V jednom časopise jsem se dočetla, že za dobu rehabilitace ve zdravotnickém zařízení, kterou zaměstnanci předepíše lékař, nepřísluší náhrada mzdy podle přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Jelikož jsem o tomto nikdy neslyšela a ze zákona není zřejmé, co je a není vyšetření a ošetření, prosila bych o vysvětlení, jak to vlastně je.
Nejste první, koho tento výklad zarazil. Těch dotazů byla skutečně v poslední době celá řada. Takže k Vašemu dotazu: Zásadně nelze a priori tvrdit, že rehabilitaci nelze považovat za vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení. Záleží na tom, zda li je rehabilitace poskytována zdravotnickým zařízením nebo jestli se jedná o rehabilitace poskytované různými masážními centry (thajské masáže apod.).
Pod pojmem rehabilitace, pokud je používán v oblasti zdravotnictví, se chápe péče o pacienta, která následuje po péči akutní, kdy je pacient z hlediska medicíny ve stabilizovaném stavu a další operační zákroky či jiné výrazné zásahy do organizmu již nejsou zapotřebí, nicméně organismus pacienta se stále vzpamatovává z posttraumatického šoku a běžné funkce těla nefungují tak, jak mají. Rehabilitace se zaměřuje především na pohybová ústrojí, na schopnost obnovení jejich normálního fungování u pacienta – pokud je to vzhledem k jeho individuálnímu zdravotnímu stavu možné. Rehabilitace může být lůžková nebo ambulantní. Rehabilitace zahrnuje v současné době řadu léčebných postupů, z nichž základní je fyzioterapie – zjednodušeně řečeno cvičení pacienta s odborným vedením lékaře a zdravotnického personálu. Kromě fyzioterapie zahrnuje rehabilitace masáže, elektroléčbu, vodoléčbu, léčbu za pomoci laseru, reflexní terapii či akupunkturu – zvolené prostředky závisí na rozhodnutí lékaře a možnostech daného zdravotnického zařízení. Proto nelze tvrdit, že rehabilitace není ošetření poskytované zdravotnickým zařízením.
Stejný postup je třeba volit u logopedie. Logopedie byla sice historicky u nás považována za disciplínu pedagogickou, ale nyní podle zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), platí, že úspěšným ukončením specializačního vzdělávání atestační zkouškou získává zdravotnický pracovník specializovanou způsobilost k výkonu specializovaných činností příslušného zdravotnického povolání a psycholog a logoped odbornou a současně specializovanou způsobilost k výkonu příslušného zdravotnického povolání. Takže logoped je dnes považován za nelékařské zdravotnické povolání.
Podle zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, tvoří soustavu zdravotnických zařízení zdravotnická zařízení státu, obcí, fyzických a právnických osob. Zdravotnická zařízení se tedy člení na státní a nestátní. Státní jsou zřizována státem, resp. Ministerstvem zdravotnictví a nestátní jsou zřizována obcemi, fyzickými a právnickými osobami. Podle zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotních zařízeních platí zásada, že oprávnění k provozování nestátního zařízení vzniká rozhodnutím o registraci krajského úřadu příslušného podle místa provozování nestátního zařízení. Oprávnění k provozování nestátního zařízení, jehož provozovatelem je v hlavním městě Praze fyzická osoba nebo jiná právnická osoba než městská část nebo hlavní město Praha, vzniká rozhodnutím o registraci obvodním úřadem. Oprávnění k provozování nestátního zařízení, jehož provozovatelem je v hlavním městě Praze městská část, vzniká rozhodnutím o registraci Magistrátním úřadem hlavního města Prahy. Oprávnění k provozování nestátního zařízení, jehož provozovatelem je hlavní město Praha, vzniká rozhodnutím o registraci ministerstvem zdravotnictví České republiky. Podle zákona č. 20/1966 Sb. existuje tzv. Národní zdravotnický informační systém, který mimo jiné obsahuje část nazvanou Registr lékařů, zubních lékařů a farmaceutů. V tomto registru jsou zpracovávány osobní údaje potřebné pro identifikaci lékaře, zubního lékaře, farmaceuta (rodné číslo, titul), údaje o vzdělání a specializaci, údaje potřebné pro identifikaci zdravotnického zařízení, k němuž má lékař, zubní lékař nebo farmaceut pracovní nebo obdobný poměr (identifikační číslo organizace, název oddělení) a úvazek. Uvedené údaje poskytují též lékaři, zubní lékaři a farmaceuti, kteří poskytují zdravotní péči vlastním jménem na základě registrace podle zvláštního právního předpisu.
Správcem tohoto systému je Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (www.úzis.cz), na jehož webových stránkách je k disposici Registr zdravotnických zařízení, který poskytuje aktuální informace o struktuře sítě zdravotnických zařízení a profilu poskytované zdravotní péče na zvoleném území. Poskytuje informace o všech státních i nestátních zdravotnických zařízeních, která získala registraci a jejich detašovaných pracovištích z hlediska druhu zařízení, zřizovatele a oboru poskytované zdravotní péče a slouží pro aktuální informovanost veřejnosti o změnách ve struktuře sítě zdravotnických zařízení a umožňuje vyhledat konkrétní zdravotnické zařízení.
Takže v konkrétním případě je třeba se rozhodnout, jestli se jedná o zdravotnické zařízení, které poskytuje léčbu nebo rehabilitaci nebo pouze o masáže prováděné nějakým fitcentrem apod. a na základě toho určit, jestli se jedná o překážku v práci na straně zaměstnance nebo ne. Tento výklad je starý, platí snad z dob ještě před účinností starého zákoníku práce a nic se na něm v poslední době nebo v souvislosti s přijetím nového zákoníku práce č. 262/2006 Sb. neměnilo.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.
Komentáře
Dobrý den !
Re: Různé přístupy
per longum et latum