Školení řidičů vysokozdvižných vozíků

Který předpis stanoví:

• lhůty pro opakované školení obsluhy (řidičů) manipulačních vysokozdvižných vozíků s vlastním pohonem. Je v současnosti někde stanoveno, že lhůta tohoto opakovaného školení je nejméně 1 x za rok?
• kvalifikační předpoklady na osobu, která provádí školení obsluhy (řidičů) manipulačních vysokozdvižných vozíků s vlastním pohonem.

Vydáním stávající ČSN 26 8805 z července 2000 mj. přestal k 1. 8. 2000 existovat řadu let budovaný jednotný systém výchovy řidičů motorových vozíků, resp. obsluh manipulačních vozíků s vlastním pohonem, jehož součástí byly i termíny opakovaného školení řidičů – obsluh těchto vozíků. V současné době jsou zaměstnavatelé provozující výše citované vozíky v návaznosti na ustanovení § 133 odst. 1 písm. e) a f) zákoníku práce povinni zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně seznámení s riziky, která se týkají jejich práce a pracoviště. V rámci prevence rizik podle ustanovení § 132a odst. 2 a odst. 3 zákoníku práce jsou zaměstnavatelé současně povinni vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění, resp. minimalizaci, mj. i v souvislosti s provozem manipulačních vozíků. Do doby nabytí účinnosti právní úpravy podle ustanovení § 134b odst. 4 zákoníku práce je nutno respektovat následující postup:

V rámci prevence rizik podle ustanovení § 132a zákoníku práce ve vazbě na znění čl. 3.3.2 ČSN 26 8805 je zaměstnavatel v souvislosti s provozem manipulačních vozíků s vlastním pohonem povinen zejména:

1. stanovit rozsah školení z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně rozsahu seznámení se souvisejícími riziky, které vyplývají z provozu vozíků na příslušných pracovištích zaměstnavatele pro získání kvalifikace (kvalifikačních požadavků) obsluh, resp. budoucích obsluh manipulačních vozíků,
2. zajistit proškolení obsluh, resp. budoucích obsluh manipulačních vozíků v rozsahu dle bodu 1,
3. u obsluh manipulačních vozíků stanovit periodu a obsah opakovaného školení včetně periody ověřování znalostí předpisů dle bodu 1,
4. zajistit u obsluh manipulačních vozíků ověřování znalostí předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v periodách dle bodu 3,
5. zajistit přiměřené proškolení dalších zaměstnanců pracovní náplní vázaných na provoz, údržbu, kontroly apod. motorových manipulačních vozíků.

Součástí kvalifikace obsluh manipulačních vozíků s vlastním pohonem by vedle výše uvedených teoretických znalostí měly být i praktické dovednosti v obsluze příslušného vozíku, popřípadě i práce s přídavným zařízením v potřebném rozsahu. Při určování kvalifikačních požadavků je zaměstnavatel povinen vycházet i z průvodní dokumentace – návodu k používání dodávané s každým vozíkem, v dřívějším období podle nařízení vlády č. 170/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v současnosti podle nařízení vlády č. 24/2003 Sb. Tato dokumentace v případě uvedených vozíků, jakož i vyměnitelných přídavných zařízení, musí obsahovat i rozsah požadovaného výcviku obsluhy, ve vazbě kupř. na ustanovení čl. 7.2.2 ČSN EN 1726-1 (26 8809). Při provozu vozíků na pozemních komunikacích nutno respektovat i kvalifikační předpoklady dané dopravními předpisy.

Vydáním stávající ČSN 26 8805 z července 2000 mj. přestal k 1. 8. 2000 existovat řadu let budovaný jednotný systém výchovy řidičů motorových vozíků (bez rozdílu), resp. obsluh manipulačních vozíků s vlastním pohonem, jehož součástí byly i požadavky na instruktora – školitele řidičů motorových vozíků. V současné době zaměstnavatel provozující manipulační vozík s vlastním pohonem – provozovatel má možnost zajistit proškolení jeho řidiče - obsluhy, resp. budoucího řidiče:

1. interní formou – vlastními silami, a to buď přímo (osobně), je-li sám dostatečně kvalifikován, nebo prostřednictvím pověřeného kvalifikovaného zaměstnance,
2. externí formou – prostřednictvím kvalifikovaného školitele – např. instruktora řidičů motorových vozíků, a to jak s osvědčením podle dřívější praxe, tak s certifikátem vydávaným v současné době příslušným akreditovaným certifikačním orgánem.

Nutno zdůraznit, že v obou případech za kvalitu provedeného školení zodpovídá podle ustanovení § 133 odst. 1 písm. e) zákoníku práce příslušný zaměstnavatel se všemi z toho vyplývajícími důsledky.

Ing. Antonín Dušátko