Problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v lesnictví

Vstup České republiky do EU přinesl celou řadu změn v životě společnosti, včetně změn v legislativě týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Postupně byl dokončen proces harmonizace předpisů a v návaznosti na to došlo k nutnosti změny ve vnímání těchto nově koncipovaných právních předpisů ze strany veřejnosti.

Byly zrušeny staré normativní předpisy a jsou nahrazovány novými, které jsou značně obecnější a dávají prostor pro určitou flexibilitu.

Aplikace nových předpisů však na druhé straně přináší v řadě případů určité vakuum pro nastavení pravidel pro určité úkony při těžebních pracích a dalších navazujících činnostech v lesnictví. Tato skutečnost pak přináší zvýšené požadavky na příslušné vedoucí a odpovědné zaměstnance za řízení jednotlivých činností v lesním porostu, zejména pak v případech,  kdy se práce provádí za účasti více samostatných podnikajících osob nebo v obtížném terénu. Mimořádné nároky pak klade na řízení práce při likvidaci různých kalamit a polomů v horských oblastech.

Jako příklad určitých potíží při aplikaci platného právního předpisu může být dle mého názoru  uveden bod 12 v části II.  a bod 3 v části IV. přílohy k nařízení vlády  č.  28/2002 Sb., kde je mimo jiné uvedeno, že při kácení stromů se v ohroženém prostoru nesmí nacházet fyzické osoby, které v ohroženém prostoru nekonají práci. Rovněž při spouštění výřezů ze svahu, se v ohroženém prostoru nesmí nacházet, kromě zaměstnanců vykonávajících zde práci, jiné fyzické osoby. Tzn., že se v uvedených ohrožených prostorech mohou nacházet jen fyzické osoby či zaměstnanci, kteří v nich práci konají.  Tento fakt přináší vysokou odpovědnost pověřené osoby za koordinaci a řízení jednotlivých úkonů těžební práce tak, aby nedošlo k ohrožení života osob provádějících tyto práce. V praxi se pak velmi často setkáváme s podceňováním tohoto rizika a tito tzv. odborníci si nepřipouští ohrožení v důsledku nečekané změny směru pádu stromu poryvem větru či jiným předpokládatelným vlivem.

Vzhledem k tomuto uvedenému dílčímu nedostatku je nutné, aby osoba odpovědná za dodržování předpisů BOZP na svém stupni řízení a v rozsahu svých funkčních povinností byla:

  • odborně způsobilá vyhledat rizika v těžebních pracích, zjistit jejich příčiny a zdroje, přijmout opatření k jejich odstranění a informovat o nich  zaměstnance a ostatní osoby, které s  riziky přicházejí do styku tak, aby byla  zajištěna  jejich bezpečnost. Při zajišťování plnění úkolů v prevenci rizik  je odpovědná osoba povinna dodržovat ustanovení § 9,  se zřetelem  na odst. 2 a 3 zákona č. 309/2006 Sb.;
  • schopna na základě vyhodnocení rizik zpracovat seznam potřebných osobních ochranných pracovních pomůcek (OOPP), mycích, čistících a desinfekčních prostředků pro zaměstnance;
  • schopna stanovit podle konkrétních podmínek technologické a pracovní postupy výroby, místní provozní či jiné předpisy  a zásady bezpečné práce.
    Při tvorbě technologických nebo pracovních postupů či jiných vnitřních předpisů je dle našich zkušeností vhodné využívat Pravidla Ministerstva lesního a vodního a dřevařského průmyslu ČSR č.j. 336/OKOŘ/89, popř. některá ustanovení již sice zrušených, nicméně z pohledu praxe použitelných a velmi vhodných předpisů a vyhlášky ČÚBP č. 42/1985 Sb.

Při zadávání práce pak je zaměstnavatel nebo zadavatel práce povinen seznámit zaměstnance nebo zhotovitele:

  • s bezpečným technologickým postupem práce;
  • se zvláštnostmi a riziky zadaného pracoviště – těžebního místa;
  • s traumatologickým plánem první pomoci vztahujícím se k zadanému pracovišti;
  • se zákazem či podmínkami osamocené práce, přerušením práce atd.: Tam, kde se používají mechanizační prostředky a přenosné motorové nářadí, nesmí zaměstnanec nebo zhotovitel pracovat osamoceně, bez zajištění soustavného dohledu, a  je povinen  přerušit práci, pokud v ní nemůže pokračovat bezpečným způsobem. O přerušení práce jsou povinni zaměstnanci informovat své nadřízené a zhotovitelé musí o přerušení práce informovat zadavatele práce.

Zkušenosti z výkonu kontrolní činnosti v rámci Oblastního inspektorátu práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj pak ukazují na velmi pozitivní přístup lesnických subjektů k procesu řízení a zajištění BOZP. Toto se projevuje v tom, že tito zaměstnavatelé si zpracovávají vlastní vnitřní směrnice, které jsou z naší strany shledávány jako velmi přínosné.

Např. LESY ČESKÉ REPUBLIKY, s. p., již koncem roku 2003 vydaly velmi zdařilou příručku s názvem „Pracovní postupy a zásady bezpečné práce při lesnických činnostech“, ve které autor publikace vypracoval pracovní postupy a zásady bezpečné práce pro všechny základní práce v lese, včetně práce s motorovým jamkovačem, práce s chemickými přípravky a práce ve výškách na stojících stromech. Pro Vojenské lesy a statky ČR, s. p., byla v témže roce  zpracována „Směrnice k organizaci práce a pracovních postupů při práci v lese“.

Závěrem je nutno poděkovat všem zkušeným lesníkům, kteří nedovolí zhotovitelům  práce, zvláště pak z řad dřevorubců – fyzických osob, aby porušovali při své práci předpisy BOZP, a tím chrání jejich zdraví a životy. 

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail