Každoroční statistika pracovní úrazovosti z hlediska krajů a odvětvových kategorií ekonomických činností. Srovnání s roky 1993-2001.
Podrobný statistický přehled o vývoji pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti v České republice v roce 2002, je uveden na BOZPinfo.cz v rubrice Statistiky
V roce 2002 bylo v České republice hlášeno celkem 90 867 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy z počtu 4 466 699 nemocensky pojištěných zaměstnanců. Hlášené a evidované pracovní úrazy měly za následek 3 788 076 kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Je potěšitelné, že ve srovnání s rokem 2001 došlo ke snížení počtu pracovních úrazů o 2413 případů, tj. o 2,59 % (graf č. 1).
Celkem 88 523 případů pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Z toho ve 21 736 případech byly déle než 3 dny práce neschopné ženy. Bez následné pracovní neschopnosti bylo v roce 2002 vykázáno celkem 28 451 případů pracovních úrazů, z toho v 7 034 případech u žen. Z hlášených pracovních úrazů bylo 22 300, tj. téměř 25 % pracovních úrazů, způsobeno ženám a 179 úrazů, tj. téměř 0,2 %, mladistvým zaměstnancům.
Při zmíněném snížení počtu pracovních úrazů nedošlo k výrazné změně hodnoty ukazatele četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců, i když tento ukazatel nepatrně klesl z hodnoty 2,08 na hodnotu 2,03, to znamená snížení zhruba o 2,5 %.
Smutným faktem je, že v roce 2002 stoupla oproti loňskému roku průměrná délka trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz z hodnoty 40,61 kalendářního dne na hodnotu 41,69, tedy o 1,08 kalendářního dne. Vzestupný trend v této oblasti je alarmující. Od roku 1990 do roku 2002 vzrostla hodnota ukazatele z 21,9 kalendářního dne na dnešních 41,69 kalendářního dne. To představuje nárůst o téměř 87 %. V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno průměrně 10 378 zaměstnanců.
V grafu č. 2 je patrný trend monotónně rostoucích hodnot ukazatele průměrné délky trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v intervalu posledních desíti let.
V roce 2002 byla již územní působnost jednotlivých inspektorátů bezpečnosti práce uvedena do souladu s mezinárodní územní klasifikací CZ-NUTS (La Nomenclature des Unités Territoliales Statistiques).
Ze čtrnácti krajů České republiky vznikla téměř polovina pracovních úrazů (49,7 %) v pouhé třetině krajů: na území hl. m. Prahy (11,5 %), ve Středočeském kraji (10,5 %), v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji (oba shodně 9,8 %) a v Jihočeském kraji (8,1 %).
Nejméně pracovních úrazů vykázal Karlovarský kraj (2,7 %), Liberecký kraj (4,5 %), Olomoucký kraj (5,3 %) a Pardubickým a Zlínským krajem (oba shodně 5,4 %).
Při nepatrném snížení počtu případů pracovních úrazů oproti roku 2001 došlo v územních působnostech jednotlivých inspektorátů bezpečnosti práce současně ke snížení hodnot ukazatelů četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců. Nejvýraznější snížení vykazuje IBP pro Jihomoravský a Zlínský kraj (z 2,52 na 1,45), Plzeňský a Karlovarský kraj (z 2,79 na 2,65). V oblasti působnosti ostatních IBP došlo ke snížení hodnot ukazatele o pouhé setiny.
Nejnižší hodnoty ukazatele četnosti případů na 100 pojištěnců jsou již delší čas zaznamenávány v územních působnostech IBP pro hl. m. Prahu (v roce 2002 to bylo 1,21), IBP pro Jihomoravský a Zlínský kraj (1,87) a IBP Moravskoslezský a Olomoucký kraj (1,92).
Sledován byl rovněž vývoj hodnot ukazatelů pracovních úrazů v jednotlivých odvětvových kategoriích ekonomických činností (OKEČ).
Nejvíce pracovních úrazů trvale vzniká v podnicích z kategorie Zpracovatelský průmysl, tato kategorie zahrnuje zároveň téměř 24 % pojištěnců. Pomineme-li pojištěnce, u nichž nebyla zjištěna odvětvová ekonomická činnost (1,3 mil. pojištěnců), potom tento podíl představuje 34 % pojištěnců s identifikovanými kategoriemi OKEČ.
Se značným odstupem za touto kategorií následují dvě kategorie s blízkými hodnotami počtu případů pracovních úrazů, kategorie Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství a kategorie Stavebnictví. Obě kategorie též zahrnují zhruba stejný počet pojištěnců (3,4 % a 3,6 %).
Velmi podobná situace byla v kategorii Doprava, skladování a spoje a kategorii Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží.
Další skupinu tvoří dvě kategorie, kategorie Dobývání nerostných surovin, u níž je patrný trend razantního poklesu hodnot ukazatele počtu případů pracovních úrazů v čase a kategorie Zdravotnictví, veterinární a sociální služby, v níž se hodnoty tohoto ukazatele v čase mírně zvedají.
Potěšitelnou skutečností je výrazný pokles ukazatele počtu pracovních úrazů u kategorií Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody a Pohostinství a ubytování, které z vybraných kategorií OKEČ vykazují v posledních čtyřech létech nejnižší hodnoty tohoto ukazatele.
Podkladem k informacím o zdrojích pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2002, byla zpracovaná data o pracovních úrazech pořízených inspektoráty bezpečnosti práce a uložených v bázi dat ČÚBP. Soubor dat z roku 2002 obsahoval data připravená ze 70 276 záznamů o úrazu, které inspektorátům zaslaly podniky podléhající dozoru systému ČÚBP. Tento soubor zahrnuje 78,8 % záznamů o úrazu, které měly být inspektorátům BP zaslány podle již platného nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. Zpracovaný vzorek a z něj odvozené relativní četnosti jsou pro část podniků, které podléhají dozoru systému ČÚBP, proto dostatečně reprezentativní.
ZDROJ:
Svoboda, Z. Pracovní úrazovost v ČR v roce 2002. Zpravodaj ČÚBP č. 3 (2003), s. 1 a 4.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.