Pracovní úrazovost v České republice v roce 2010

7 Příčiny pracovních úrazů

7 Příčiny pracovních úrazů

Příčiny pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny

Nejčastější příčinou těchto pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2010 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 77,7 % případů.

Na druhém místě byly označeny „Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce“ (9,0 %).

Jako třetí nejčastější příčinou bylo označeno „Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště)“ (3,6 %). Údaje jsou uvedeny v tabulce č. 7.1.

Mezi další významné příčiny podle jejich podílu na všech příčinách náleží:
“Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednání druhých osob)“ – 2,7 %,
„Ohrožení zvířaty a přírodními živly“ – 2,3 %,
„Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ – 1,8 %.
Ostatní příčiny se na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny podílejí méně než 1,8 %. U 0,3 % těchto pracovních úrazů nebyla příčina zjištěna.

Představu o příčinách pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny dále poskytují údaje zpracované podle metodiky evropské statistiky, které přinášejí informaci, k jaké došlo odchylce od normálního průběhu pracovní činnosti, jejímž důsledkem byl tento pracovní úraz (tab. č. 7.2 a 7.3). Tyto údaje jsou k dispozici ze zpracování za roky 2003 - 2009, lze však předpokládat, že se zjištěné údaje v posledních po sobě jdoucích letech výrazně neliší. Významnější změny se mohou očekávat až v delším časovém rozmezí.

Nejčastější nežádoucí událostí v roce 2009 byla zjištěna „Neovladatelnost - ztráta kontroly (částečná nebo úplná): strojů, dopravních a manipulačních prostředků, ručního nářadí, předmětů, zvířat“ (32,9 %), přičemž se nejčastěji jednalo o ztrátu kontroly nad manipulovanými předměty (10,9 %), nad ručním nářadím, popř. jím opracovávaným materiálem (10,5 %), nebo nad strojem (5,3 %).

Z podrobného členění nežádoucích událostí vyplývá, že dalšími velmi častými nežádoucími událostmi byla uklouznutí nebo klopýtnutí s pádem (15,5 %), nekoordinované pohyby, rušivé, nevhodné jednání (11,5 %) a špatné došlápnutí bez pádu (10,9 %). Součet těchto šesti nejčastějších podskupin nežádoucích událostí, při kterých byl úraz způsoben různými typy ztráty kontroly, špatným došlápnutím, pádem a nekoordinovanými pohyby činil 64,6 % případu z celku.

U této skupiny pracovních úrazů, které tvoří převážnou většinu, je nutno hledat příčiny spíše v úrovni pracovního prostředí, pracovních podmínek, uspořádání pracovišť, v úrovni pracovní pohody nebo stresu, v organizaci práce a celkové úrovni řízení bezpečnosti práce v podniku. Prevenci úrazů je třeba zaměřit na systémové změny, které postihnou i nejčastěji uváděné příčiny („Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ a „Nedostatky osobních předpokladů…“), které se podílí na vzniku pracovních úrazů v 86,7 % případů.

U 12,2 % nežádoucích událostí lze konkrétněji určit, jaká ustanovení bezpečnostních předpisů byla pravděpodobně porušena a jaká konkrétní organizační, technická nebo výchovná opatření by měl zaměstnavatel přijímat, popřípadě na co by se měly zaměřit kontroly bezpečnosti práce, aby bylo riziko odstraněno nebo minimalizováno u jeho zdroje. Jsou to úrazy vzniklé vlivem bezprostředních příčin, např. elektrickým proudem, požárem, výbuchem, destrukcí materiálu, technickou závadou, únikem látek, napadením, apod.

Příčiny smrtelných pracovních úrazů

Nejčastější příčinou u smrtelných pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2010 bylo „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (26,7 %), potom „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ (19,3 %). U 11,1 % případů příčina nebyla zjištěna, zpravidla z důvodu dosud probíhajícího šetření. Dále pak “Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednání druhých osob)“, zde se jednalo převážně o dopravní nehody. Tato příčina byla uvedena u 9,6 % případů. Také „Nesprávná organizace práce“ byla jako příčina uvedena v 9,6 % případů.

Příčiny závažných pracovních úrazů

Nejčastější příčinou závažných pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2010 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 47,1 % případů. Na druhém místě bylo „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (11,7 %). Jako třetí byly označeny „Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce“ (8,7 %). Dále to bylo “Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednání druhých osob)“ 7,2 % a „Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště)“ (5,7 %).

Podstatnější informace o příčinách pracovních úrazů přinášejí údaje o porušených předpisech, které byly v souvislosti s pracovním úrazem porušeny. Tyto informace poskytují data o smrtelných pracovních úrazech, které zpravidla vyplývají z nezávislého šetření pracovních úrazů prováděného OIP a OBÚ. Příčiny a porušené předpisy u smrtelných pracovních úrazů způsobených dopravními nehodami šetří policie.

Nejčastěji porušené předpisy v uplynulých letech:

• zákon č. 262/2006 Sb., (zákoník práce),
• zákon č. 361/2000 Sb., (silniční zákon),
• zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky BOZP,
• nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky a do hloubky,
• nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí,
• nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP na staveništích,
• vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí a č. 26/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu,
• nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci,
• vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích.