relativní výše (vzhledem k počtu obyvatel a ekonomické vyspělosti) je ve srovnání s EU stále podprůměrná. Rozdělování finančních prostředků formou institucionální podpory dosud není dostatečně spojeno s hodnocením výsledků výzkumné práce. Důsledkem je nejen nedostatečná kvalita výstupů VaV, která se odráží v nižším počtu vědeckých publikací a jejich citací, v nižším počtu patentů, nových technologií, produktů a služeb, ale i ve slabší motivaci výzkumných pracovníků ke kvalitní výzkumné práci. A to je třeba řešit navrhovanými změnami.

Současný stav Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR v roce 2009 řešil seminář, který se konal 2. dubna 2009 v Bílém domě na Praze 8. V jeho průběhu byla vyzdvižena důležitost výše uvedených materiálů pro vývoj výzkumu a shrnuty připravované změny. Ve svém úvodním vystoupení RNDr. Marek Blažka, sekretář Rady pro výzkum a vývoj a ředitel odboru výzkumu, vývoje a inovací Úřadu vlády ČR, upozornil na změny probíhající v této oblasti od konce roku 2008 a nastínil další vývoj do roku 2015. Mimo představení základních dokumentů se zabýval především změnami ve financování VaVaI, které se týkají jak institucionální, tak účelové podpory. Pro aplikovaný výzkum (návazně i oblast BOZP) byly důležité informace o novém systému programů aplikovaného VaVaI, především o programech Technologické agentury ČR, jejichž zahájení je plánováno od roku 2011 a 2012. Přednášející se věnoval dále změnám v hodnocení výsledků výzkumu a vývoje, které jsou zakotveny v každým rokem schvalované Metodice hodnocení výsledků výzkumu a vývoje. Seminář přinesl mnoho důležitých informací o podpoře mezinárodní spolupráce a průřezových programech v této oblasti, o aktuálních úkolech Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy i změnách chystaných Grantovou agenturou a další odvětvové informace resortů zemědělství a kultury.