Pracovní podmínky těhotných žen

Pracovní právo ČR poskytuje zvýšenou ochranu pracujícím ženám, včetně žen těhotných, a vytváří zvláštní pracovní podmínky pro pracující ženy. Zohledňuje především dvě základní hlediska pohledu:

• hledisko biologické, které respektuje obecný fakt, že ženy jsou citlivější vůči některým druhům prací případně pracovišť
• hledisko společenské, respektující mateřskou funkci ženy, která znamená, že v určitých fázích života vykonává žena mimo povinností vyplývající z pracovního poměru i povinnosti související s péčí o děti a rodinu

Zvýšená ochrana ženy v pracovním procesu je vyjádřena zákazy některých prací uvedených jednak přímo v zákoníku práce (práce pod zemí při těžbě nerostů, ražení tunelů a štol s výjimkou žen, které vykonávají odpovědné a řídící funkce a nekonají přitom manuální práci, zdravotnické a sociální služby, provozní praxi při studiu, práce nikoli manuální, které je nutno občas konat pod zemí, zejména práce spojené s dozorčí, kontrolní nebo studijní činností), tak v souvisejících vyhláškách.

Ženy nesmějí být též zaměstnávány pracemi, které ohrožují jejich mateřství. Těhotná žena nesmí být zaměstnávána též pracemi, které podle lékařského posudku ohrožují její těhotenství ze zdravotních příčin tkvících v její osobě. To platí obdobně o ženě, která kojí a matce do konce devátého měsíce po porodu.
 
Všechny práce, které nesmějí  ženy a těhotné ženy do konce devátého měsíce v pracovním procesu vykonávat stanoví vyhláška č. 288/ 2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolaní. Těhotným ženám jsou zakázány práce v prostředí, v němž je tlak vzduchu vyšší než okolní atmosférický tlak o více než 20 kPa, v prostředí, v němž je koncentrace kyslíku v ovzduší nižší než 20 % objemových, vyžadující používání izolačních dýchacích přístrojů, spojené s fyzickou zátěží neúměrnou vzhledem ke změnám organizmu v těhotenství, vykonávané velkými svalovými skupinami s převažující dynamickou složkou svalové práce, spojené s přepravou břemen pomocí manipulace s jednoduchými bezmotorovými prostředky, spojené se zvedáním a přenášením břemen, spojené s opakovaným zaujímáním podmíněně přijatelných nebo nepřijatelných pracovních poloh, kterými jsou například hluboký předklon, poloha vkleče, vleže, ve vypjatém stoji na špičkách, s rukama nad hlavou a dále práce spojené s opakovaným otáčením trupu o více než 10 stupňů spojené s tlakem na břicho, v pracovních polohách bez možnosti jejich střídání, trvale vykonávané vsedě nebo vstoje, vykonávané ve vnuceném pracovním tempu, spojené s psychickou zátěží, spojené s expozicí hluku při nichž by mohly být vystaveny rázům, spojené s expozicí vibracím.Fyzická zátěž, hluk a vibrace nesmí překročit stanovené limity.

Dále jsou to práce při nichž dochází za běžných pracovních podmínek ke značnému znečištění kůže minerálními oleji, s karcinogeny a mutageny a při pracovních procesech s rizikem chemické karcinogenity, s vybranými chemickými látkami a chemickými přípravky, s pracemi jež jsou spojené s expozicí olovu a jeho ionizovaným sloučeninám, při výrobě léčiv a veterinárních přípravků, obsahujících hormony, antibiotika a jiné biologicky vysoce účinné látky, pokud nelze na podkladě podrobného vyhodnocení expozice a rizika vyloučit, že nedojde za předvídatelných podmínek k poškození zdraví těhotné ženy nebo plodu, při výrobě cytostatik, jejich přípravě k injekční aplikaci, při jejím provádění a při ošetřování pacientů léčených cytostatiky, spojené s expozicí rtuti, oxidu uhelnatému a jiných chemických látek, v kontrolovaných pásmech pracovišť se zdroji ionizujícího záření, kde podmínky práce nezajišťují pro plod stejný stupeň radiační ochrany jako pro každého občana, práce spojené s expozicí viru rubeoly nebo původci toxoplasmosy a práce spojené s expozicí jiným biologickým činitelem, pokud nelze u těhotné ženy prokázat imunitu proti biologickým činitelům, které přicházejí při dané práci v úvahu, v prostorách, kde jsou překračovány nejvyšší přípustné hodnoty elektromagnetického záření a elektromagnetických polí stanovené pro obyvatelstvo, práce zařazené jako rizikové, vykonávané za podmínek, při nichž jsou překračovány operativní teploty  v důsledku tepelné zátěže z technologie, vykonávané po dobu delší než čtyři hodiny za pracovní dobu v prostorách, v nichž je teplota vzduchu udržována uměle na hodnotě 4 oC a nižší, vykonávané po dobu delší než jednu hodinu souhrnně za pracovní dobu při teplotách nižších než -5 oC a práce se zvýšeným rizikem úrazů, zejména práce při výrobě a zpracování výbušnin a výbušných předmětů a zacházení s nimi, práce při nichž hrozí zhroucení konstrukce, staveb nebo pády předmětů, práce ve výškách nad 1,5 m měřeno od úrovně podlahy po úroveň chodidel a nad volnou hloubkou, práce na zařízeních vysokého elektrického napětí, s nebezpečnými zvířaty, související s chovem zvířat, která by mohla být příčinou zvýšeného nebezpečí úrazu a při porážení zvířat na jatkách.

Další práce zakázané těhotným ženám jsou zejména práce v prostoru uzavřených nádob a nádrží, při dezinsekci a deratizaci prostorů plyny a při ošetřování pacientů umístěných v uzavřených psychiatrických odděleních zdravotnických zařízení.

Důležitým faktorem, který respektuje práva žen na bezpečnou práci obecně se týká přestávek v práci a odpočinku mezi směnami. Přestávky v práci jsou nejkratší z dob odpočinku, jediné povolené během pracovní doby. Zákoník práce upravuje přestávky na jídlo a oddech, a přestávky ke kojení. Případné další druhy přestávek upravují speciální předpisy na pracovištích vycházejících zejména z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami je takovou dobou odpočinku, která vytváří větší časový prostor pro regeneraci sil. Normy pracovního práva však připouštějí, aby do denního odpočinku výjimečně zasáhl zaměstnavatel tím, že nařídí zaměstnanci práci přes čas nebo pracovní pohotovost. Pokud žena pracuje v nepřetržitém provozu může být stanovený poskytnutý odpočinek mezi směnami v délce alespoň 12 hodin zkrácen maximálně o jednu hodinu na 11 hodin.

Noční práce žen je v souladu s Úmluvou Mezinárodní organizace práce č. 171 o noční práci povolena (globální zákaz noční práce žen byl zrušen). Zaměstnavatel je však povinen ve smyslu ustanovení § 37 písmeno f  Zákoníku práce převést těhotnou ženu, nebo matku dítěte mladšího než devět měsíců pracující v noci na denní práci, pokud o toto převedení zmíněná žena požádá (viz též ustanovení § 153 odst. 1 a 2 Zákoníku práce).

Zvláštní ochranu těhotných žen a matek, jako převedení na jinou práci, pracovní cesty, úpravu pracovní doby (nástup, zkrácení stanovené pracovní doby), přestávky ke kojení, mateřskou dovolenou a ochrana při ukončení pracovního poměru jsou kompletně řešeny ustanovením §§ 153 až 162 Zákoníku práce.