Vstup České republiky do EU přinesl celou řadu změn v životě společnosti, včetně změn v legislativě týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Postupně byl dokončen proces harmonizace předpisů a v návaznosti na to došlo k nutnosti změny ve vnímání těchto nově koncipovaných právních předpisů ze strany veřejnosti.
Byly zrušeny staré normativní předpisy a jsou nahrazovány novými, které jsou značně obecnější a dávají prostor pro určitou flexibilitu.
Aplikace nových předpisů však na druhé straně přináší v řadě případů určité vakuum pro nastavení pravidel pro určité úkony při těžebních pracích a dalších navazujících činnostech v lesnictví. Tato skutečnost pak přináší zvýšené požadavky na příslušné vedoucí a odpovědné zaměstnance za řízení jednotlivých činností v lesním porostu, zejména pak v případech, kdy se práce provádí za účasti více samostatných podnikajících osob nebo v obtížném terénu. Mimořádné nároky pak klade na řízení práce při likvidaci různých kalamit a polomů v horských oblastech.
Jako příklad určitých potíží při aplikaci platného právního předpisu může být dle mého názoru uveden bod 12 v části II. a bod 3 v části IV. přílohy k nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kde je mimo jiné uvedeno, že při kácení stromů se v ohroženém prostoru nesmí nacházet fyzické osoby, které v ohroženém prostoru nekonají práci. Rovněž při spouštění výřezů ze svahu, se v ohroženém prostoru nesmí nacházet, kromě zaměstnanců vykonávajících zde práci, jiné fyzické osoby. Tzn., že se v uvedených ohrožených prostorech mohou nacházet jen fyzické osoby či zaměstnanci, kteří v nich práci konají. Tento fakt přináší vysokou odpovědnost pověřené osoby za koordinaci a řízení jednotlivých úkonů těžební práce tak, aby nedošlo k ohrožení života osob provádějících tyto práce. V praxi se pak velmi často setkáváme s podceňováním tohoto rizika a tito tzv. odborníci si nepřipouští ohrožení v důsledku nečekané změny směru pádu stromu poryvem větru či jiným předpokládatelným vlivem.
Vzhledem k tomuto uvedenému dílčímu nedostatku je nutné, aby osoba odpovědná za dodržování předpisů BOZP na svém stupni řízení a v rozsahu svých funkčních povinností byla:
Při zadávání práce pak je zaměstnavatel nebo zadavatel práce povinen seznámit zaměstnance nebo zhotovitele:
Zkušenosti z výkonu kontrolní činnosti v rámci Oblastního inspektorátu práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj pak ukazují na velmi pozitivní přístup lesnických subjektů k procesu řízení a zajištění BOZP. Toto se projevuje v tom, že tito zaměstnavatelé si zpracovávají vlastní vnitřní směrnice, které jsou z naší strany shledávány jako velmi přínosné.
Např. LESY ČESKÉ REPUBLIKY, s. p., již koncem roku 2003 vydaly velmi zdařilou příručku s názvem „Pracovní postupy a zásady bezpečné práce při lesnických činnostech“, ve které autor publikace vypracoval pracovní postupy a zásady bezpečné práce pro všechny základní práce v lese, včetně práce s motorovým jamkovačem, práce s chemickými přípravky a práce ve výškách na stojících stromech. Pro Vojenské lesy a statky ČR, s. p., byla v témže roce zpracována „Směrnice k organizaci práce a pracovních postupů při práci v lese“.
Závěrem je nutno poděkovat všem zkušeným lesníkům, kteří nedovolí zhotovitelům práce, zvláště pak z řad dřevorubců – fyzických osob, aby porušovali při své práci předpisy BOZP, a tím chrání jejich zdraví a životy.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.