Díky narůstajícímu objemu dopravy, zvyšujícímu se počtu vozidel na komunikacích i rizikovému chování některých řidičů často vysílá zaměstnavatel zaměstnance do nebezpečného prostoru, který prakticky nemůže ovlivnit. Pracovní úrazy, ke kterým dochází při dopravních nehodách, tvoří zvláštní oblast pracovní úrazovosti, proto je jim věnováno samostatné Téma týdne.
Dopravní nehoda jako příčina pracovního úrazu
Pracovní úrazy, ke kterým dochází při dopravních nehodách, tvoří zvláštní oblast pracovní úrazovosti. Je to dáno zejména specifickým postavením zaměstnavatele, který je sice podle zákoníku práce povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika ohrožení jejich života a zdraví, pokud se však jedná o pohyb nebo jízdu zaměstnance na pozemních komunikacích, jsou možnosti zaměstnavatele ovlivňovat pracovní rizika poněkud omezené.
Zvláště v posledním období – díky narůstajícímu objemu dopravy, zvyšujícímu se počtu vozidel na komunikacích i rizikovému chování některých řidičů – vysílá zaměstnavatel s tímto vědomím zaměstnance do nebezpečného prostoru, který prakticky nemůže ovlivnit. Zaměstnavatel je v tomto ohledu z velké míry „závislý“ na vnějších opatřeních a účinnosti jejich prosazování.
Informace o příčinách a okolnostech pracovních úrazů při dopravních nehodách jsou navíc poměrně kusé. Dopravní nehody vyšetřuje dopravní policie, která rozlišuje, zda k úrazu došlo při výkonu práce zraněného pouze u závažných případů. Zaměstnavatel se při popisu příčin a okolností úrazu do záznamu o úrazu často omezí jen na stručné konstatování, že k úrazu došlo při dopravní nehodě.
Vývoj ovlivňuje legislativa
Počet pracovních úrazů při dopravních nehodách v jednotlivých skupinách závažnosti v posledních letech klesá. Rozhodujícím ukazatelem je vývoj závažných případů. Počet smrtelných pracovních úrazů, ke kterým došlo při dopravních nehodách, poklesl za období 1997 až 2006 o polovinu. Rovněž počet těžkých pracovních úrazů v posledním období klesá. Nicméně smrtelné pracovní úrazy v důsledku dopravních nehod tvořily v roce 2006 téměř třetinu z celkového počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR.
Největší meziroční poklesy počtu smrtelných pracovních nebo nepracovních úrazů při dopravních nehodách byly zaznamenány v letech 1998, 2001, 2003 a 2006. Pokles smrtelných úrazů lze v těchto letech přičíst legislativním opatřením, omezujícím např. maximální povolenou rychlost v obcích na 50 km/hod.
V roce 2001 vstoupil v platnost zákon č. 361/ 2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, upravující např. povinnosti řidiče k zajištění bezpečnosti chodců. Pokles počtu úrazů v roce 2003 byl patrně ovlivněn přijetím zákona č. 475/2001 Sb., který upravuje pracovní dobu a odpočinek řidičů. Další výrazný pokles počtu pracovních i nepracovních úrazů při dopravních nehodách byl zaznamenán v roce 2006 jako důsledek zavedení bodového systému a celkového zpřísnění pravidel provozu na pozemních komunikacích prostřednictvím „silničního zákona“.
Pracovní úrazy při dopravních nehodách v číslech
V roce 2006 došlo při dopravních nehodách v ČR k 46 smrtelným pracovním úrazům, což činí 4,8 % z celkového počtu 956 případů smrtelných úrazů při dopravních nehodách v ČR. V roce 2006 došlo v ČR k 152 smrtelným pracovním úrazům (SPÚ); počet smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách se na tomto počtu podílí téměř jednou třetinou (30,3 %). Tento podíl se za posledních 10 let významně neměnil.
Počet SPÚ při dopravních nehodách klesl za posledních 10 let z 93 případů v roce 1997 na 46 případů v roce 2006, tj. více než o polovinu.
Počet ohlášených pracovních úrazů při dopravních nehodách s pracovní neschopností delší než 3 dny (PÚ>3) tvoří v posledních letech necelé 2 % z celkového počtu těchto úrazů. V roce 2005 bylo takto identifi kováno 1154 případů, což činí 1,4 % z celkového počtu těchto úrazů. Počet „těžkých“ pracovních úrazů (TPÚ) při dopravních nehodách (s hospitalizací delší než 5 dnů) v roce 2005 činil 154 případů, což činí 13,9 % z celkového počtu těžkých pracovních úrazů. Podíl pracovních úrazů při dopravních nehodách na celkovém počtu pracovních úrazů roste s kategorií závažnosti úrazu (PÚ>3: 1,4 %, TPÚ: 13,9 %, SPÚ: 35,0 % v roce 2005).
Nejčastěji postiženými jsou řidiči motorových vozidel, z nich pak skupina řidičů nákladních automobilů a tahačů. Legislativní opatření se pozitivně podílejí na vývoji pracovní úrazovosti při dopravních nehodách.
Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách v ČR
|
1997 |
1998 |
1999 |
2000 |
2001 |
2002 |
2003 |
2004 |
2005 |
2006 |
smrtelné úrazy (SÚ) při dopravních nehodách |
1411 |
1204 |
1322 |
1336 |
1219 |
1314 |
1319 |
1214 |
1127 |
956 |
smrtelné pracovní úrazy celkem (SPÚ) |
296 |
240 |
200 |
223 |
231 |
206 |
199 |
185 |
163 |
152 |
z toho: SPÚ při dopravních nehodách |
93 |
60 |
76 |
77 |
74 |
76 |
51 |
53 |
57 |
46 |
index vývoje počtu SPÚ při dopravních |
100,0 |
64,5 |
81,7 |
82,8 |
79,6 |
81,7 |
54,8 |
57,0 |
61,3 |
49,5 |
podíl SPÚ na SÚ při dopravních nehodách (%) |
6,6 |
5,0 |
5,7 |
5,8 |
6,1 |
5,8 |
3,9 |
4,4 |
5,1 |
4,8 |
podíl SPÚ při dopravních nehodách |
31,4 |
25,0 |
38,0 |
34,5 |
32,0 |
36,9 |
25,6 |
28,6 |
35,0 |
30,3 |
Zdroj: Policie ČR, VÚBP, v.v.i.
2002 | 2003 | 2004 | 2005 | |
těžké pracovní úrazy při dopravních nehodách | 142 | 207 | 181 | 154 |
pracovní úrazy při dopravních nehodách s pracovní neschopností delší než 3 dny | 1388 | 1366 | 1286 | 1154 |
Zdroj: SÚIP
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.